Tento krok se stal symbolickým příkladem toho, jak se těžiště kapitálových trhů přesouvá mimo Evropu, která v oblasti IPO zůstává pozadu za USA a Asií.Podle údajů společnosti FactSet dosáhly primární emise akcií v Severní Americe letos 17,7 miliardy dolarů v rámci 153 transakcí. V Evropě to bylo pouze 5,5 miliardy dolarů rozložených do 57 emisí. Kontrast je zřejmý nejen vůči USA, ale i vůči Asii. Jak upozornil Tommy Rueger, globální spoluvůdce Equity Capital Markets v UBS, Asie byla v roce 2025 „hlavní hnací silou“, zatímco Evropa zaostává. Podle Kevina Foleyho z JP Morgan lze v USA očekávat ještě více než 30 dalších transakcí do konce roku, zatímco Evropa zůstává utlumená.Proč Evropa ztrácí tempo?Evropský trh IPO je vnímán jako méně atraktivní a obtížnější. Délka procesu a jeho nepředvídatelnost odrazují mnohé společnosti. Jak vysvětluje Jonathan Murray z Mizuho, proces IPO může trvat od tří měsíců až po rok, přičemž během této doby může jakýkoli výkyv trhu zcela změnit podmínky transakce. Pokud mezitím dojde k poklesu cen akcií podobné firmy, může to odradit investory a přinutit společnost IPO odložit nebo zrušit.Evropské indexy navíc ukazují slabší výkon než jejich americké a asijské protějšky. Například MSCI France letos vzrostl jen o 4,5 %, zatímco v USA a Asii trhy dosahovaly nových maxim. Emmanuel Cau z Barclays upozorňuje, že Evropa postrádá podporu trendu umělé inteligence a zároveň čelí geopolitickým obavám, které brzdí růst investorů.Dalším faktorem je role soukromého kapitálu. V Evropě mnoho firem podporovaných private equity společnostmi raději volí fúze a akvizice než riskantní vstup na burzu. Tyto transakce nabízejí větší jistotu a menší riziko veřejného neúspěchu. Bankéři jako Luca Erpici z Jefferies zároveň zdůrazňují, že evropský trh si ponechává vysoký „filtr kvality“ – na burzu se dostávají jen firmy, které mají konzistentní výsledky a dokáží obstát ve veřejné kontrole. To znamená, že nabídka IPO zůstává omezená, protože řada společností prostě nesplňuje náročné podmínky.Výjimky potvrzující pravidloÚspěchy ale existují. Švédská private equity společnost EQT uvedla v roce 2024 na burzu Galdermu, výrobce produktů pro péči o pleť. Od té doby akcie vzrostly o více než 125 %, což společnosti umožnilo prodat další akcie v hodnotě přes 6 miliard dolarů. Tento příklad ukazuje, že kvalitní firmy mohou v Evropě uspět, ale jde spíše o výjimky než o pravidlo.Podle údajů platformy Datasite se celosvětově počet připravovaných IPO v první polovině roku zvýšil o 2 % oproti loňsku. Přesto kapitál a společnosti nadále proudí hlavně do USA. Americké trhy mají výraznou výhodu v likviditě – tedy v objemu obchodů, který umožňuje snadno nakupovat a prodávat akcie. Jak říká Andrejka Bernatova, která stála za uvedením společnosti The Ether Machine, „likvidita je klíčová. Pokud ji nemáte, veřejné obchodování ztrácí smysl.“ Chcete využít této příležitosti?Regulace jako evropský problémEvropa trpí i kvůli fragmentované regulaci. Zatímco v USA dohlíží na burzy jediný orgán – Komise pro cenné papíry a burzy – v Evropě působí desítky národních regulátorů, což vytváří komplikovanou síť pravidel a brzdí volný pohyb kapitálu. Tento problém se projevuje zejména u kapitálově náročných odvětví, jako je umělá inteligence nebo energetická transformace, kde je potřeba získat desítky miliard dolarů. Podle Bernatové proto firmy z těchto sektorů prakticky nemají jinou možnost než jít na americké trhy.Luca Erpici z Jefferies nicméně upozorňuje, že úspěch společnosti typu Klarna by byl možný i v Evropě. Rozhodnutí zamířit do New Yorku tak nemusí nutně znamenat, že Evropa není schopná podpořit velké IPO, ale spíše jde o strategickou volbu firem, které chtějí maximalizovat dlouhodobé výsledky. „USA nejsou řešením pro podniky, které nemohou být úspěšné ve své vlastní zemi,“ podotýká Erpici.Evropa před výzvouEvropský trh s IPO stojí před otázkou, zda dokáže překonat své slabiny a vytvořit prostředí konkurenceschopné vůči USA a Asii. Významným krokem by mohla být harmonizace regulace a zjednodušení přístupu firem na burzu. Stejně důležité je také posílení likvidity evropských trhů a podpora technologických inovací, které by mohly přitáhnout investory podobně, jako se to stalo v USA s boomem umělé inteligence.Zatímco krátkodobě kapitál odtéká směrem k americkým a asijským trhům, v dlouhodobém horizontu má Evropa potenciál tento trend zvrátit – ovšem jen za předpokladu, že dojde k zásadním změnám v přístupu k regulaci, kvalitě firem a celkové atraktivitě kapitálových trhů.