Zatímco mnoho evropských zemí zpřísňuje daňovou politiku a snaží se více zdanit majetek elit, Řím zvolil opačný přístup – otevřel své dveře investorům, miliardářům a movitým podnikatelům. Kombinace nízkého daňového režimu, luxusního životního stylu, atraktivního realitního trhu a silného kulturního zázemí přitahuje rostoucí počet ultra bohatých přistěhovalců.Podle údajů společnosti Henley & Partners se Itálie letos stala nejoblíbenější evropskou destinací pro přesídlení lidí s vysokým čistým jměním. Jen v roce 2024 by mohlo do země přijet až 3 600 nových bohatých přistěhovalců, což je nejvyšší číslo v historii programu. Tento trend je zvlášť významný v době, kdy jiné státy – například Francie, Švýcarsko nebo Spojené království – zavádějí přísnější daňové režimy a snižují daňové úlevy pro nerezidenty.Paušální daň jako klíč k přílivu bohatstvíItalský režim paušální daně byl zaveden v roce 2017 tehdejší středolevou vládou s cílem přilákat zahraniční kapitál a povzbudit návrat italských podnikatelů, kteří po dluhové krizi eurozóny přesunuli své aktivity do zahraničí. Tento program nabízí možnost zaplatit jednorázový roční poplatek ve výši 100 000 eur za všechny zahraniční příjmy, přičemž od roku 2024 se částka zdvojnásobila na 200 000 eur. Přesto poptávka neklesá – zájem je stále obrovský.Jak uvedl Matteo Pella, senior broker společnosti Berkshire Hathaway HomeServices, superbohaté tato změna prakticky neovlivňuje:„Pro ně je to zanedbatelná částka. Je to jako říci: dnes stojí káva dvě eura, zítra čtyři. Nikdo se kvůli tomu své kávy nevzdá.“Tento jednoduchý systém přináší investorům až 15 let daňové jistoty a osvobození od širších daní z příjmů a majetku. Podmínkou je, že žadatel musel žít alespoň devět let mimo Itálii. Program se stal tak atraktivním, že ho využívají nejen evropští investoři, ale i miliardáři z Asie, Blízkého východu či USA.Milán jako nové evropské centrum luxusuPříliv bohatých cizinců výrazně mění tvář Milána, které se postupně stává novým hnacím motorem luxusní ekonomiky. Město, které bylo dříve známé hlavně díky průmyslu a módním domům, dnes láká stále více kreativních podnikatelů, technologických investorů a finančníků. Otevírají se zde prestižní podniky, kluby a hotely, které uspokojují potřeby nové elity.Mezi nejznámější nové adresy patří klub The Wilde nebo exkluzivní Casa Cipriani Milano, která otevřela v roce 2022. Podle Anny Cipriani, ředitelky pro členství v klubu, se město výrazně změnilo:„Milán už není jen módní centrum. V posledních letech se stal magnetem pro investory, kreativce a mezinárodní klientelu.“Tento boom má přímý dopad na trh s nemovitostmi. Podle údajů realitní skupiny Tecnocasa vzrostly ceny v Miláně od zavedení paušální daně v roce 2017 o 49 %, zatímco v ostatních velkých italských městech šly nahoru jen o 10,9 %. Luxusní rezidence v oblasti jezera Como, Toskánska, Benátek a Říma dosahují historických maxim.Pella dodává:„Bohatí lidé nekupují nemovitosti jen jako investice. Chtějí jedinečné lokality, nádherné výhledy a jsou ochotni zaplatit i výrazně více, než je tržní cena.“Podle odhadů společnosti Knight Frank se očekává, že ceny luxusních nemovitostí v Miláně v roce 2025 vzrostou o dalších 3,5 %. Chcete využít této příležitosti?Globální daňová konkurence a nový boom milionářůTrend přílivu movitých jednotlivců do Itálie nelze oddělit od globální daňové politiky. Zatímco Itálie otevírá své dveře, jiné země své daňové režimy zpřísňují. Francie plánuje rozšíření daně z majetku. Švýcarsko vyhodnocuje změny dědické daně. Spojené království zrušilo více než 200 let starý režim pro nerezidenty, který bohatým cizincům umožňoval vyhnout se daním ze zahraničních příjmů. To vyvolalo přesun bohatých podnikatelů z Londýna do dalších evropských měst, přičemž Milán se stal jedním z hlavních vítězů tohoto trendu. Podle Stuart Wakelinga z Henley & Partners dnes státy doslova soutěží o získání britských milionářů a miliardářů:„Doslova z celého světa se na nás obracejí země a ptají se: ‚Jak je můžeme přivést k nám?‘“V důsledku toho se počet osob s vysokým čistým jměním, které se stěhují do zahraničí, téměř ztrojnásobil za posledních deset let a v roce 2024 dosáhl rekordních hodnot. Očekává se, že v letech 2025 a 2026 tento trend ještě zesílí.Ekonomické dopady a rostoucí nerovnostPříliv superbohatých do Itálie s sebou přináší také otázky ohledně sociálních dopadů. Kritici upozorňují, že příjmy z paušální daně jsou relativně nízké ve srovnání s celkovým rozpočtovým deficitem země. Navíc se nově vytvořené bohatství soustředí jen do vybraných oblastí – zejména Milána, jezera Como a Toskánska – zatímco méně rozvinuté regiony zůstávají stranou.Odpůrci tvrdí, že pokud by jiné země začaly napodobovat tento model, mohlo by to vést k „daňovým závodům ke dnu“ a erozi daňových příjmů v celé Evropě. Na druhou stranu příznivci systému argumentují, že vyšší příliv kapitálu stimuluje nové investice, rozvoj hotelnictví, finančních služeb a pohostinství.Anna Cipriani z Casa Cipriani shrnuje současný stav:„Je to jako kolo, které se neustále točí. Přichází sem noví lidé, otevírají se nové hotely a město ožívá. Více investic znamená více pracovních míst pro všechny.“