Klíčové body

Historická data ukazují, že snížení sazeb Fedu často nepodporuje akcie
V mnoha případech po snížení sazeb následoval pokles indexu S&P 500
Zářijové rozhodnutí Fedu bude trhem čteno hlavně v kontextu ekonomiky

Historie však ukazuje, že taková jistota neexistuje.

Jak připomínal kontrarián Humphrey Neill: „Když všichni myslí stejně, pravděpodobně se všichni mýlí.“ A právě reakce trhu po krocích Federálního rezervního systému tuto myšlenku potvrzuje.

Při pohledu na výsledky po dřívějších sníženích sazeb totiž vychází, že akciové indexy často nejdou nahoru, nýbrž dolů – a klíč hledejme ve stavu ekonomiky, nikoli v samotném aktu Fedu.

Historická data ukazují, že snížení sazeb neznamená jistý růst akcií

Od roku 1980 najdeme řadu případů, kdy Fed snižoval cílovou sazbu federálních fondů. Výsledek pro akcie byl překvapivě nejednoznačný. V 40 % těchto epizod byl trh o měsíc později níž, ve 37 % případů byl níž po šesti měsících a ve 27 % dokonce i po dvanácti měsících. Jinými slovy: téměř ve všech sledovaných horizontech existuje významný podíl situací, kdy snížení sazeb nepřineslo žádný „garantovaný“ růst.

Důvod je prozaický. Když Fed uvolňuje politiku v prostředí relativně silné ekonomiky, trhy mají tendenci zlevnění peněz vnímat jako podporu expanze a rizikových aktiv. Pokud se však k redukci sazeb odhodlá v okamžiku, kdy data slábnou, bývá interpretace opačná: snížení sazeb je pro investory potvrzením problémů a zvýšené pravděpodobnosti zpomalení či recese.

Právě to vysvětluje i náladu po srpnové zprávě o zaměstnanosti, která vyzněla překvapivě slabě a zvedla šance na krok Fedu již 16.–17. září. Futures na S&P 500 sice bezprostředně posílily, ale záhy přišel obrat, protože investoři začali zaceňovat slabší makro scénář.

Chcete využít této příležitosti?

Posledních 12 měsíců ukazuje, že vyšší očekávané sazby mohou akciím prospět

Zajímavý detail přináší srovnání denních změn indexu S&P 500 a pravděpodobnosti snížení sazeb odvozené z 30denních futures na fed funds (nástroj CME FedWatch). Intuitivně by se nabízelo, že vyšší očekávaná sazba = horší pro akcie. Analýza posledního roku však vyšla opačně: v průměru si trh vedl lépe v dnech, kdy byla očekávaná sazba po zářijovém zasedání vyšší než den předtím. Tento vztah byl statisticky významný na 95% hladině, což napovídá, že nejde o náhodu, ale o konzistentní vzorec daného období.

Dobře to ilustruje vývoj po oznámení cel v Bílém domě 2. dubna. Uvalení cel dramaticky zvedlo vnímání recesního rizika. V následujícím týdnu se S&P 500 propadl o více než 12 % a implikovaná sazba federálních fondů pro období po zářijovém zasedání klesla o 26 bazických bodů – prudký pohyb na jinak relativně stabilním trhu fed funds futures. O týden později se karta otočila: prezident oznámil 90denní pozastavení většiny cel, index vyskočil o 9,5 % a implikovaná sazba se zvýšila o 23 bazických bodů. Stejným směrem se současně pohnuly akcie i sazby – a to přesně proti běžné představě, že vyšší sazby jsou vždy špatné pro akcie.

Tento paradox není v rozporu s ekonomickou logikou. Když se snižuje vnímané riziko recese, trh zvyšuje ocenění rizikových aktiv a zároveň přepočítává trajektorii sazeb směrem k vyšší „normální“ úrovni, protože silnější ekonomika unese přísnější měnové podmínky. V takové konstelaci mohou akcie i očekávání vyšších sazeb růst společně.

Zářijové zasedání Fedu: klíčový bude kontext a správná interpretace

Z dnešního pohledu je zřejmé, že nadcházející setkání Fedu nebude jen binárním hlasováním o čtvrtprocentním kroku. Bude to především interpretace stavu ekonomiky a signálů do budoucna. Pokud Fed sníží sazby a zároveň zvolí rétoriku, která naznačí, že ekonomika zůstává odolná, trh může krok vyhodnotit jako podpůrný. Pokud ale bude snížení rámováno jako reakce na zhoršující se kondici, může převážit „medvědí“ čtení, v němž je uvolnění spíše potvrzením problémů než lékem.

Pro investory z toho plynou dvě praktická ponaučení. Zaprvé, opatrně s přáním po nižších sazbách: snížení může v určitých kontextech znamenat slabost, nikoli impuls k růstu. Zadruhé, vyplatí se své předpoklady průběžně testovat na datech, zvlášť když se z nich stane široce sdílený konsenzus. Nejnebezpečnější jsou právě ta přesvědčení, která díky své popularitě přestáváme kriticky zkoumat.

Na závěr je dobré připomenout i technickou stránku: trh v posledních měsících citlivě reaguje nejen na samotná rozhodnutí Fedu, ale i na změny pravděpodobností těchto rozhodnutí v čase. V kombinaci s překvapeními z makra (jako byla srpnová zaměstnanost) to vytváří prostředí, kde se sentiment může během jediného dne několikrát překlápět. Proto dává smysl rámovat krátkodobé kroky tak, aby reflektovaly širší obraz – ať už sledujete spotový index S&P 500, nebo jeho futures, rozhodující bude tón Fedu a čtení dat o růstu a trhu práce. Vzhledem k dosavadní zkušenosti platí: méně sázet na jednoduché poučky, více na kontext a pravděpodobnosti.

Historie však ukazuje, že taková jistota neexistuje. Jak připomínal kontrarián Humphrey Neill: „Když všichni myslí stejně, pravděpodobně se všichni mýlí.“ A právě reakce trhu po krocích Federálního rezervního systému tuto myšlenku potvrzuje. Při pohledu na výsledky po dřívějších sníženích sazeb totiž vychází, že akciové indexy často nejdou nahoru, nýbrž dolů – a klíč hledejme ve stavu ekonomiky, nikoli v samotném aktu Fedu.Historická data ukazují, že snížení sazeb neznamená jistý růst akciíOd roku 1980 najdeme řadu případů, kdy Fed snižoval cílovou sazbu federálních fondů. Výsledek pro akcie byl překvapivě nejednoznačný. V 40 % těchto epizod byl trh o měsíc později níž, ve 37 % případů byl níž po šesti měsících a ve 27 % dokonce i po dvanácti měsících. Jinými slovy: téměř ve všech sledovaných horizontech existuje významný podíl situací, kdy snížení sazeb nepřineslo žádný „garantovaný“ růst.Důvod je prozaický. Když Fed uvolňuje politiku v prostředí relativně silné ekonomiky, trhy mají tendenci zlevnění peněz vnímat jako podporu expanze a rizikových aktiv. Pokud se však k redukci sazeb odhodlá v okamžiku, kdy data slábnou, bývá interpretace opačná: snížení sazeb je pro investory potvrzením problémů a zvýšené pravděpodobnosti zpomalení či recese. Právě to vysvětluje i náladu po srpnové zprávě o zaměstnanosti, která vyzněla překvapivě slabě a zvedla šance na krok Fedu již 16.–17. září. Futures na S&P 500 sice bezprostředně posílily, ale záhy přišel obrat, protože investoři začali zaceňovat slabší makro scénář. Chcete využít této příležitosti?Posledních 12 měsíců ukazuje, že vyšší očekávané sazby mohou akciím prospětZajímavý detail přináší srovnání denních změn indexu S&P 500 a pravděpodobnosti snížení sazeb odvozené z 30denních futures na fed funds . Intuitivně by se nabízelo, že vyšší očekávaná sazba = horší pro akcie. Analýza posledního roku však vyšla opačně: v průměru si trh vedl lépe v dnech, kdy byla očekávaná sazba po zářijovém zasedání vyšší než den předtím. Tento vztah byl statisticky významný na 95% hladině, což napovídá, že nejde o náhodu, ale o konzistentní vzorec daného období.Dobře to ilustruje vývoj po oznámení cel v Bílém domě 2. dubna. Uvalení cel dramaticky zvedlo vnímání recesního rizika. V následujícím týdnu se S&P 500 propadl o více než 12 % a implikovaná sazba federálních fondů pro období po zářijovém zasedání klesla o 26 bazických bodů – prudký pohyb na jinak relativně stabilním trhu fed funds futures. O týden později se karta otočila: prezident oznámil 90denní pozastavení většiny cel, index vyskočil o 9,5 % a implikovaná sazba se zvýšila o 23 bazických bodů. Stejným směrem se současně pohnuly akcie i sazby – a to přesně proti běžné představě, že vyšší sazby jsou vždy špatné pro akcie.Tento paradox není v rozporu s ekonomickou logikou. Když se snižuje vnímané riziko recese, trh zvyšuje ocenění rizikových aktiv a zároveň přepočítává trajektorii sazeb směrem k vyšší „normální“ úrovni, protože silnější ekonomika unese přísnější měnové podmínky. V takové konstelaci mohou akcie i očekávání vyšších sazeb růst společně.Zářijové zasedání Fedu: klíčový bude kontext a správná interpretaceZ dnešního pohledu je zřejmé, že nadcházející setkání Fedu nebude jen binárním hlasováním o čtvrtprocentním kroku. Bude to především interpretace stavu ekonomiky a signálů do budoucna. Pokud Fed sníží sazby a zároveň zvolí rétoriku, která naznačí, že ekonomika zůstává odolná, trh může krok vyhodnotit jako podpůrný. Pokud ale bude snížení rámováno jako reakce na zhoršující se kondici, může převážit „medvědí“ čtení, v němž je uvolnění spíše potvrzením problémů než lékem.Pro investory z toho plynou dvě praktická ponaučení. Zaprvé, opatrně s přáním po nižších sazbách: snížení může v určitých kontextech znamenat slabost, nikoli impuls k růstu. Zadruhé, vyplatí se své předpoklady průběžně testovat na datech, zvlášť když se z nich stane široce sdílený konsenzus. Nejnebezpečnější jsou právě ta přesvědčení, která díky své popularitě přestáváme kriticky zkoumat.Na závěr je dobré připomenout i technickou stránku: trh v posledních měsících citlivě reaguje nejen na samotná rozhodnutí Fedu, ale i na změny pravděpodobností těchto rozhodnutí v čase. V kombinaci s překvapeními z makra to vytváří prostředí, kde se sentiment může během jediného dne několikrát překlápět. Proto dává smysl rámovat krátkodobé kroky tak, aby reflektovaly širší obraz – ať už sledujete spotový index S&P 500, nebo jeho futures, rozhodující bude tón Fedu a čtení dat o růstu a trhu práce. Vzhledem k dosavadní zkušenosti platí: méně sázet na jednoduché poučky, více na kontext a pravděpodobnosti.