Na začátku čtvrtečního asijského obchodování se ceny ropy mírně zotavily z výrazných ztrát, které je v předchozích dnech srazily na nejnižší úrovně za několik měsíců. Americká WTI se posunula na 62,09 USD za barel a severomořská Brent na 65,68 USD. Tento obrat podpořily obnovené spekulace o možném zpřísnění sankcí vůči ruské ropě ze strany zemí G7. Investoři reagovali na rostoucí tlak západních států, který má zasáhnout společnosti a prostředníky, kteří se i přes stávající omezení stále podílejí na obchodu s ruskou ropou. Ceny ropy přitom v předchozích třech obchodních seancích utrpěly ztráty. Ve středu se Brent i WTI propadly přibližně o 1 %, přičemž Brent uzavřel na nejnižší hodnotě od června a WTI na minimech od května. Tento pokles byl způsoben především obavami ze slabší poptávky a rostoucích zásob ve Spojených státech. Čtvrteční obchodování se proto neslo ve znamení snahy investorů zhodnotit, zda přísnější opatření proti Rusku dokážou vyvážit negativní faktory, jako je vyšší nabídka ropy na trhu a signály zpomalující americké ekonomiky. Klíčovým bodem oživení byly výroky ministrů financí zemí G7, kteří ve společném prohlášení uvedli, že plánují „zvýšit tlak“ na ty, kteří se vyhýbají platným sankcím a nadále obchodují s ruskou ropou. Tento signál naznačil možnost přijetí nových opatření, která by mohla ztížit přístup ruské ropy na světové trhy. Spekulace se navíc posílily zprávami, že Spojené státy chtějí Ukrajině poskytnout zpravodajské informace k útokům na ruskou energetickou infrastrukturu. Pokud by se útoky zaměřily na rafinerie, ropovody nebo transportní kapacity, mohlo by to vyvolat zásadní narušení ruských exportů. Vyhlídky na potenciální narušení dodávek přitáhly nové spekulativní nákupy. WTI se přiblížila k psychologicky významné hranici 60 USD, kde se obvykle nachází silná podpora. Investoři však zároveň sledují i druhou stranu rovnice – riziko, že OPEC+ na listopadovém jednání oznámí významné navýšení produkce. Tržní spekulace hovoří až o 500 000 barelech denně. Zejména Saúdská Arábie údajně usiluje o posílení svého podílu na trhu, i když oficiální představitelé OPEC tyto úvahy odmítli. Možný růst nabídky je o to citlivější téma, že se na trhu již objevují signály slabší poptávky, zejména v USA. Po uzavření americké vlády panují obavy o širší makroekonomický výhled a investoři se snaží odhadnout, jaký bude dopad na spotřebu energií. Nepříznivý vliv měl i čerstvý report Energetické informační správy (EIA), podle něhož zásoby ropy v USA za týden končící 26. září vzrostly o 1,8 milionu barelů na 416,5 milionu barelů. To překonalo očekávání trhu, které počítalo s nárůstem pouze o 1 milion barelů. Růst zásob ropy odráží slabší činnost rafinérií i omezenou poptávku po pohonných hmotách. Navíc přibyly i zásoby benzínu a destilátů, což naznačuje, že spotřeba v průmyslu i dopravě zůstává utlumená. Pro trh je to varovný signál, že přestože geopolitická rizika mohou dočasně tlačit ceny vzhůru, slabší fundamentální poptávka může tento efekt vyvažovat. Krátkodobý výhled pro ropný trh tak zůstává nejistý a bude záležet především na dvou faktorech. Za prvé, zda západní státy skutečně přistoupí k výraznějším sankcím proti ruské ropě a dokážou efektivněji potlačit mechanismy, kterými Moskva dosud sankce obchází – například využíváním tzv. stínové flotily tankerů. Za druhé, jak agresivní bude OPEC+ při zvyšování produkce a zda dokáže nalézt kompromis mezi udržením vyšších cen a snahou některých členů získat větší tržní podíl. Pokud by se sankce podařilo prosadit a zároveň by OPEC+ k navýšení těžby nepřistoupil, mohly by ceny ropy znovu výrazně stoupnout. Naopak kombinace vyšších dodávek a slabší poptávky by mohla ceny poslat zpět k hranici 60 USD a níže. Vývoj tak zůstává křehký a obchodníci budou pečlivě sledovat každou novou zprávu z oblasti geopolitiky i energetické politiky.