Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) přinesla tento týden optimističtější zprávu o světové ekonomice. Ve své nové prognóze zvýšila odhad globálního růstu pro rok 2025 na 3,2 %, zatímco ještě v červnu očekávala 2,9 %. Důvodem jsou pozitivní překvapení z mnoha zemí, které navzdory politické nejistotě a přetrvávajícím problémům ukázaly větší odolnost. Vyšší tempo růstu se očekává zejména v rozvíjejících se ekonomikách, ale také Spojené státy vykázaly lepší čísla, než se předpokládalo. OECD však zároveň varuje, že geopolitické napětí a nová vlna cel mohou ve druhé polovině roku přinést zpomalení. Spojené státy jako motor růstu USA patří mezi klíčové příjemce zvýšeného odhadu. OECD zvedla svou prognózu růstu pro rok 2025 na 1,8 %, což je více než původních 1,6 %. I když jde o zlepšení, stále to znamená výrazný pokles oproti 2,8% růstu zaznamenanému v roce 2024. Organizace zároveň očekává, že v roce 2026 americká ekonomika zpomalí na 1,5 %. Podle zprávy stojí za lepšími výsledky zejména silné investice do umělé inteligence, které podporují průmyslovou výrobu i služby. Významnou roli hraje také předzásobení firem v obavách z vyšších amerických cel. Tento efekt byl patrný především v prvním čtvrtletí roku, kdy se do obchodu promítly mimořádné nákupy, aby se vyhnuly pozdějším vyšším sazbám. Generální ekonom OECD Alvaro Pereira dodal, že kromě USA se daří i velkým rozvíjejícím se trhům, jako je Brazílie, Indonésie nebo Indie. Tyto ekonomiky překvapily solidním výkonem a přispěly k tomu, že celkový růst světové ekonomiky v první polovině roku předčil očekávání. Rizika v podobě cel a politické nejistoty OECD ale upozorňuje, že optimismus má své limity. Největší hrozbou zůstávají nově zavedená cla, která Spojené státy uvalily v srpnu. V některých případech se jedná až o 50% sazby na dovoz vybraných produktů, což představuje nejvyšší úroveň od roku 1933. Celková efektivní celní sazba se podle OECD na konci srpna zvýšila na 19,5 %. Dopady těchto opatření zatím nejsou plně viditelné, protože firmy částečně absorbovaly náklady ve svých maržích. Nicméně s postupem času se projeví v cenách, rozhodování o investicích i na trzích práce. OECD varuje, že některé ekonomiky již zaznamenávají nárůst nezaměstnanosti a úbytek volných pracovních míst. Také firmy přehodnocují své výdajové plány, což může mít vliv na tempo globálního růstu v druhé polovině roku. Pereira dodává, že „celní šok“ přináší vyšší inflační tlaky, a to nejen v USA, ale i v dalších částech světa. Cla tak fungují jako dodatečný faktor, který může brzdit dezinflační proces. Zároveň vyvolávají politickou nejistotu, protože řada zemí se snaží vyjednat nové obchodní rámce a reagovat protiopatřeními. Inflace a další výhled Pokud jde o inflaci, OECD očekává, že v zemích skupiny G20 dosáhne v roce 2025 úrovně 3,4 %, což je mírně méně než červnová prognóza 3,6 %. V případě Spojených států byla čísla revidována výrazněji – nyní se očekává růst cen o 2,7 %, zatímco předchozí odhad činil 3,2 %. To odráží postupující proces dezinflace i snahu firem vyrovnat se s vyššími náklady bez dramatického promítnutí do spotřebitelských cen. Do budoucna však OECD varuje před dvěma klíčovými riziky: možností dalšího zvýšení cel a návratem inflačních tlaků. Vedle toho se organizace obává také o stabilitu veřejných financí v některých zemích a připomíná riziko přecenění na finančních trzích. Zvláštní zmínku dostaly i kryptoměny – jejich vysoká volatilita a stále užší propojení s tradičním finančním systémem může představovat nové hrozby pro stabilitu. OECD zároveň připouští, že světová ekonomika má i pozitivní potenciální překvapení. Mezi ně by mohlo patřit snížení obchodních bariér, rychlejší rozvoj a přijetí technologií umělé inteligence nebo silnější domácí poptávka v rozvíjejících se zemích. Tyto faktory by mohly alespoň částečně kompenzovat negativní vliv cel a politické nejistoty. Závěr Zvýšení prognózy OECD ukazuje, že světová ekonomika je v první polovině roku 2025 odolnější, než se čekalo. Spojené státy i řada rozvíjejících se trhů táhnou globální růst, přičemž zásadní roli hrají investice do AI a předzásobení firem. Rizika spojená s cly a politickou nejistotou však nelze podceňovat a mohou vést k oslabení růstu v dalších měsících. Vývoj inflace bude hrát klíčovou roli při určování další hospodářské politiky a investoři budou bedlivě sledovat, jak se situace vyvíjí ve Spojených státech, Číně a dalších velkých ekonomikách.