Její nová omezení vývozu vzácných zemin vyvolala okamžitou reakci vlád, firem i investorů po celém světě. Tento krok Pekingu se totiž dotýká klíčového pilíře moderní ekonomiky – kontroly nad výrobou magnetů, baterií a technologií, které stojí za většinou současného průmyslového pokroku.Peking oznámil, že všechny zahraniční firmy budou muset před vývozem produktů obsahujících i stopová množství čínských vzácných zemin získat povolení od čínské vlády. Opatření se týká surovin, které mají strategický význam pro obranný, automobilový i technologický sektor.Reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Spojené státy označily tento krok za formu ekonomického vydírání a americký prezident Donald Trump pohrozil zastavením obchodu s kuchyňským olejem s Čínou jako symbolickou odvetou. Dříve navíc avizoval možnost uvalení 100% cel na čínské zboží od 1. listopadu.Podobně reagovala i Evropská unie, jejíž představitelé obvinili Peking z „využívání vzájemných obchodních závislostí k politickému zisku“. Dánský ministr zahraničí Lars Lokke Rasmussen prohlásil, že EU by měla reagovat „tvrdě“.Podle odhadů US Geological Survey Čína ovládala v roce 2024 přibližně 70 % světové produkce vzácných zemin, což jí dává výjimečnou páku nad globálním dodavatelským řetězcem. Tento podíl je ještě výraznější u zpracování a rafinace – tam Peking kontroluje více než 90 % trhu.Chcete využít této příležitosti?Reakce firem a nové směryNapětí mezi velmocemi okamžitě vyvolalo pohyb na trzích i v průmyslu. Americký ministr financí Scott Bessent označil čínský krok za „bazuku namířenou na dodavatelské řetězce svobodného světa“ a naznačil, že Washington připravuje koordinovanou odpověď společně s Evropou, Indií, Japonskem a Jižní Koreou.Některé země začaly okamžitě testovat alternativní materiály. V Indii automobilky experimentují s magnety na bázi feritu, které jsou sice méně účinné, ale geopoliticky bezpečnější. Tchaj-wan plánuje investice do recyklace a domácí rafinace, aby si zajistil stabilní dodávky.Zajímavé bylo i dění na burzách. Australské těžební společnosti s projekty v oblasti kritických minerálů zaznamenaly prudký růst – akcie Resolution Minerals vyskočily o 56 % a Nova Minerals o 16 %. Ukazuje to, jak zásadní vliv má jakýkoliv pohyb v čínské politice na globální kapitálové trhy.Evropská unie mezitím zvažuje, že donutí čínské společnosti předávat technologie evropským firmám, pokud chtějí nadále působit na jejím území. Tím by se snažila vyrovnat sílu, kterou Čína prostřednictvím vzácných zemin získala.Zbraň v obchodní válceAnalytici z Gavekal Research upozorňují, že Čína používá stejnou taktiku, jakou dříve uplatňovaly Spojené státy – tedy využívání dominance v klíčových odvětvích jako geopolitické zbraně. Zatímco USA ovládají světový finanční systém prostřednictvím dolaru, Čína má moc v oblasti průmyslových materiálů.Přidání pěti dalších prvků – holmia, europia, ytterbia, thulia a erbia – na seznam omezených surovin komplikuje situaci firmám, které vyrábějí permanentní magnety. Tyto materiály jsou nezbytné pro elektromotory, větrné turbíny či drony.Jak upozorňuje analytik Bloomberg Economics Chris Kennedy, Čína nyní využívá svůj vliv podobně, jako USA využívají dolar – tedy jako nástroj ekonomického nátlaku. To dává Pekingu možnost ovlivňovat globální průmyslové toky podle svých politických cílů.Tento krok také zapadá do širší průmyslové strategie prezidenta Si Ťin-pchinga, který dlouhodobě prosazuje větší soběstačnost Číny a kontrolu nad dodavatelskými řetězci. Podle čínských úředníků mají opatření chránit „národní bezpečnost“ a zabránit vojenskému využití těchto materiálů v zahraničí.Vyjednávací páka i dlouhodobé rizikoPodle analytiků může být načasování kroků součástí příprav na nadcházející jednání mezi Si Ťin-pchingem a Donaldem Trumpem. Čína by mohla výměnou za ústupky v oblasti polovodičových exportních kontrol nabídnout zmírnění omezení vývozu vzácných zemin.Bývalý atašé amerického ministerstva financí v Pekingu Oliver Melton však varuje, že úplný obrat je nepravděpodobný. Peking podle něj činí tato rozhodnutí s cílem udržet trvalý vliv na světové trhy a zároveň odradit USA od dalších sankcí.„Čínští politici si dobře uvědomují, že mohou zasáhnout výrobu velkých amerických firem,“ uvedl Melton a zmínil, že společnosti jako Apple či Tesla mohou být mezi prvními, které pocítí dopad.Čínské ministerstvo obchodu sice signalizovalo ochotu k dialogu, ale zároveň varovalo, že „v případě nutnosti bude bojovat až do konce“. To naznačuje, že tato opatření nejsou pouze krátkodobou odpovědí, ale součástí dlouhodobé geopolitické strategie.Podle odborníků jde o první skutečný pokus Pekingu přetvořit světový řád dodávek kritických surovin. Wang Ziyang z Čínské akademie sociálních věd popsal změnu jako přechod z role „dodavatele“ do role „správce řádu vzácných zemin“.Nová pravidla vstoupí v platnost 1. prosince a vztahují se nejen na suroviny, ale i na výrobky, které obsahují byť jen 0,1 % čínských materiálů. To znamená, že se mohou dotknout tisíců komponentů napříč průmyslovými odvětvími.