Podle neveřejného memoranda se Japonsko zavázalo svěřit prezidentu Donaldu Trumpovi rozhodující pravomoc nad tím, kam bude v USA směřovat kapitál v hodnotě 550 miliard dolarů. Tento krok je součástí širší dohody, jejímž cílem bylo vyhnout se vysokým clům na japonský export. Dokument byl podepsán ve čtvrtek ve Spojených státech, krátce poté, co Trump oficiálně stvrdil novou obchodní dohodu. Memorandum navíc stanoví, že Japonsko musí investovat do projektů vybraných prezidentem během 45 dní, jinak hrozí návrat k původním celním sazbám. Neobvyklé podmínky nové dohody Podmínky dohody mezi Spojenými státy a čtvrtou největší ekonomikou světa jsou mimořádně neobvyklé. Japonsko čelilo 25% clu na své exporty do USA. Nová dohoda tuto sazbu snižuje na 15 %, což představuje významnou úlevu pro japonské firmy. Stejnou cestou se vydaly i další americké obchodní partnery – Jihoční Korea a Evropská unie, které rovněž přislíbily rozsáhlé investice do americké ekonomiky výměnou za snížení hrozby represivních tarifů. V jejich případech ale zatím panují nejasnosti, protože Washington i zahraniční vlády zveřejnily rozporuplné informace o skutečných podmínkách. Z nového memoranda vyplývá, že USA budou mít výrazný prospěch z výnosů plynoucích z japonských investic. Obě země si sice rozdělí peněžní tok rovnoměrně do okamžiku, než Japonsko splatí investici, ale poté připadne 90 % výnosů Spojeným státům. Tento model odráží Trumpovu snahu nastavit obchodní vztahy tak, aby byly výrazně výhodnější pro americkou stranu. Širší dopady strategie „America First“ Dohoda s Tokiem zapadá do řady neortodoxních kroků, které Trump v posledních měsících podnikl s cílem posílit příjmy americké vlády a přetvořit globální obchodní prostředí. Minulý měsíc uzavřel dohodu s americkými výrobci čipů Nvidia (NVDA) a AMD (AMD), podle které mají společnosti odvádět část svých příjmů z prodeje v Číně přímo americké vládě. Bílý dům současně oznámil, že Spojené státy získají 10% podíl ve společnosti Intel (INTC), což ukazuje na trend přímého vstupu vlády do strategických firem. Trump se také letos podílel na transakci v ocelářském sektoru, když v rámci svého souhlasu s převzetím americké společnosti US Steel (X) japonským výrobcem Nippon Steel získal Washington zlatou akcii v hodnotě 15 miliard dolarů. Tento krok poskytuje americké vládě rozhodovací pravomoci v klíčových záležitostech společnosti. Podobné zásahy posilují Trumpovu pozici, že vláda má hrát aktivní roli při ochraně a řízení klíčových průmyslových odvětví. Dopady na obchod a japonský export Součástí nové dohody je také snížení cla na japonská auta a automobilové díly z původních 27,5 % na 15 %, což je pro Tokio významná úleva. Podpis příslušného prezidentského dekretu proběhl při slavnostním ceremoniálu na americkém ministerstvu obchodu za účasti japonských představitelů. Memorandum jasně uvádí, že Trump bude mít poslední slovo při výběru investičních projektů. Tyto návrhy mu předloží investiční výbor vedený ministrem obchodu Howardem Lutnickem. Dokument rovněž doporučuje, aby investiční výbor upřednostňoval japonské dodavatele při poskytování zboží a služeb pro financované projekty. Tento prvek může mít podle odborníků dlouhodobý dopad na japonský export, protože by zvýšil objem zakázek pro tamní společnosti. Ekonom Morgan Stanley Takeshi Yamaguchi v poznámce pro klienty uvedl, že iniciativa by mohla posílit střednědobý až dlouhodobý růst japonského vývozu v závislosti na tom, kolik zakázek skutečně připadne japonským dodavatelům. V širším kontextu dohoda ukazuje, jak daleko jsou obchodní partneři USA ochotni zajít, aby si zajistili výhodnější podmínky a udrželi přístup na americký trh. Pro Japonsko je dohoda nejen způsobem, jak ochránit klíčové exportní sektory, ale i příležitostí, jak se aktivně zapojit do velkých infrastrukturních a průmyslových projektů v USA. Na druhé straně Spojené státy tímto krokem posilují svůj vliv a získávají finanční prostředky, které mohou využít pro posílení vlastní ekonomiky.