Britská ekonomika v srpnu mírně ožila a po červencovém poklesu se znovu vrátila k růstu. Podle údajů Úřadu pro národní statistiku vzrostl hrubý domácí produkt o 0,1 %, což přesně odpovídá očekáváním analytiků oslovených agenturou Bloomberg. I když se jedná o skromný růst, představuje vítaný obrat po červencovém poklesu o 0,1 %. Tahounem srpnového oživení byla výroba, která zaznamenala nárůst o 0,7 %, zatímco služby – hlavní motor britské ekonomiky – zůstaly druhý měsíc v řadě beze změny. Naopak stavebnictví pokračovalo v útlumu. Tento vývoj naznačuje, že se ekonomika Spojeného království pohybuje na hranici stagnace a zůstává křehká, i když se vyhnula hlubší recesi. Výroba podporuje růst, služby brzdí celkový výkon Srpnové výsledky dávají naději, že britské hospodářství ve třetím čtvrtletí vykáže alespoň mírný růst. ONS uvedl, že pokud HDP v září neklesne o 0,5 % nebo více, vykáže ekonomika za celé čtvrtletí pozitivní výsledek. Tento trend je pro vládu i finanční trhy klíčový, protože ukazuje, že průmyslový sektor začíná po měsících slabosti znovu nabírat sílu. Na rozdíl od průmyslu se odvětví služeb, které tvoří přibližně čtyři pětiny britské ekonomiky, potýká s dlouhodobou stagnací. V srpnu nepřineslo žádný růst, přestože některé části ekonomiky – jako maloobchod – vykázaly zlepšení. Negativně se však projevily propady v oblastech velkoobchodu, dopravy, skladování, zábavy a volnočasových aktivit. Výroba byla podpořena především farmaceutickým sektorem, kde došlo ke 3% nárůstu produkce základních farmaceutických produktů a léčivých přípravků. K růstu přispěla i výroba strojů, zařízení, kovů a chemikálií. Celkem se zlepšilo osm z třinácti výrobních subsektorů, což pomohlo vykompenzovat slabší výkon služeb a stavebnictví. Slabší růst přidává tlak na vládu i centrální banku Tento skromný ekonomický růst přichází v době, kdy se Spojené království potýká s nejistotou před listopadovým rozpočtem, který představí ministryně financí Rachel Reevesová. Nová data by jí mohla poskytnout alespoň částečnou podporu, ale celkový obraz ekonomiky zůstává smíšený. Ekonomika Spojeného království se po silném výkonu z první poloviny roku, kdy předčila ostatní země skupiny G7, zjevně vrátila k pomalejšímu tempu. Reevesová proto čelí tlaku, aby dokázala stabilizovat veřejné finance a současně naplnila své volební sliby – zejména zvýšení investic do veřejných služeb a zlepšení životní úrovně obyvatel. Podle ekonoma Ferguse Jimeneze-Englanda z think tanku NIESR „bude obnovení dynamiky záviset na návratu podnikatelské důvěry a snížení nejistoty, což může vláda podpořit vytvořením větší fiskální rezervy v nadcházejícím rozpočtu“. To znamená, že vláda bude muset hledat prostor pro investice, aniž by dál zvyšovala daně. Očekává se, že ekonomika ve třetím čtvrtletí poroste jen o 0,2 %, jak odhadují ekonomové z Deutsche Bank, HSBC a Pantheon Macroeconomics – tedy přibližně polovičním tempem, než dříve předpokládala Bank of England. Slabší čísla tak mohou posílit tlak na snížení úrokových sazeb, o kterém bude centrální banka rozhodovat 6. listopadu. Bank of England mezi inflací a růstem Členové měnového výboru Bank of England se dlouhodobě rozcházejí v názoru na to, kdy a zda vůbec přistoupit ke snižování sazeb. Zatímco někteří představitelé zdůrazňují potřebu podpořit růst, jiní varují před přetrvávajícím cenovým tlakem, který by mohl zbrzdit návrat inflace ke 2% cíli. Zejména Mezinárodní měnový fond (MMF) minulý týden upozornil, že Británie bude v příštích dvou letech čelit nejvyšší inflaci mezi hlavními ekonomikami světa. K tomu se přidává i zhoršení situace na trhu práce, kde nezaměstnanost nečekaně vzrostla. Guvernér Bank of England Andrew Bailey již dříve vyjádřil obavy, že britská ekonomika nefunguje na plný potenciál, a varoval před rizikem „tvrdého přistání“. Podle obchodníků zůstává pravděpodobnost dalšího snížení sazeb do konce roku kolem 40 %, přičemž trhy očekávají jedno snížení o čtvrt procentního bodu do března a další do konce příštího roku. Britské státní dluhopisy na tyto vyhlídky reagovaly růstem a libra posílila o 0,3 % na 1,3446 USD. Vývoz klesá, dopady celní války přetrvávají Zatímco výroba a exportní kapacita britských továren ukazují známky oživení, vývoz zboží celkově poklesl. Nejvíce se snížil vývoz do Spojených států, a to o přibližně 700 milionů liber, což je částečně důsledek pokračující volatility v obchodu po zavedení celní války prezidenta Donalda Trumpa. Dovoz zboží naopak v srpnu stagnoval. Tento vývoj upozorňuje na zranitelnost britského obchodu vůči globálním trendům a geopolitickému napětí. Zatímco domácí výroba se zvedá, vnější faktory – od cel po změny směnných kurzů – zůstávají zásadním rizikem pro další růst. Britská ekonomika v srpnu mírně rostla, tažená zejména průmyslovou výrobou, zatímco sektor služeb zůstal slabý. Celkově ekonomika vykazuje známky stagnace, ale vyhnula se poklesu. Nová data přidávají tlak na vládu Rachel Reevesové, aby podpořila růst bez dalšího zvyšování daní, a zároveň staví Bank of England před obtížné rozhodnutí ohledně úrokových sazeb. Pokud se růst ve zbytku roku udrží, Spojené království by se mohlo vyhnout hlubšímu ekonomickému útlumu. Zatím však platí, že britská ekonomika se sice pohybuje kupředu – ale velmi pomalým krokem.