Americká ekonomika se připravuje na zveřejnění další klíčové statistiky o zaměstnanosti, která by mohla potvrdit to, co investoři i politici již tuší – nábor zaměstnanců v USA slábne. V úterý vyjde čtvrtletní sčítání zaměstnanosti a mezd (QCEW), zpráva, o které mnoho lidí běžně neslyší, ale která patří mezi nejpřesnější ukazatele na trhu práce. Tentokrát je očekáváno, že ukáže podstatně slabší tvorbu pracovních míst mezi dubnem 2024 a březnem 2025, tedy v období, které překlenulo konec Bidenovy administrativy a začátek druhého období prezidenta Trumpa. Podle odhadů Wall Street by mohla revize ukázat, že USA vytvořily zhruba o 500 tisíc pracovních míst méně, než uváděly původní měsíční statistiky. Některé odhady jdou ještě dál a hovoří až o milionu pracovních míst, která ve skutečnosti nevznikla. Ačkoli zpráva sama o sobě nic nového o současném stavu ekonomiky neprozradí, její politický dopad může být značný. Minulé revize a politické napětí QCEW je známá tím, že vnáší do debaty o stavu trhu práce zpětné korekce. V září 2024 například Úřad pro statistiku práce (BLS) oznámil, že v období od dubna 2023 do března 2024 bylo vytvořeno o 818 tisíc pracovních míst méně, než se původně uvádělo. Toto číslo bylo později upraveno na 598 tisíc, ale politická škoda už byla napáchána. Republikáni tehdy obvinili demokraty ze slabé ekonomické politiky, zatímco někteří konzervativci šli ještě dál a tvrdili, že BLS záměrně zkresluje data ve prospěch demokratů před volbami. Napětí vyvrcholilo letos v létě, když čtyři po sobě jdoucí měsíční zprávy o zaměstnanosti ukázaly výrazně slabší tempo náboru, než se očekávalo. Prezident Trump reagoval okamžitě – propustil šéfa BLS, což byl krok bez precedentu. Obvinil úřad, že se jej snažil politicky poškodit. Tento zásah ukazuje, jak silně politizovaná se otázka přesnosti statistik o zaměstnanosti stala a jak velký význam má právě čtvrtletní zpráva QCEW. Význam QCEW a dopady na Fed Proč je tato zpráva tak důležitá? QCEW čerpá data přímo z jednotlivých států, což pokrývá přibližně 95 % všech pracovních míst v USA. Díky tomu je považována za nejpřesnější měřítko zaměstnanosti. Její nevýhodou je ale zpoždění – vychází jen čtyřikrát do roka a s pětiměsíčním odstupem. Naproti tomu měsíční zprávy o zaměstnanosti vycházejí rychle, ale opírají se pouze o průzkumy mezi podniky a domácnostmi a využívají statistické modely k dopočítávání mezer. Pokud QCEW skutečně potvrdí, že tvorba pracovních míst byla mezi dubnem 2024 a březnem 2025 výrazně slabší, může to posílit argumenty Bílého domu, že Fed by měl rychleji snižovat úrokové sazby. Slabší trh práce by totiž znamenal menší tlak na inflaci a větší prostor pro podporu ekonomické aktivity prostřednictvím uvolněnější měnové politiky. I samotní představitelé Fedu by mohli začít vnímat trh práce méně optimisticky a otevřít se možnosti agresivnějšího snižování sazeb. Otázkou však zůstává, nakolik by nižší sazby dokázaly samy o sobě nastartovat tvorbu nových pracovních míst. Firmy totiž omezily nábor nejen kvůli měnové politice, ale i v reakci na obchodní války a cla uvalená administrativou prezidenta Trumpa. Faktory, které Fed nevyřeší Ekonomové upozorňují, že problém amerického trhu práce nelze vysvětlit pouze výší sazeb. Nejistota spojená s obchodní politikou Spojených států má přímý dopad na ochotu podniků přijímat nové zaměstnance i zvyšovat mzdy. Firmy vyčkávají, dokud nebudou znát celkový rozsah nákladů, které na ně dopadnou v důsledku nových celních bariér. Ryan Sweet, hlavní ekonom pro USA ve společnosti Oxford Economics, k tomu poznamenal: „Existují další faktory, které poškozují trh práce a které Fed nemůže řešit.“ Jeho slova vystihují podstatu současné situace: měnová politika může ulevit jen částečně, ale skutečné oživení zaměstnanosti bude záviset i na jasnějších podmínkách v oblasti mezinárodního obchodu a na ochotě podniků znovu rozšířit své investice.