Klíčové body
- Mexiko zavádí 50% clo na čínské automobily
- Rozhodnutí je výsledkem tlaku Spojených států
- Cílem je zachovat dohodu o volném obchodu s USA
- Cla mohou zvýšit ceny a podpořit inflaci
Tento krok je přímou reakcí na tlak ze strany Spojených států, které se dlouhodobě obávají rostoucího vlivu Číny na mexickou ekonomiku. Rozhodnutí zároveň ukazuje, že Mexiko je odhodláno chránit privilegovaný přístup na americký trh, který mu zajišťuje dohoda o volném obchodu se svým severním sousedem.
Washington tlačí na omezení čínského vlivu
Prezidentka Claudia Sheinbaum čelí intenzivnímu tlaku z Bílého domu, aby omezila možnosti Pekingu využívat Mexiko jako bránu k obcházení amerických cel. Spojené státy upozorňují, že prudký nárůst čínského dovozu a investic představuje pro jejich ekonomiku hrozbu. V reakci na to zařadila mexická vláda clo na seznam opatření obsažených v návrhu zákona, který cílí na přibližně 1 400 produktů – od textilu až po ocel. Automobily z Číny jsou ale zdaleka nejvýznamnější položkou, kterou nová cla postihnou.
Podle hlavní ekonomky Banco Base Gabriely Sillerové dosáhlo clo maximální možné výše podle pravidel Světové obchodní organizace. Zatímco dosud se sazby pohybovaly mezi 15–20 %, nyní vzrostou více než dvojnásobně. Tento krok ukazuje, že pro Spojené státy jde o prioritu, a že mexická vláda je ochotna ustoupit ve snaze ochránit své obchodní výhody.

Mexiko jako největší odběratel čínských aut
Podle údajů šanghajské poradenské společnosti Automobility se Mexiko stalo v první polovině letošního roku největším odběratelem čínských automobilů na světě, před Spojenými arabskými emiráty a Ruskem. To dokládá, jak silně se čínská vozidla prosadila na tamním trhu.
Současně je Mexiko největším obchodním partnerem USA a je pevně navázáno na Severoamerickou dohodu o volném obchodu, která pokrývá 500 milionů obyvatel a představuje 30 % globálního HDP. Přibližně 90 % mexického exportu do USA je nyní bezcelního, což zemi poskytuje výraznou konkurenční výhodu. Prezidentka Sheinbaum se proto snaží tuto pozici udržet, zvlášť když příští rok čeká dohodu přezkum a Washington už naznačil, že jednou z jeho hlavních stížností je právě čínské využívání Mexika jako „zadních vrátek“.

Politické a ekonomické dopady rozhodnutí
Podle bývalého náměstka ministra hospodářství Juana Carlose Bakera znamenají nová cla „obrovský skok“ oproti dosavadním sazbám. Je to jasný signál, že mexická obchodní politika se začíná více řídit geopolitickými ohledy než snahou o co nejnižší náklady pro domácí výrobce.
Čínská ambasáda v Mexiku na opatření okamžitě nereagovala. Sheinbaumová přesto zdůraznila, že cla nejsou jen ústupkem Washingtonu, ale součástí jejího širšího „Plánu Mexiko“, jehož cílem je snížení dovozu a posílení domácí produkce. „Cílem je posílit národní produkci,“ uvedla.
Ekonomka Gabriela Sillerová dodala, že opatření sice zvýší daňové příjmy a potěší prezidenta Donalda Trumpa, ale zároveň mohou vést k růstu cen a k inflačním tlakům. Mexická vláda tak balancuje mezi politickými závazky vůči USA a rizikem, že domácnosti i podniky pocítí vyšší náklady.

Rovnováha mezi Washingtonem a Pekingem
Sheinbaum se snaží udržet delikátní rovnováhu mezi dvěma největšími světovými mocnostmi. Ačkoli upřednostňuje vztahy s Washingtonem, nechce si zcela znepřátelit Peking, který má podporu části její levicové koalice. Připomínkou tohoto vztahu bylo i její krátké setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem během loňského summitu G20 v Riu.
Rozhodnutí o clách tedy ukazuje, že Mexiko je připraveno nést ekonomické náklady, pokud mu to umožní udržet strategické partnerství se Spojenými státy. Zároveň ale naznačuje, že čínský vliv v Latinské Americe zůstává důležitým faktorem, se kterým mexická vláda musí počítat.
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky