Generální ředitel Chevronu varuje, že trhy zcela ignorují rozsah destrukce infrastruktury a reálný výpadek dodávek z Blízkého východu. Extrémní volatilita žene ceny do divokých výkyvů, zatímco Asie podle expertů směřuje k bezprecedentní krizi fyzické dostupnosti paliv. Goldman Sachs reviduje dlouhodobé výhledy směrem vzhůru s ohledem na fakt, že obnova zničených těžebních kapacit může trvat i roky.   Trhy podceňují destrukci a fyzickou realitu konfliktu Energetické trhy v současnosti nedokážou adekvátně nacenit masivní šok v dodávkách, který vyvolal válečný konflikt v Íránu. S tímto ostrým varováním vystoupil Mike Wirth, generální ředitel energetického gigantu Chevron (CVX) , během svého projevu na výroční konferenci CERAWeek, kterou v Houstonu pořádá analytická společnost S&P Global (SPGI) . Podle jeho slov by měly být termínové kontrakty na surovou ropu podstatně výše, vezmeme-li v úvahu obrovské množství odpojených kapacit a rozsáhlé poškození klíčové infrastruktury. Šéf Chevronu zdůraznil, že globální systém se nyní potýká s reálnými fyzickými dopady pramenícími z uzavření strategického Hormuzského průlivu. Tyto strukturální změny se postupně prolínají celým dodavatelským řetězcem, přičemž Wirth vyjádřil hluboké přesvědčení, že současná křivka futures kontraktů tuto realitu vůbec nezohledňuje. Finanční trhy tak podle něj žijí v nebezpečné iluzi ohledně skutečného stavu globálních zásob. Pohled na aktuální křivku termínových kontraktů pro americkou lehkou ropu WTI (CL=F) ukazuje, že trh očekává červencové ceny na úrovni přibližně 82 dolarů za barel, s následným poklesem k hranici 73 dolarů do konce prosince. Finanční modely dokonce naceňují ropu pro většinu roku 2027 do pásma sedmdesáti dolarů. Přestože jde o citelný nárůst oproti předválečným úrovním, kdy se futures pohybovaly v rozmezí 50 až 60 dolarů, z pohledu fyzické dostupnosti suroviny jde o neadekvátní prémii. Obchodníci s termínovými kontrakty podle Wirtha v současnosti operují s velmi omezeným pochopením časového harmonogramu a dalšího vývoje války. Svá investiční rozhodnutí tak zakládají spíše na momentálním vnímání situace než na tvrdých datech. Tržní sentiment je definován absolutní nejistotou, naprostou nepředvídatelností a extrémní volatilitou, což vytváří nebezpečné prostředí pro celý energetický sektor. Extrémní volatilita a bezprostřední hrozba pro Asii Důsledky tohoto chaotického obchodování se v posledních týdnech projevují divokými cenovými výkyvy na denní bázi. Během nedělní noci trhy zachvátila panika z možných amerických úderů na íránské elektrárny, kterými hrozil prezident Donald Trump. Ropa WTI v reakci na to vystřelila na 101 dolarů za barel, zatímco severomořský standard Brent (BZ=F) prudce vyletěl až k hranici 113 dolarů. Situace se však diametrálně otočila hned v pondělí ráno. Poté, co Trump tyto vojenské údery odložil a oznámil, že Spojené státy jednají s Íránem o příměří, ceny se okamžitě zhroutily. WTI spadla na 86 dolarů a Brent korigoval na 98 dolarů za barel. Tato cenová horská dráha se odehrála navzdory faktu, že samotný Teherán jakákoliv probíhající vyjednávání s Washingtonem kategoricky popírá. Zatímco finanční deriváty odrážejí pouze to, na co se spekulanti připravují v nadcházejících měsících, fyzický nedostatek komodity se již reálně propisuje do ekonomiky. Wirth upozornil na zjevnou tenzi na trzích s naftou a leteckým palivem. Obzvláště kritická je situace v asijském regionu, který začíná čelit skutečně vážným obavám o zajištění svých energetických potřeb v nadcházejícím období. Čísla, která prezentoval Kurt Barrow, šéf divize ropy, paliv a chemikálií v S&P Global Energy, jsou alarmující. Na Blízkém východě je aktuálně mimo provoz 6,5 až 7 milionů barelů denní produkce. Tento výpadek se má navíc během několika málo dnů prohloubit na 8 až 9 milionů barelů. Vzhledem k tomu, že zhruba 80 % ropy protékající Hormuzským průlivem tradičně směřuje do Asie, svět podle Barrowa vstupuje do nevídané krize dostupnosti, kdy některé státy zkrátka zůstanou bez ropy. Pro takový scénář podle něj neexistuje žádný historický model. Dlouhodobé následky a revize bankovních výhledů I kdyby válečný konflikt skončil v nejbližší době, návrat energetických dodávek k normálu nebude otázkou okamžiku. Odborníci z oboru varují, že restart produkce si vyžádá týdny, měsíce a v některých specifických případech dokonce i roky. Právě tento prodloužený časový horizont představuje pro vedení Chevronu stále palčivější problém, který trhy zatím odmítají brát na vědomí. Podle Wirtha utrpěla řada těžebních a logistických zařízení poškození, které je v mnoha případech reportováno jako velmi rozsáhlé. Rychlost, s jakou bude možné tyto produkční kapacity znovu uvést do provozu, představuje masivní nejistotu. S touto neznámou proměnnou se bude muset globální ekonomika a průmysl složitě vyrovnávat po celou dobu budoucí fáze obnovy. Na tuto zhoršující se strukturální realitu již začínají reagovat velké finanční instituce. Investiční banka Goldman Sachs (GS) v neděli přistoupila k citelné revizi svého cenového výhledu pro rok 2026. Své odhady pro americkou ropu WTI zvýšila z původních 72 dolarů na 79 dolarů za barel, přičemž vychází z předpokladu, že válečný konflikt potrvá déle, než se původně očekávalo. Tato nová prognóza analytiků z Wall Street je postavena na tvrdých matematických kalkulacích. Klíčovým předpokladem banky je, že transport ropy přes Hormuzský průliv zůstane po dobu dalších dvou týdnů paralyzován na pouhých pěti procentech své běžné kapacity. Tento drastický škrt v dodavatelských řetězcích jen potvrzuje varování ropných manažerů, že éra stabilních a předvídatelných cen energií je prozatím u konce.