Klíčové body

GAAP přináší pořádek do účetnictví, ale ne zaručenou pravdu o výkonu firmy
IFRS a GAAP se liší – rozdíl v metodách může změnit i marže
Non-GAAP metriky lákají investory, ale často skrývají realitu
Bez pochopení účetních pravidel se investor snadno nechá zmást

GAAP je soubor pravidel, který určuje, jak mají americké společnosti sestavovat své finanční výkazy. Vytváří ho Rada pro účetní standardy (FASB) a jeho hlavním cílem je zajistit, aby výsledky firem byly srovnatelné, konzistentní a transparentní. Jinými slovy – aby investor mohl vzít dvě výroční zprávy a porovnat je „jablko s jablkem“.

Na první pohled se může zdát, že GAAP přináší jasnost. Ale kdo někdy otevřel 200stránkový finanční report, ví, že mezi řádky se často skrývá víc, než se zdá. Protože i když jsou pravidla jednotná, způsob jejich aplikace může výsledky výrazně ovlivnit.

GAAP vs. IFRS: stejné zisky, jiný výpočet

Většina světa používá standard IFRS (International Financial Reporting Standards), zatímco USA se drží GAAP. A právě v těchto rozdílech se často láme pochopení investorů. IFRS například zakazuje metodu LIFO (last-in, first-out) při účtování zásob, zatímco GAAP ji povoluje. Co to znamená? Pokud ceny surovin rostou, firma účtující podle LIFO vykáže vyšší náklady a nižší zisk než ta, která používá FIFO.

Tohle není účetní detail – jde o reálný dopad na marže, ziskovost i ocenění akcií. Dvě firmy z téhož sektoru mohou vypadat úplně jinak jen kvůli rozdílné účetní metodě. Pro investory to znamená jediné: srovnávat výsledky bez znalosti metodiky může být cesta k omylu.

Od roku 2007 sice SEC umožňuje zahraničním společnostem na amerických burzách reportovat podle IFRS, aniž by musely přepočítávat na GAAP, ale to neznamená, že čísla jsou automaticky srovnatelná. Kdo investuje globálně, musí vědět, jak číst oba „jazyky“ – jinak může být klamán už samotnou účetní optikou.

Chcete využít této příležitosti?

Non-GAAP metriky: když si firmy píší vlastní pravidla

V posledních letech se rozmohlo používání tzv. non-GAAP metrik – tedy ukazatelů, které nejsou součástí oficiálních účetních pravidel. Zní to neškodně: společnosti tím často chtějí ukázat svůj „skutečný výkon“ očištěný od jednorázových nákladů. Jenže právě tady začíná problém.

Naprostá většina firem z indexu S&P 500 dnes prezentuje alespoň jeden non-GAAP ukazatel. Nejoblíbenější jsou „adjusted earnings“, „adjusted EBITDA“ nebo „core profit“. Ačkoli mohou pomoci pochopit, jak se firmě daří operativně, často se stávají nástrojem, jak realitu přikrášlit.

Například společnost může opakovaně vyřazovat „jednorázové“ náklady – které se ovšem objevují každý kvartál. Nebo vynechá akciové odměny manažerů, které jsou přitom běžnou součástí nákladů. Výsledek? Upravený zisk působí mnohem lépe než ten skutečný.

SEC proto požaduje, aby každá firma jasně označila, co je GAAP a co non-GAAP, a aby uvedla jejich smíření (reconciliation). Pokud v reportu toto srovnání chybí, jde o varovný signál.

GAAP jako kompas, ne dogma

I přes své nedostatky zůstává GAAP základem finančního světa. Je to systém, který drží důvěru investorů pohromadě. Bez něj by bylo téměř nemožné posuzovat firmy podle stejných měřítek. Přesto platí, že GAAP není dokonalé – umožňuje určitou volnost a interpretaci.

Proto by měl každý investor číst mezi řádky. Zajímat se o poznámky k účetní závěrce, sledovat auditorský výrok a klást si otázky: Jak firma oceňuje zásoby? Jak uznává tržby? Jaké úpravy provádí ve svých non-GAAP číslech?

Finanční výkazy totiž nejsou jen o číslech, ale o příběhu, který se jimi vypráví. A čím lépe rozumíte pravidlům, podle kterých se ten příběh píše, tím méně vás může někdo obelstít.

Co z toho plyne pro investory

GAAP pomáhá číst svět investic v jasných barvách – ale není to rentgen. Přes všechna pravidla a audity může být realita jiná, než se zdá. Právě proto je kritické porozumět, co stojí za čísly.

Zisky podle GAAP mohou být přísnější než ty „upravené“, ale často dávají realističtější obraz o dlouhodobém výkonu. Naopak, pokud firma přehnaně sází na non-GAAP metriky, je to důvod k obezřetnosti.

Investoři by si měli osvojit jednoduché pravidlo: než uvěříte krásným číslům, podívejte se, jak vznikla. Sledujte auditorské výroky, čtěte poznámky a porovnávejte metodiky. A hlavně – nedívejte se jen na zisk, ale i na peněžní toky.

GAAP není kouzelná zkratka, ale základní jazyk finanční reality. A kdo se ho naučí číst mezi řádky, má na trzích výhodu, kterou žádný algoritmus nenahradí.

Tržby rostou, zisk stoupá, vše vypadá skvěle. Jenže pod povrchem těchto čísel se často skrývá svět účetních pravidel, která určují, jak se finanční zdraví firmy vlastně počítá. A právě zde přichází na scénu GAAP – generally accepted accounting principles.GAAP je soubor pravidel, který určuje, jak mají americké společnosti sestavovat své finanční výkazy. Vytváří ho Rada pro účetní standardy a jeho hlavním cílem je zajistit, aby výsledky firem byly srovnatelné, konzistentní a transparentní. Jinými slovy – aby investor mohl vzít dvě výroční zprávy a porovnat je „jablko s jablkem“.Na první pohled se může zdát, že GAAP přináší jasnost. Ale kdo někdy otevřel 200stránkový finanční report, ví, že mezi řádky se často skrývá víc, než se zdá. Protože i když jsou pravidla jednotná, způsob jejich aplikace může výsledky výrazně ovlivnit.GAAP vs. IFRS: stejné zisky, jiný výpočetVětšina světa používá standard IFRS , zatímco USA se drží GAAP. A právě v těchto rozdílech se často láme pochopení investorů. IFRS například zakazuje metodu LIFO při účtování zásob, zatímco GAAP ji povoluje. Co to znamená? Pokud ceny surovin rostou, firma účtující podle LIFO vykáže vyšší náklady a nižší zisk než ta, která používá FIFO.Tohle není účetní detail – jde o reálný dopad na marže, ziskovost i ocenění akcií. Dvě firmy z téhož sektoru mohou vypadat úplně jinak jen kvůli rozdílné účetní metodě. Pro investory to znamená jediné: srovnávat výsledky bez znalosti metodiky může být cesta k omylu.Od roku 2007 sice SEC umožňuje zahraničním společnostem na amerických burzách reportovat podle IFRS, aniž by musely přepočítávat na GAAP, ale to neznamená, že čísla jsou automaticky srovnatelná. Kdo investuje globálně, musí vědět, jak číst oba „jazyky“ – jinak může být klamán už samotnou účetní optikou.Chcete využít této příležitosti?Non-GAAP metriky: když si firmy píší vlastní pravidlaV posledních letech se rozmohlo používání tzv. non-GAAP metrik – tedy ukazatelů, které nejsou součástí oficiálních účetních pravidel. Zní to neškodně: společnosti tím často chtějí ukázat svůj „skutečný výkon“ očištěný od jednorázových nákladů. Jenže právě tady začíná problém.Naprostá většina firem z indexu S&P 500 dnes prezentuje alespoň jeden non-GAAP ukazatel. Nejoblíbenější jsou „adjusted earnings“, „adjusted EBITDA“ nebo „core profit“. Ačkoli mohou pomoci pochopit, jak se firmě daří operativně, často se stávají nástrojem, jak realitu přikrášlit.Například společnost může opakovaně vyřazovat „jednorázové“ náklady – které se ovšem objevují každý kvartál. Nebo vynechá akciové odměny manažerů, které jsou přitom běžnou součástí nákladů. Výsledek? Upravený zisk působí mnohem lépe než ten skutečný.SEC proto požaduje, aby každá firma jasně označila, co je GAAP a co non-GAAP, a aby uvedla jejich smíření . Pokud v reportu toto srovnání chybí, jde o varovný signál.GAAP jako kompas, ne dogmaI přes své nedostatky zůstává GAAP základem finančního světa. Je to systém, který drží důvěru investorů pohromadě. Bez něj by bylo téměř nemožné posuzovat firmy podle stejných měřítek. Přesto platí, že GAAP není dokonalé – umožňuje určitou volnost a interpretaci.Proto by měl každý investor číst mezi řádky. Zajímat se o poznámky k účetní závěrce, sledovat auditorský výrok a klást si otázky: Jak firma oceňuje zásoby? Jak uznává tržby? Jaké úpravy provádí ve svých non-GAAP číslech?Finanční výkazy totiž nejsou jen o číslech, ale o příběhu, který se jimi vypráví. A čím lépe rozumíte pravidlům, podle kterých se ten příběh píše, tím méně vás může někdo obelstít.Co z toho plyne pro investoryGAAP pomáhá číst svět investic v jasných barvách – ale není to rentgen. Přes všechna pravidla a audity může být realita jiná, než se zdá. Právě proto je kritické porozumět, co stojí za čísly.Zisky podle GAAP mohou být přísnější než ty „upravené“, ale často dávají realističtější obraz o dlouhodobém výkonu. Naopak, pokud firma přehnaně sází na non-GAAP metriky, je to důvod k obezřetnosti.Investoři by si měli osvojit jednoduché pravidlo: než uvěříte krásným číslům, podívejte se, jak vznikla. Sledujte auditorské výroky, čtěte poznámky a porovnávejte metodiky. A hlavně – nedívejte se jen na zisk, ale i na peněžní toky.GAAP není kouzelná zkratka, ale základní jazyk finanční reality. A kdo se ho naučí číst mezi řádky, má na trzích výhodu, kterou žádný algoritmus nenahradí.