Japonský premiér Shigeru Ishiba se v Tokiu setkal s guvernérem Bank of Japan Kazuo Uedou, aby společně prodiskutovali stav ekonomiky, vývoj cen a situaci na finančních trzích. Jednání proběhlo v době, kdy se japonský jen ocitl pod tlakem a oslabil vůči americkému dolaru, zatímco rostly spekulace o možné Ishibově rezignaci. Ueda novinářům po schůzce sdělil, že centrální banka zůstává připravena zvýšit úrokové sazby, pokud se hospodářský růst a cenový vývoj budou vyvíjet v souladu s očekáváním Bank of Japan. Jeho vyjádření tak zopakovalo dosavadní opatrný postoj instituce, která už dříve avizovala ochotu jednat, pokud ekonomika ukáže dostatečnou odolnost. První schůzka těchto dvou mužů od února měla i symbolický význam. Ishiba se jejím prostřednictvím snažil vyslat jasný signál trhům, že jeho vláda i centrální banka postupují společně a udržují otevřenou komunikaci. To se stalo obzvlášť důležité v kontextu sílících obav, že politická nestabilita oslabí důvěru investorů a vyvolá dodatečný tlak na finanční trhy. Reakce trhu a pohyby jenu Bezprostředně po setkání reagoval japonský jen posílením. Zatímco před Uedovým vystoupením se kurz pohyboval kolem 148,90 za dolar, krátce poté se dostal až na 148,49. Tento vývoj naznačil, že investoři vnímali jednání a Uedovy komentáře jako uklidňující signál, který může dočasně stabilizovat vývoj na devizovém trhu. Zároveň se však investoři soustředili na situaci na trhu s dluhopisy. Výnosy 30letých japonských státních dluhopisů dosáhly rekordní úrovně, protože trhy začaly více započítávat riziko oslabené vlády a očekávaných vyšších fiskálních výdajů. Tyto faktory by mohly dále zatížit už tak křehké veřejné finance Japonska, které patří k nejzadluženějším mezi vyspělými zeměmi. Ekonom Yuichi Kodama z Meiji Yasuda Research Institute k tomu uvedl, že Ishiba se pravděpodobně snažil jasně ukázat jednotu s centrální bankou, aby předešel obavám ze ztráty stability. Trh podle něj reagoval na rostoucí politické riziko, které se projevilo nejen ve výnosech superdlouhých dluhopisů, ale i ve zvýšené nervozitě kolem směru hospodářské politiky. Politické napětí a tlak na premiéra Setkání proběhlo krátce poté, co se objevily nové zprávy o vnitrostranických problémech. Jeden z klíčových mocenských hráčů vládní strany oznámil, že je připraven odstoupit, pokud s tím Ishiba souhlasí. Podle místních médií pak několik dalších vysokých členů strany signalizovalo ochotu rezignovat, aby převzali odpovědnost za slabý výsledek červencových voleb do horní komory parlamentu. Tento vývoj ještě zvýšil tlak na Ishibu, jehož pozice byla už dříve zpochybňována. Schůzka s Uedou tak působila také jako gesto směrem k domácí politické scéně – snaha ukázat, že premiér je aktivní, konzultuje ekonomickou situaci s odborníky a dokáže udržet jednotu v klíčových otázkách. Ueda na dotazy ohledně politických otřesů nereagoval, soustředil se pouze na roli centrální banky. Zdůraznil, že je žádoucí, aby se finanční trhy vyvíjely v souladu s fundamentálními faktory, a slíbil, že BOJ bude pečlivě sledovat pohyby jenu a zároveň udržovat komunikaci s vládou. Jeho zdrženlivost ukázala snahu držet se rámce měnové politiky, aniž by centrální banka zasahovala do politických debat. Vyhlídky pro měnovou politiku Další pozornost se nyní soustředí na zasedání Bank of Japan, které je naplánováno na 19. září. Očekává se, že úrokové sazby zůstanou zatím beze změny na 0,5 %, což odpovídá současné politice centrální banky. Ekonomové se ale stále více kloní k názoru, že do konce roku by mohlo dojít k dalšímu zvýšení. Hlavním důvodem je obchodní dohoda mezi Japonskem a USA uzavřená koncem července, která by mohla přinést nové impulzy pro růst. Pokud by se hospodářská aktivita skutečně zlepšila a inflační vývoj zůstal v souladu s projekcemi, BOJ by podle expertů mohla přistoupit ke zpřísnění měnové politiky. Kodama k tomu poznamenal, že zářijové zasedání pravděpodobně k růstu sazeb nepovede, ale v říjnu by už banka mohla mít k dispozici více dat, včetně dopadu amerických cel. Jeho základní scénář tak počítá se zvýšením sazeb právě na říjnovém zasedání. Tento výhled potvrzuje, že Bank of Japan se snaží postupovat postupně a vyhodnocovat kroky v kontextu nových informací, aniž by spěchala s rozhodnutími, která by mohla destabilizovat ekonomiku. Tento vývoj jasně ukazuje, že propojení mezi politikou a měnovou politikou zůstává v Japonsku silné. Ishibovo setkání s Uedou bylo nejen technickou diskusí o ekonomice a trzích, ale také důležitým politickým gestem. V situaci, kdy roste tlak na premiéra a zároveň se měnová politika dostává do citlivé fáze, je spolupráce mezi vládou a Bank of Japan klíčová pro zachování důvěry investorů i stabilitu japonské ekonomiky.