Přesto však stovky tisíc čerstvých absolventů v oboru informatiky zjišťují, že ani uvolněnější měnová politika jim cestu k první pracovní příležitosti neotevírá. V technologickém sektoru totiž působí síly, které Fed jednoduše nemůže ovlivnit – nejistota kolem obchodní politiky a prudký nástup umělé inteligence zásadně mění strukturu poptávky po pracovní síle.Snížení sazeb jako slabá záchranaV uplynulém roce zpomalily firmy ve většině odvětví, včetně technologického, své náborové tempo. Důvodem je kombinace opatrnosti a politické nejistoty. Prezident Donald Trump zahájil rozsáhlé ekonomické kroky, které narušily zaběhlé dodavatelské řetězce i mezinárodní obchodní vztahy. To nutí společnosti k vyčkávání. Mnohé z nich nechtějí navyšovat stavy zaměstnanců, dokud nebude jasné, jaké dopady budou mít Trumpova cla a obchodní opatření.Fed sice minulý měsíc snížil sazby a očekává se, že v nejbližší době přistoupí k dalšímu kroku, ale efekt je zatím omezený. Nižší sazby mohou zlevnit úvěry a podpořit poptávku, avšak samy o sobě nedokážou vyvážit vliv strukturálních změn na trhu práce. Guvernér Fedu Christopher Waller během říjnové akce ve Virginii přiznal, že centrální banka musí „nechat narušení proběhnout“ a věřit, že dlouhodobé přínosy převáží nad krátkodobými náklady.Ekonomové upozorňují, že měnová politika má vliv na poptávku, ne na nabídku pracovních míst. Pokud se tedy trh práce mění kvůli technologickému posunu a automatizaci, nelze očekávat, že úrokové sazby tento trend zvrátí. Jak shrnul David Seif, hlavní ekonom pro rozvinuté trhy ve společnosti Nomura, „je zde spousta lidí s titulem z informatiky, ale poptávka po těchto začínajících pracovnících prostě není dostatečná“.Trumpova obchodní politika a nejistota firemPodniky při plánování zaměstnanosti potřebují znát své budoucí náklady, a to je v současném prostředí obtížné. Trumpova administrativa pokračuje v přetváření globálního obchodního rámce, což firmám ztěžuje rozhodování. Ekonomka Laura Ullrich ze společnosti Indeed upozornila, že „trh práce je zmrazen, protože lidé mají potíže s rozhodováním, kolik pracovníků vůbec přijmout“.Situace se od jara mírně stabilizovala po oznámení tzv. Liberation Day – rozsáhlého celního programu, který měl ochránit americké výrobce. Od té doby sice došlo k několika úspěšným obchodním dohodám, ale Trumpova obchodní válka zdaleka neskončila. Naposledy prezident zrušil jednání s Kanadou, když provincie Ontario zveřejnila reklamu proti clům. Zároveň Washington obvinil Čínu z omezování vývozu vzácných zemin a zahájil vyšetřování ohledně dodržování obchodní dohody z roku 2019. Očekává se, že téma bude rezonovat i při nadcházejícím setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Jižní Koreji.Tento přetrvávající chaos v obchodních vztazích udržuje podniky v napětí. Ačkoli se očekává, že Fed bude do roku 2026 pokračovat ve snižování sazeb, zůstává nejistota ohledně budoucí politiky hlavním důvodem, proč firmy váhají s expanzí. Podle Riche Lessera, globálního předsedy Boston Consulting Group , si „všichni uvědomují, že cla zde s největší pravděpodobností zůstanou, a teď se s tím musíme naučit žít“.Chcete využít této příležitosti?AI mění strukturu trhu práceDalším faktorem, který Fed nedokáže ovlivnit, je nástup umělé inteligence . Technologie, která slibuje vyšší produktivitu, zároveň snižuje potřebu juniorních technických pracovníků. AI už dokáže automatizovat řadu úkolů, které dříve vykonávali absolventi – od testování kódu po základní analytiku. Podle studie společnosti Google ze září využívá AI v práci již 90 % technických pracovníků.To vyvolává strukturální změnu, jež má zásadní dopad na pracovní trh. Z údajů platformy Indeed vyplývá, že počet volných pracovních míst v technologickém a matematickém odvětví klesl od února 2020 do října 2025 o 35 %. Největší propad nastal u pozic, jako jsou vývojáři a designéři. Naopak prudce vzrostl počet nabídek v oblastech zaměřených na datová centra a AI inženýrství.Ekonom Matthew Martin z Oxford Economics vysvětluje, že vyšší nezaměstnanost mezi čerstvými absolventy je důsledkem nejen poklesu poptávky, ale také rychlého růstu nabídky nových pracovníků. Profese v oblasti informatiky a matematiky jsou podle něj „neúměrně vystaveny automatizaci a nahrazování lidské práce“.Pesimismus šéfů a realita mladých absolventůPodle průzkumu Conference Board, který se konal 16. října, se očekávání generálních ředitelů ohledně ekonomiky v příštích šesti měsících „změnila z neutrálních na pesimistická“. Až 68 % z nich plánuje zachovat nebo snížit počet zaměstnanců. Navíc většina dotázaných vedoucích pracovníků se domnívá, že AI v příštích pěti letech zásadně změní více než polovinu pracovních pozic v jejich organizacích.To potvrzuje i osobní zkušenost mladých lidí. Abraham Rubio, absolvent informatiky a programování her na Bloomfield College of Montclair State University, popsal situaci slovy: „Mám pocit, že soupeřím s umělou inteligencí, jen abych se vůbec dostal do hry.“ Tento výrok dokonale vystihuje pocit generace, která doufala, že informatika bude zárukou jistoty a prosperity – a místo toho čelí nečekané konkurenci ze strany technologií, které měla původně ovládat.Z makroekonomického pohledu má Fed jen omezené možnosti, jak tuto situaci ovlivnit. Může sice dále snižovat sazby a stimulovat poptávku, ale nedokáže zvrátit technologickou revoluci, která přetváří pracovní trh zevnitř. Mladí Američané tak čelí nejen cyklickému útlumu, ale i strukturálním změnám, jež definují novou éru práce v digitálním věku.