Klíčové body
- Eurozóna pravděpodobně udrží minimální růst o 0,1 % ve třetím čtvrtletí
- ECB zřejmě ponechá úrokové sazby beze změny na úrovni 2 %
- Německo se snaží vyhnout recesi, zatímco Francie čelí rozpočtovým problémům
- Inflace v eurozóně klesá na 2,1 %, což potvrzuje stabilizaci cen
Zároveň se Evropská centrální banka chystá oznámit své rozhodnutí o měnové politice – a trhy napjatě čekají, zda ponechá úrokové sazby beze změny. Na pozadí geopolitického napětí, slabé domácí poptávky a zhoršující se průmyslové aktivity bude tento týden pro investory i politiky zásadní.
Ve čtvrtek budou zveřejněny předběžné údaje o hrubém domácím produktu eurozóny za třetí čtvrtletí. Ty přijdou jen několik hodin před závěrem dvoudenního zasedání ECB o měnové politice. Podle analytiků oslovených agenturou Bloomberg se očekává, že hospodářství eurozóny udrží minimální růst o 0,1 %, stejný jako v předchozím čtvrtletí.
Tento výsledek by znamenal, že evropská ekonomika se sice vyhnula recesi, ale zůstává velmi křehká. Růst táhnou především služby a výdaje domácností, zatímco průmyslová výroba – zejména v Německu – zůstává utlumená.
Ekonomové upozorňují, že první polovina roku 2025 byla velmi volatilní. Aktivita v prvních měsících prudce vzrostla, protože firmy se snažily urychlit dodávky před dubnovým zavedením amerických cel. Poté ale přišlo ochlazení, nejvíce patrné právě v Německu, kde produkce ve druhém čtvrtletí klesla o 0,3 %.
Zásadní bude sledovat, jak se podniky i spotřebitelé přizpůsobily červencové dohodě mezi EU a USA, která stanovila clo ve výši 15 % na většinu zboží opouštějícího evropský blok. Tento krok se stal novým faktorem, který ovlivňuje obchodní bilanci i investiční aktivitu.
Podle Christiana Kellera, hlavního ekonoma Barclays, „důvěra spotřebitelů zůstává utlumená navzdory silnému trhu práce“. Keller dodává, že ECB sice očekává oživení soukromé spotřeby, ale slabá domácí poptávka, nízké využití kapacit a vnější šoky znamenají, že investice se pravděpodobně budou zotavovat jen pozvolna.

ECB bude zřejmě vyčkávat
Ekonomické zpomalení nemusí ECB bezprostředně znepokojovat. Většina analytiků očekává, že depozitní sazba zůstane na úrovni 2 %, což potvrdí strategii „vyčkávání a sledování“. S inflací těsně nad cílovými 2 % a slabším růstem má banka prostor ponechat politiku beze změny.
Čtvrteční jednání se koná ve Florencii, což je jediné letošní setkání mimo sídlo ECB ve Frankfurtu. Banka zároveň zveřejní průzkum bankovních úvěrů, který napoví, jak se zpřísněná měnová politika promítá do reálné ekonomiky.
Podle posledních průzkumů ECB očekává, že oživení eurozóny nabere tempo ke konci roku, a většina expertů se domnívá, že úrokové sazby by mohly zůstat beze změny i v příštích dvou letech.
Páteční data z průzkumů podnikatelské aktivity přinesla náznaky optimismu – aktivita soukromého sektoru dosáhla nejvyšší úrovně od května 2024. Tahounem růstu bylo Německo, které plánuje uvolnit miliardy eur na infrastrukturu a obranu. Naproti tomu Francie se nadále potýká s politickou nestabilitou a slábnoucím průmyslem.
„Musíme být opatrní,“ varuje Ruben Segura-Cayuela, hlavní ekonom Bank of America. „PMI jsou sice povzbudivá, ale v minulosti často vysílala falešné signály. Výroba se stále potýká s problémy a dynamika poptávky se zlepšuje jen pomalu.“
Německo se snaží vyhnout recesi, Francie brzdí deficit
Hlavní pozornost investorů se soustředí právě na Německo, největší ekonomiku eurozóny, která se snaží nastartovat růst po dvou letech poklesu. Navzdory snaze vlády kancléře Friedricha Merze zůstal průmysl slabý a Bundesbanka varovala, že výroba ve třetím čtvrtletí „se v nejlepším případě stabilizuje“. Pokud by následovaly další tři měsíce negativního růstu, Německo by se znovu ocitlo v technické recesi.
Některé indikátory však dávají naději. Index Ifo, který měří náladu podnikatelů, v říjnu vzrostl na nejvyšší úroveň od roku 2022, což naznačuje zlepšení výhledu. Očekává se, že fiskální pobídky – zejména investice do dopravní infrastruktury a obranného průmyslu – pomohou růst stabilizovat v závěru roku.
Na druhé straně Francie zůstává zdrojem nejistoty kvůli politickému roztříštění a rozpočtovému deficitu, který se vláda snaží dostat pod kontrolu. Podle Soerena Raddeho ze společnosti Point72 to představuje významné riziko pro celý region. „Ve čtvrtém čtvrtletí očekávám oživení růstu, ale hlavní brzdou může být právě Francie,“ upozorňuje Radde.
Z dlouhodobého hlediska zůstává problémem i nízká investiční aktivita v evropském průmyslu. Podle Raddeho bude trvat ještě několik let, než se německá výroba vrátí k plné kapacitě, i když fiskální stimuly zlepší krátkodobý výhled.
Inflace zůstává pod kontrolou, ale nejistota trvá
Vedle údajů o růstu se očekává také pátek zveřejnění inflace za říjen, která by podle analytiků měla klesnout na 2,1 % z předchozích 2,2 %. Tento vývoj by potvrdil názor ECB, že růst cen je momentálně v souladu s inflačním cílem.
Zpomalení inflace by mohlo posílit argumenty těch, kteří volají po uvolnění měnové politiky v příštím roce. ECB přitom sama předpokládá dočasné ochlazení cenové dynamiky v roce 2026, i když zatím odmítá mluvit o snižování sazeb.
Podle Katharine Neissové, hlavní ekonomky společnosti PGIM Fixed Income, „inflační dynamika slábne a trhy vnímají rizika spíše směrem dolů“. Dodává však, že existuje reálné riziko, že inflace by mohla v roce 2026 klesnout pod 2 %, což by mohlo vyvolat debatu o dalším kroku ECB.
Závěr týdne tak přinese kompletní obraz stavu evropské ekonomiky – od růstu a inflace po náladu podniků a spotřebitelů. Klíčová otázka zní, zda eurozóna dokáže udržet křehké oživení i tváří v tvář americkým clům, geopolitickému tlaku a domácím strukturálním slabinám.

Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky




























