V rozpočtovém roce 2025 dosáhly cla 165 miliard dolarů, což je o 95 miliard více než v předchozím roce. Tento nárůst tvoří významnou část státních příjmů a je považován za klíčový nástroj, jak alespoň částečně zmírnit rekordní deficit, který za prvních 11 měsíců fiskálního roku činil téměř 2 biliony dolarů.Podle analýzy Bloomberg Economics je většina těchto příjmů výsledkem cel uvalených na základě zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích . Tato legislativa dala Bílému domu široké možnosti, jak rychle reagovat na zahraniční obchodní vztahy. Trumpův tým, v čele s ministrem financí Scottem Bessentem, argumentuje, že cla pomohou v příštím desetiletí snížit deficit z více než 6 % HDP na úroveň kolem 3 %. To by znamenalo znatelné zlepšení finanční stability země a posílilo by důvěru investorů v americké dluhopisy.Problémem je, že tato strategie stojí na vratkém právním základě. Federální odvolací soud koncem srpna zpochybnil legálnost použití IEEPA, což otevřelo cestu k přezkumu Nejvyšším soudem. Pokud by ten rozhodl proti Bílému domu, vláda by mohla být nucena vracet již vybrané prostředky.Nejistota před soudem a dopady na podnikyRozhodnutí Nejvyššího soudu se může stát zlomovým bodem nejen pro federální rozpočet, ale i pro americké firmy. Pokud by se ukázalo, že cla byla uvalena nezákonně, mohlo by to vést k rozsáhlým refundacím a zároveň k výrazné ztrátě příjmů do budoucna. Yale Budget Lab odhaduje, že by tak během deseti let mohl vzniknout výpadek až 1,5 bilionu dolarů.Pro podniky je situace složitá už nyní. Rodinná firma hand2mind Inc. z Illinois, specializující se na vzdělávací hračky, uvádí, že jen v roce 2025 zaplatila více než 5,5 milionu dolarů na clech, zatímco rok předtím šlo o 2,3 milionu. Společnost se snažila přemístit výrobu z Číny do Indie, aby snížila dopady nových cel, ale nakonec čelila dalšímu zvýšení, protože Trump rozšířil tarifní rámec i na indické dovozy. Podle viceprezidentky Elany Ruffman se tak podnik ocitl v situaci, kdy platil více, než kdyby zůstal v Číně.Taková nejistota výrazně komplikuje plánování výroby i investic. Firmy musí reagovat na neustále se měnící tarifní politiku, což zvyšuje náklady a může vést i k omezení výroby. Některé společnosti, včetně hand2mind, se proto rozhodly žalovat vládu, přičemž jejich případy nyní čekají na projednání před Nejvyšším soudem.Chcete využít této příležitosti?Dopad na fiskální trajektorii a pohled investorůCla sice přinesla rekordní příjmy, ale i tak tvoří pouze malou část v kontextu obřího rozpočtového schodku. Pro investory do státních dluhopisů proto zůstává klíčová otázka, zda příjmy z cel budou udržitelné, nebo zda budou muset počítat s výpadkem.Nejistota kolem právní platnosti cel má potenciál zvýšit volatilitu na dluhopisových trzích. Stratégové TD Securities upozornili, že jakékoli výrazné vrácení již vybraných prostředků by mohlo zatížit ministerstvo financí a připomenout investorům dlouhodobou trajektorii amerického dluhu. Kongresový rozpočtový úřad letos varoval, že Spojené státy směřují k překonání poválečného rekordu dluhu do roku 2029, pokud nedojde k zásadním změnám.Trumpův tým ale zdůrazňuje, že má k dispozici další právní mechanismy – například sekce 232 a 301 – které umožňují uvalit cla na základě jiných pravomocí prezidenta. Podle některých analytiků by to sice zkomplikovalo celní politiku a omezilo její flexibilitu, ale poskytlo by administrativě možnost zachovat příjmy z této oblasti.Budoucnost Trumpovy strategie a trhy v očekáváníInvestoři i ekonomové proto sledují dvě klíčové linie vývoje – rozhodnutí Nejvyššího soudu a reakce samotného Bílého domu. Pokud by Trumpova administrativa neuspěla, pravděpodobně by se snažila celní rámec rychle přestavět. Podle Tobina Marcuse z Wolfe Research by však i v případě neúspěchu bylo možné obnovit cla prostřednictvím jiných mechanismů.Mezitím se trhy více soustředí na měnovou politiku Federálního rezervního systému a vyhlídky na snižování sazeb. Výnosy státních dluhopisů klesají a technologický sektor zůstává hlavním tahounem akciového trhu. Příkladem je silná poptávka po umělé inteligenci, která pomohla posílit akcie společnosti Oracle .Z krátkodobého pohledu tedy cla sice generují rekordní příjmy a podporují Trumpovu fiskální strategii, ale zároveň zůstávají hrozbou z hlediska právní nejistoty a negativních dopadů na podniky. Pokud by Nejvyšší soud rozhodl proti Bílému domu, deficit by se mohl dále prohloubit a investoři by začali přehodnocovat své dlouhodobé pozice v amerických dluhopisech.Z dlouhodobého hlediska bude proto klíčové, zda se podaří najít stabilní rámec pro celní politiku, který zajistí nejen fiskální příjmy, ale i předvídatelnost pro podniky a investory. Do té doby zůstane Trumpova strategie jedním z nejdiskutovanějších a nejkontroverznějších prvků americké hospodářské politiky.