Ve své nové prognóze zvýšila odhad globálního růstu pro rok 2025 na 3,2 %, zatímco ještě v červnu očekávala 2,9 %. Důvodem jsou pozitivní překvapení z mnoha zemí, které navzdory politické nejistotě a přetrvávajícím problémům ukázaly větší odolnost. Vyšší tempo růstu se očekává zejména v rozvíjejících se ekonomikách, ale také Spojené státy vykázaly lepší čísla, než se předpokládalo. OECD však zároveň varuje, že geopolitické napětí a nová vlna cel mohou ve druhé polovině roku přinést zpomalení.Spojené státy jako motor růstuUSA patří mezi klíčové příjemce zvýšeného odhadu. OECD zvedla svou prognózu růstu pro rok 2025 na 1,8 %, což je více než původních 1,6 %. I když jde o zlepšení, stále to znamená výrazný pokles oproti 2,8% růstu zaznamenanému v roce 2024. Organizace zároveň očekává, že v roce 2026 americká ekonomika zpomalí na 1,5 %.Podle zprávy stojí za lepšími výsledky zejména silné investice do umělé inteligence, které podporují průmyslovou výrobu i služby. Významnou roli hraje také předzásobení firem v obavách z vyšších amerických cel. Tento efekt byl patrný především v prvním čtvrtletí roku, kdy se do obchodu promítly mimořádné nákupy, aby se vyhnuly pozdějším vyšším sazbám.Generální ekonom OECD Alvaro Pereira dodal, že kromě USA se daří i velkým rozvíjejícím se trhům, jako je Brazílie, Indonésie nebo Indie. Tyto ekonomiky překvapily solidním výkonem a přispěly k tomu, že celkový růst světové ekonomiky v první polovině roku předčil očekávání.Rizika v podobě cel a politické nejistotyOECD ale upozorňuje, že optimismus má své limity. Největší hrozbou zůstávají nově zavedená cla, která Spojené státy uvalily v srpnu. V některých případech se jedná až o 50% sazby na dovoz vybraných produktů, což představuje nejvyšší úroveň od roku 1933. Celková efektivní celní sazba se podle OECD na konci srpna zvýšila na 19,5 %.Dopady těchto opatření zatím nejsou plně viditelné, protože firmy částečně absorbovaly náklady ve svých maržích. Nicméně s postupem času se projeví v cenách, rozhodování o investicích i na trzích práce. OECD varuje, že některé ekonomiky již zaznamenávají nárůst nezaměstnanosti a úbytek volných pracovních míst. Také firmy přehodnocují své výdajové plány, což může mít vliv na tempo globálního růstu v druhé polovině roku.Pereira dodává, že „celní šok“ přináší vyšší inflační tlaky, a to nejen v USA, ale i v dalších částech světa. Cla tak fungují jako dodatečný faktor, který může brzdit dezinflační proces. Zároveň vyvolávají politickou nejistotu, protože řada zemí se snaží vyjednat nové obchodní rámce a reagovat protiopatřeními.Chcete využít této příležitosti?Inflace a další výhledPokud jde o inflaci, OECD očekává, že v zemích skupiny G20 dosáhne v roce 2025 úrovně 3,4 %, což je mírně méně než červnová prognóza 3,6 %. V případě Spojených států byla čísla revidována výrazněji – nyní se očekává růst cen o 2,7 %, zatímco předchozí odhad činil 3,2 %. To odráží postupující proces dezinflace i snahu firem vyrovnat se s vyššími náklady bez dramatického promítnutí do spotřebitelských cen.Do budoucna však OECD varuje před dvěma klíčovými riziky: možností dalšího zvýšení cel a návratem inflačních tlaků. Vedle toho se organizace obává také o stabilitu veřejných financí v některých zemích a připomíná riziko přecenění na finančních trzích. Zvláštní zmínku dostaly i kryptoměny – jejich vysoká volatilita a stále užší propojení s tradičním finančním systémem může představovat nové hrozby pro stabilitu.OECD zároveň připouští, že světová ekonomika má i pozitivní potenciální překvapení. Mezi ně by mohlo patřit snížení obchodních bariér, rychlejší rozvoj a přijetí technologií umělé inteligence nebo silnější domácí poptávka v rozvíjejících se zemích. Tyto faktory by mohly alespoň částečně kompenzovat negativní vliv cel a politické nejistoty.ZávěrZvýšení prognózy OECD ukazuje, že světová ekonomika je v první polovině roku 2025 odolnější, než se čekalo. Spojené státy i řada rozvíjejících se trhů táhnou globální růst, přičemž zásadní roli hrají investice do AI a předzásobení firem. Rizika spojená s cly a politickou nejistotou však nelze podceňovat a mohou vést k oslabení růstu v dalších měsících. Vývoj inflace bude hrát klíčovou roli při určování další hospodářské politiky a investoři budou bedlivě sledovat, jak se situace vyvíjí ve Spojených státech, Číně a dalších velkých ekonomikách.