Evropská centrální banka se podle očekávání chystá ponechat úrokové sazby beze změny již potřetí v řadě. Vyčkává totiž na prosincové prognózy, které by měly přinést jasnější pohled na to, jak silně se na ekonomice eurozóny podepsala obchodní napětí a fiskální problémy ve Francii. Aktuální rozhodnutí přichází ve chvíli, kdy inflace v eurozóně zpomaluje a hospodářský růst zůstává jen mírný. Podle průzkumu agentury Bloomberg mezi ekonomy bude depozitní sazba ECB ponechána na 2 %, přičemž analytici očekávají, že tato úroveň zůstane zachována minimálně do roku 2027 – pokud nové prognózy neukážou výraznější pokles inflačních tlaků. Zhruba 17 % respondentů dokonce předpokládá, že by do konce roku 2026 mohlo dojít alespoň k jednomu zvýšení sazeb. Prezidentka Christine Lagardeová i další představitelé ECB označují současnou měnovou politiku za „dobrou rovnováhu“. Inflace se totiž postupně přibližuje dvouprocentnímu cíli, zatímco ekonomika 20 zemí eurozóny se po období stagnace mírně rozšiřuje. Opatrnost přetrvává: rizika přicházejí z USA, Číny i evropské politiky Navzdory stabilizaci inflace ECB upozorňuje, že rizika pro hospodářský růst zůstávají významná. Jedním z nich je pokračující obchodní spor mezi Spojenými státy a Čínou, který by se mohl negativně promítnout i do Evropy. Tyto napjaté vztahy již dříve ovlivnily ceny energií, surovin i polovodičů, což mělo přímý dopad na průmyslovou výrobu v Německu a dalších členských státech. Dalším zdrojem nejistoty je politická situace v jednotlivých zemích eurozóny. Ve Francii čelí premiér Sébastien Lecornu fiskální krizi po snížení úvěrového ratingu země, zatímco v Německu ztrácí strana kancléře Friedricha Merze podporu voličů ve prospěch krajní pravice. Tyto faktory mohou snižovat důvěru spotřebitelů i podniků, což se promítá do nižší domácí poptávky. Ve čtvrtek budou zveřejněny hospodářské výsledky za třetí čtvrtletí z hlavních evropských ekonomik. Jejich vývoj naznačí, do jaké míry už napětí na trzích a politické turbulence ovlivnily růst regionu. Na tyto údaje bude navazovat tisková konference Lagardeové ve Florencii, která je letos jediným místem mimo Frankfurt, kde ECB pořádá měnové zasedání. Zajímavé je také načasování: rozhodnutí ECB přichází méně než 24 hodin po kroku amerického Fedu, který snížil sazby o čtvrt procentního bodu kvůli zpomalení růstu zaměstnanosti. Obě centrální banky se tak pohybují na hranici, kde musí pečlivě balancovat mezi podporou růstu a udržením cenové stability. Inflace, růst a možné kroky v roce 2026 Ekonomové se shodují, že ECB nyní pravděpodobně ukončila cyklus snižování sazeb. Přesto část představitelů, například Francouz François Villeroy de Galhau nebo Litevec Gediminas Šimkus, připouští možnost dalšího mírného snížení, pokud by inflace pokračovala v poklesu. Naopak někteří, jako Primoz Dolenc ze Slovinska či Martin Kocher z Rakouska, tvrdí, že dalším krokem by mohlo být zvýšení sazeb, pokud se růst cen znovu zrychlí. „Někteří představitelé si možná myslí, že další snížení úrokových sazeb by mohlo ECB posunout z ‚dobré pozice‘ do ‚lepší pozice‘,“ uvedl Jari Stehn, hlavní evropský ekonom Goldman Sachs (GS). „Pro většinu ale převažují argumenty pro zachování sazeb na současné úrovni a pečlivé sledování vývoje nejistot, například v oblasti cel a obchodu.“ Podle odhadů Bloomberg Economics by centrální banka měla zůstat vyčkávací, ale prostor pro další uvolnění politiky v roce 2026 zůstává otevřený, pokud ekonomický výhled eurozóny zůstane slabý. Ekonomové v průzkumu očekávají, že depozitní sazba zůstane beze změny, i když třetina dotázaných předpokládá alespoň jedno další snížení. Obchodníci na trzích vidí šanci na pokles sazeb do září příštího roku kolem 50 %. Zveřejněné údaje o růstu HDP za třetí čtvrtletí ukázaly, že ekonomika eurozóny vzrostla o 0,2 %, tedy o něco více, než se čekalo. I když se jedná o slabé tempo, naznačuje to, že region se dokázal vyhnout recesi. Klíčovou roli hrají očekávané vládní výdaje – zejména na obranu a infrastrukturu, které mají podpořit podnikatelskou důvěru, jež se v Německu dostala na nejvyšší úroveň od roku 2022. Rizikem pro budoucí vývoj je však narušení dodavatelských řetězců polovodičů a vzácných zemin, což souvisí s aktuálním sporem mezi USA, Čínou a Evropou. Nedávný případ zabavení čínské společnosti Nexperia v Nizozemsku kvůli národní bezpečnosti ukazuje, jak křehká rovnováha v technologickém sektoru je. Digitální euro jako další krok k modernizaci měnové unie Vedle sazeb a inflace bude Christine Lagardeová čelit otázkám ohledně projektu digitálního eura, který se posouvá do nové fáze. Evropská centrální banka oznámila, že dokončuje dvouletou přípravnou etapu a přechází k implementační fázi. Tvůrci politik zvažují, že by digitální verze eura mohla být spuštěna kolem roku 2029, avšak rozhodnutí závisí na shodě mezi národními vládami a Evropským parlamentem. ECB tvrdí, že digitální měna by mohla posílit finanční stabilitu a mezinárodní roli eura, zejména v době, kdy Spojené státy rozvíjejí stablecoiny vázané na dolar. Zároveň by měla občanům nabídnout bezpečnější a přímější přístup k platebním službám, aniž by byli závislí na komerčních bankách. Ministři financí členských států se v září dohodli na stanovení limitů pro držení digitální měny, což představuje důležitý krok vpřed. Konečné rozhodnutí však stále čeká na schválení parlamentem a Radou EU. Projekt digitálního eura tak může symbolizovat další fázi modernizace evropské měnové unie, která by mohla posílit konkurenceschopnost kontinentu v globálním finančním systému.