Klíčové body

Švédský akciový trh přitahuje více kapitálu než Londýn, Frankfurt či Paříž dohromady
Úspěch stojí na dlouhodobé investiční kultuře a podpůrném regulačním rámci
Soukromý kapitál a institucionální investoři tvoří pevný základ pro IPO
Stockholm ukazuje, že propojení politiky a investorů může oživit evropské trhy

Švédská metropole zaznamenala dosud v tomto roce téměř 2 miliardy dolarů z nových veřejných emisí, což je více než osmkrát vyšší objem než v Londýně a zároveň výrazně nad úrovní Madridu, Curychu i Frankfurtu. Tento vývoj není náhodný, ale výsledkem dlouhodobě budovaného ekosystému, který je dnes jedinečný na kontinentu.

Jedním z hlavních momentů, které přitáhly pozornost k severskému trhu, je očekávané kótování domácího giganta v oblasti bezpečnosti Verisure a rovněž finanční společnosti NOBA. Tyto transakce ukazují, že švédská burza není jen místem pro menší hráče, ale dokáže přilákat i velké a etablované podniky. Podle odborníků stojí za tímto úspěchem směs hluboce zakořeněné „kultury kapitálu“, široce rozvinuté sítě domácího investičního kapitálu a také jasně nastaveného regulačního rámce, který podporuje účast investorů.

Investiční bankéř Jens Plenov z DNB Carnegie, jehož tým vedl IPO firem Asker Healthcare a Hacksaw, zdůrazňuje, že klíčem k boomu je především místní ekosystém. Ve Švédsku je mnohem větší část majetku obyvatel investována na veřejných akciových trzích než jinde v Evropě. Na tento fakt navazuje i Kasper Dichow z banky Nordea, který připomíná, že podíl retailových investorů je v této zemi mimořádně vysoký a že připravovaná IPO, jako v případě NOBA či Verisure, stojí na silné domácí poptávce.

Podle dat Eurostatu je více než 70 % majetku švédských domácností drženo v akciích, zatímco průměr EU je 59 %. Téměř sedm z deseti obyvatel přímo vlastní investiční fondy a jen malá část finančních aktiv leží v hotovosti nebo na běžných účtech. Ve srovnání s ostatní Evropou jde o nejnižší podíl. Tento fenomén má své kořeny v několika dekádách systematické státní politiky, která podporovala investování. Už v 70. letech byly zavedeny daňově zvýhodněné spořicí fondy, a právě ty nastartovaly masivní přesun úspor k akciím. Ještě více se trend posílil po roce 2012, kdy vznikly investiční spořicí účty. Ty nabídly investorům jednoduchý a efektivní způsob, jak se zapojit do trhu, zatímco jiné evropské země, jako například Velká Británie, naopak regulacemi své penzijní fondy tlačily k menšímu riziku a k omezení podílu akcií v portfoliích.

Stockholm tak dnes disponuje ekosystémem, který kombinuje aktivní retailové investory, rodinné kanceláře i institucionální kapitál. Tento mix zajišťuje, že trh má dostatečnou hloubku a likviditu. Když se k tomu přidá dlouhá tradice IPO a stabilní přítok soukromého kapitálu, vzniká prostředí, které je pro nové emise mimořádně atraktivní. Nicklas Fharm ze SEB zdůrazňuje, že švédský kapitálový trh se vyznačuje vysokou aktivitou, která překonává evropský průměr. To vytváří pozitivní spirálu – čím více investorů se účastní, tím více společností považuje burzu za zajímavou alternativu financování.

Významnou roli hraje také model tzv. základních investorů. Do IPO ve Švédsku často vstupují velké instituce, které už v rané fázi potvrzují zájem o akcie a zavazují se k investici. Tím vysílají trhu signál, že nabídka má kvalitu a potenciál. Tento mechanismus snižuje riziko neúspěchu a zároveň povzbuzuje další investory. Stockholmská burza, provozovaná skupinou Nasdaq, navíc umožňuje snadné sekundární kótování v dalších městech severní Evropy, což firmám poskytuje větší dosah a diverzifikovanou investorskou základnu.

Dalším klíčovým faktorem je přísun společností podporovaných soukromým a rizikovým kapitálem. Tyto fondy se naučily, že úspěšné uvedení na burzu vyžaduje ponechání části hodnoty na stole pro veřejné investory a také jasný růstový příběh do budoucna. Generální ředitel společnosti EQT Per Franzen proto tvrdí, že IPO je dnes atraktivní cestou, jak zajistit svým portfoliovým firmám nový kapitál a flexibilitu. EQT se ostatně podařilo v roce 2024 uvést na trh kosmetickou firmu Galderma, jejíž akcie od března 2024 vzrostly o více než 125 %. Tento příklad ukazuje, že dobře připravené IPO může být pro investory velmi lukrativní.

Chcete využít této příležitosti?

Je však třeba dodat, že současný boom je relativní. Získané téměř 2 miliardy dolarů v roce 2025 jsou sice impozantní v evropském srovnání, ale stále nedosahují rekordní úrovně z roku 2021, kdy švédské IPO přinesly více než 11,5 miliardy dolarů. Investoři navíc zůstávají opatrní po zkušenosti s poklesy, které následovaly po tehdejší euforii. Proto se nyní více soustředí na stabilitu, dosavadní výsledky firem a jejich schopnost udržitelného růstu.

Navzdory obezřetnosti je nálada na trhu pozitivní. Analytici očekávají, že rok 2026 přinese v regionu Skandinávie další velkou vlnu IPO a že Švédsko si udrží své výsadní postavení. Evropa by se tak od Stockholmu mohla učit nejen v oblasti regulace, ale také ve způsobu, jak podpořit dlouhodobou investiční kulturu. Vytvoření prostředí, kde i běžný člověk považuje investování do akcií za přirozenou součást správy svého majetku, je možná nejdůležitější lekcí, kterou si další evropské země mohou odnést.

Zatímco Londýn, Frankfurt či Paříž stále hledají recept, jak oživit své primární trhy s akciemi, Stockholm se v roce 2025 stal centrem, na které se upírají zraky investorů z celé Evropy. Švédská metropole zaznamenala dosud v tomto roce téměř 2 miliardy dolarů z nových veřejných emisí, což je více než osmkrát vyšší objem než v Londýně a zároveň výrazně nad úrovní Madridu, Curychu i Frankfurtu. Tento vývoj není náhodný, ale výsledkem dlouhodobě budovaného ekosystému, který je dnes jedinečný na kontinentu. Jedním z hlavních momentů, které přitáhly pozornost k severskému trhu, je očekávané kótování domácího giganta v oblasti bezpečnosti Verisure a rovněž finanční společnosti NOBA. Tyto transakce ukazují, že švédská burza není jen místem pro menší hráče, ale dokáže přilákat i velké a etablované podniky. Podle odborníků stojí za tímto úspěchem směs hluboce zakořeněné „kultury kapitálu“, široce rozvinuté sítě domácího investičního kapitálu a také jasně nastaveného regulačního rámce, který podporuje účast investorů. Investiční bankéř Jens Plenov z DNB Carnegie, jehož tým vedl IPO firem Asker Healthcare a Hacksaw, zdůrazňuje, že klíčem k boomu je především místní ekosystém. Ve Švédsku je mnohem větší část majetku obyvatel investována na veřejných akciových trzích než jinde v Evropě. Na tento fakt navazuje i Kasper Dichow z banky Nordea, který připomíná, že podíl retailových investorů je v této zemi mimořádně vysoký a že připravovaná IPO, jako v případě NOBA či Verisure, stojí na silné domácí poptávce. Zdroj: Getty Images Podle dat Eurostatu je více než 70 % majetku švédských domácností drženo v akciích, zatímco průměr EU je 59 %. Téměř sedm z deseti obyvatel přímo vlastní investiční fondy a jen malá část finančních aktiv leží v hotovosti nebo na běžných účtech. Ve srovnání s ostatní Evropou jde o nejnižší podíl. Tento fenomén má své kořeny v několika dekádách systematické státní politiky, která podporovala investování. Už v 70. letech byly zavedeny daňově zvýhodněné spořicí fondy, a právě ty nastartovaly masivní přesun úspor k akciím. Ještě více se trend posílil po roce 2012, kdy vznikly investiční spořicí účty. Ty nabídly investorům jednoduchý a efektivní způsob, jak se zapojit do trhu, zatímco jiné evropské země, jako například Velká Británie, naopak regulacemi své penzijní fondy tlačily k menšímu riziku a k omezení podílu akcií v portfoliích. Stockholm tak dnes disponuje ekosystémem, který kombinuje aktivní retailové investory, rodinné kanceláře i institucionální kapitál. Tento mix zajišťuje, že trh má dostatečnou hloubku a likviditu. Když se k tomu přidá dlouhá tradice IPO a stabilní přítok soukromého kapitálu, vzniká prostředí, které je pro nové emise mimořádně atraktivní. Nicklas Fharm ze SEB zdůrazňuje, že švédský kapitálový trh se vyznačuje vysokou aktivitou, která překonává evropský průměr. To vytváří pozitivní spirálu – čím více investorů se účastní, tím více společností považuje burzu za zajímavou alternativu financování. Významnou roli hraje také model tzv. základních investorů. Do IPO ve Švédsku často vstupují velké instituce, které už v rané fázi potvrzují zájem o akcie a zavazují se k investici. Tím vysílají trhu signál, že nabídka má kvalitu a potenciál. Tento mechanismus snižuje riziko neúspěchu a zároveň povzbuzuje další investory. Stockholmská burza, provozovaná skupinou Nasdaq, navíc umožňuje snadné sekundární kótování v dalších městech severní Evropy, což firmám poskytuje větší dosah a diverzifikovanou investorskou základnu. Zdroj: Getty Images Dalším klíčovým faktorem je přísun společností podporovaných soukromým a rizikovým kapitálem. Tyto fondy se naučily, že úspěšné uvedení na burzu vyžaduje ponechání části hodnoty na stole pro veřejné investory a také jasný růstový příběh do budoucna. Generální ředitel společnosti EQT Per Franzen proto tvrdí, že IPO je dnes atraktivní cestou, jak zajistit svým portfoliovým firmám nový kapitál a flexibilitu. EQT se ostatně podařilo v roce 2024 uvést na trh kosmetickou firmu Galderma, jejíž akcie od března 2024 vzrostly o více než 125 %. Tento příklad ukazuje, že dobře připravené IPO může být pro investory velmi lukrativní. Je však třeba dodat, že současný boom je relativní. Získané téměř 2 miliardy dolarů v roce 2025 jsou sice impozantní v evropském srovnání, ale stále nedosahují rekordní úrovně z roku 2021, kdy švédské IPO přinesly více než 11,5 miliardy dolarů. Investoři navíc zůstávají opatrní po zkušenosti s poklesy, které následovaly po tehdejší euforii. Proto se nyní více soustředí na stabilitu, dosavadní výsledky firem a jejich schopnost udržitelného růstu. Navzdory obezřetnosti je nálada na trhu pozitivní. Analytici očekávají, že rok 2026 přinese v regionu Skandinávie další velkou vlnu IPO a že Švédsko si udrží své výsadní postavení. Evropa by se tak od Stockholmu mohla učit nejen v oblasti regulace, ale také ve způsobu, jak podpořit dlouhodobou investiční kulturu. Vytvoření prostředí, kde i běžný člověk považuje investování do akcií za přirozenou součást správy svého majetku, je možná nejdůležitější lekcí, kterou si další evropské země mohou odnést.