Česká ekonomika podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) zaznamenala ve třetím čtvrtletí letošního roku meziroční růst o 2,7 %, čímž překonala očekávání většiny analytiků, kteří počítali s mírnějším tempem. V porovnání s předchozím čtvrtletím se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 0,7 %. <!-- DIP popup--> Tento vývoj naznačuje, že české hospodářství se po slabším období z loňského roku postupně stabilizuje a vykazuje známky oživení, zejména díky zlepšení spotřebitelské poptávky a investiční aktivity. Ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet uvedl, že meziroční růst HDP podpořily především výdaje na konečnou spotřebu domácností a tvorba hrubého kapitálu, tedy především investice do budoucí produkce. Významný vliv měla i zahraniční poptávka, která podle Kermieta přispěla k růstu ve srovnání s druhým čtvrtletím. To znamená, že exportní sektor zůstává i přes přetrvávající globální nejistoty jedním z motorů české ekonomiky. Zdroj: Shutterstock Klíčové sektory přispívající k růstu Podle údajů ČSÚ se na růstu hrubé přidané hodnoty (HPH) – tedy rozdílu mezi celkovou produkcí a náklady na produkci – pozitivně podílelo několik odvětví. Významnou roli sehrálo stavebnictví, které těží ze zvýšené investiční aktivity státu i soukromého sektoru, především v oblasti dopravní infrastruktury a bytové výstavby. Pozitivní příspěvek zaznamenaly také obchod, doprava, ubytování a pohostinství, což ukazuje na pokračující zotavování spotřebitelské poptávky i zlepšující se náladu v sektoru služeb. Právě tyto oblasti byly v minulých letech výrazně zasaženy poklesem reálných příjmů domácností a utlumenou poptávkou po službách. Statistici zároveň uvedli, že se dařilo i ostatním službám, jejichž výkon se postupně zlepšuje v návaznosti na rostoucí domácí spotřebu. Tento trend potvrzuje, že česká ekonomika se ve třetím čtvrtletí opírala o širší spektrum růstových faktorů, nikoli pouze o jeden dominantní segment. Takový vývoj bývá považován za zdravý a udržitelný z hlediska dlouhodobé stability hospodářství. Stabilní trh práce a mírný růst zaměstnanosti Zaměstnanost ve sledovaném období podle dat ČSÚ mezičtvrtletně stagnovala, což znamená, že počet pracujících se oproti druhému čtvrtletí prakticky nezměnil. V meziročním srovnání však došlo k nárůstu o 0,9 %, což naznačuje, že český trh práce zůstává odolný i navzdory pomalejšímu tempu růstu v první polovině roku. Tento vývoj může být důsledkem relativně nízké míry nezaměstnanosti, která se dlouhodobě drží na jedné z nejnižších úrovní v Evropské unii. Firmy tak i v období kolísavé poptávky často volí strategii udržení kvalifikovaných zaměstnanců, aby byly připraveny na období opětovného růstu. Stabilní zaměstnanost zároveň podporuje spotřebu domácností – klíčový pilíř české ekonomiky. Když mají lidé jistotu práce a příjmu, jsou ochotnější utrácet, což se následně promítá do výkonu obchodů, služeb i výroby. Tento vzájemný efekt mezi trhem práce a domácí poptávkou tak zůstává jedním z hlavních faktorů, které v současnosti udržují české hospodářství nad vodou. Srovnání s předchozím obdobím a vyhlídky do konce roku Ve druhém čtvrtletí letošního roku česká ekonomika meziročně vzrostla o 2,6 % a mezikvartálně o 0,5 %, což znamená, že tempo růstu ve třetím čtvrtletí mírně zrychlilo. Tento posun o dvě desetiny procentního bodu naznačuje, že oživení ekonomiky se stává stabilnějším a že domácí poptávka začíná hrát stále silnější roli. Analytici přitom původně očekávali nižší růst HDP, zejména kvůli slabším datům z průmyslu a zpomalení ekonomiky v Německu, které je hlavním obchodním partnerem Česka. Výsledek 2,7 % tak lze hodnotit jako příjemné překvapení. Zdroj: Shutterstock Pokud by tento trend pokračoval i ve čtvrtém čtvrtletí, mohlo by se tempo růstu české ekonomiky za celý rok 2025 pohybovat nad úrovní 2,5 %, což by znamenalo návrat k hodnotám považovaným za dlouhodobě udržitelný růst. Klíčové bude, zda se podaří udržet pozitivní vývoj spotřebitelské poptávky a investic i v prostředí přetrvávajících nejistot, jako jsou geopolitické napětí či pomalejší růst v eurozóně. Na základě dosavadních údajů se však zdá, že česká ekonomika v roce 2025 nachází rovnováhu mezi spotřebou, investicemi a exportem, což je základní předpoklad pro její stabilní vývoj. Výsledky z třetího čtvrtletí tak dávají důvod k opatrnému optimismu – ekonomika sice neroste dramaticky, ale její základní struktura se posiluje a rozvíjí směrem k větší odolnosti.