První plnohodnotný obchodní týden v září je na makroekonomické události chudší, ale o to více roste pozornost k čtvrtečním datům o inflaci, která budou klíčová pro blížící se zasedání Federálního rezervního systému. Po slabé srpnové zprávě o zaměstnanosti, která potvrdila dramatické ochlazení trhu práce, se akciové trhy minulý týden propadly. Naopak výnosy státních dluhopisů klesly, protože pravděpodobnost, že Fed sníží sazby na svém zasedání 16.–17. září, vzrostla na 100 %. Minulý týden přinesl i několik poznatků z výsledkové sezóny. Dollar Tree (DLTR) upozornil, že spotřebitelé s vyššími příjmy častěji volí levnější alternativy. Lululemon (LULU) ukázal, že trend sportovní módy začíná slábnout, zatímco American Eagle (AEO) těžil z úspěšné reklamní kampaně. Tento týden se pozornost investorů obrátí na výsledky firem Oracle (ORCL), Adobe (ADBE) a Kroger (KR). Vedle inflace se bude sledovat i vývoj hypotečních sazeb a páteční data o spotřebitelském sentimentu, která naznačí, jak Američané vnímají kombinaci slábnoucího trhu práce a přetrvávajících inflačních tlaků. Fed balancuje mezi inflací a trhem práce Fed tradičně balancuje mezi dvojím mandátem: udržením maximální zaměstnanosti a stabilní inflace okolo 2 %. Předseda Fedu Jerome Powell už minulý měsíc naznačil, že slabý trh práce otevírá prostor ke snižování sazeb. Zároveň ale přiznal, že inflace zůstává tvrdohlavě vysoko. Očekává se, že spotřebitelské ceny v srpnu vzrostly meziměsíčně o 0,3 % a meziročně o 2,9 %. To znamená zrychlení oproti červenci a další vzdálení se od cíle Fedu. Bez započtení volatilních položek, jako jsou potraviny a energie, by inflace měla vykázat růst o 0,3 % a 3,1 %. Podle ekonomů Wells Fargo je problémem především trvalá inflace služeb a také oživení cen zboží, které brzdí deflační trend posledních let. Vyšší cla, která zůstávají v platnosti i po právních sporech, navíc dál posouvají inflaci vzhůru. V postpandemické ekonomice se proto Fed ocitá v komplikované situaci: prudký nárůst cen byl pro tvůrce politik mnohem větší prioritou než trh práce, ale s jeho slábnutím začínají mít oba mandáty váhu. Zpomalení zaměstnanosti a dominance zdravotnictví Poslední zpráva o zaměstnanosti znovu potvrdila ochlazení. V srpnu vzniklo pouze 22 tisíc nových pracovních míst, což je nejnižší přírůstek od pandemie. Navíc byly revidovány červnové údaje, které ukázaly, že tehdy bylo naopak 13 tisíc pracovních míst ztraceno. To znamená první čistý měsíční pokles od konce roku 2020. Podrobnější pohled ukazuje, že více než polovina nových pracovních míst za poslední tři měsíce vznikla ve zdravotnictví. Podle Ricka Riedera, hlavního investičního ředitele pro globální pevné výnosy ve společnosti BlackRock, by bez této jediné kategorie byla zaměstnanost poprvé za 25 let (mimo období recese) v čistém úbytku. To ukazuje, jak silně se růst zaměstnanosti opírá o jedno odvětví, které samo začíná vykazovat známky zpomalení. Rieder očekává, že Fed tento měsíc skutečně sníží sazby, ale zároveň upozorňuje, že sílící inflační tlaky donutí centrální banku postupovat umírněněji – pravděpodobně po krocích o 0,25 procentního bodu. Podle něj je oficiální míra nezaměstnanosti sice relativně nízká (4,32 %), ale tento ukazatel nezachycuje celou realitu. Nabídka pracovní síly se zpomalila kvůli omezenější imigraci, zatímco mobilita pracovníků zůstává nízká. To všechno ukazuje na strukturální problémy, které mohou dál brzdit oživení. Výhled pro investory Slábnoucí trh práce, rostoucí inflace a blížící se zasedání Fedu vytvářejí prostředí, ve kterém budou investoři pozorně sledovat každý nový signál. Spotřebitelský sentiment, který bude zveřejněn v pátek, může ukázat, zda domácnosti i nadále utrácejí s důvěrou, nebo zda začínají šetřit ze strachu z dalšího ochlazení. Investoři tak stojí před obtížným rozhodnutím: na jedné straně je tu příslib levnějších peněz díky snižování sazeb, na straně druhé přetrvávající inflační rizika, která mohou brzdit akciové trhy. Navíc, pokud zaměstnanost mimo zdravotnictví dál oslabí, může se zvýšit obava z recese. Fed se tak ocitá pod tlakem: musí reagovat na slabší trh práce, aniž by ztratil kontrolu nad inflací. Pro finanční trhy to znamená období zvýšené volatility a pečlivého čtení každého čísla i komentáře. A právě nadcházející data o inflaci mohou být rozhodujícím faktorem, který určí, zda centrální banka zvolí rychlejší či opatrnější tempo uvolňování měnové politiky.