Americká ekonomika se ocitá ve složitém období. Inflace znovu nabírá na síle, zatímco Federální rezervní systém se připravuje na další snížení úrokových sazeb, a to již druhé v řadě. Centrální banka se snaží podpořit zpomalující trh práce, ale zároveň musí pečlivě sledovat, zda se růst cen nevymkne kontrole. V pátek má být zveřejněn index spotřebitelských cen (CPI) za září, který by měl potvrdit, že tlak na růst životních nákladů zůstává výrazný. Podle odhadů ekonomů oslovených deníkem The Wall Street Journal se očekává, že spotřebitelské ceny vzrostly o 0,4 %, zatímco jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé položky jako potraviny a energie, se zvýší o 0,3 %. Celková inflace by tak mohla v meziročním vyjádření stoupnout na 3,1 %, což by představovalo nejvyšší úroveň od jara 2024. Tento údaj zároveň naznačuje, že boj s inflací zdaleka nekončí — a že snížení úrokových sazeb přichází v době, kdy cenové tlaky zůstávají nad cílem Fedu. Zdroj: Shutterstock Inflace roste navzdory clům i uzavření vlády Úřad pro statistiku práce zveřejní zářijová data o inflaci i přesto, že vláda Spojených států je již 23 dní v částečném uzavření. Administrativa Donalda Trumpa totiž rozhodla o návratu části propuštěných zaměstnanců, aby bylo možné dokončit práci na klíčových ekonomických údajích. Zpráva o inflaci je totiž zásadní nejen pro finanční trhy, ale i pro určení výše zvýšení dávek sociálního zabezpečení na rok 2026. Podle aktuálních odhadů by měly platby důchodcům vzrůst o 2,7 %, oproti letošnímu zvýšení o 2,5 %. Výše tohoto navýšení vychází právě z vývoje indexu CPI za uplynulých 12 měsíců. Zveřejnění dat se původně plánovalo na 13. října, ale kvůli vládnímu „shutdownu“ bylo odloženo. Tento mimořádný krok zdůrazňuje, jak důležitá je inflace pro politiku i běžné Američany. Podle analytiků se růst cen od začátku roku postupně zrychluje. Inflace, která na jaře dosahovala pandemického minima 2,3 %, se nyní pohybuje výrazně výše, částečně kvůli nejvyšším clům v USA za poslední desetiletí. Tato opatření zvýšila náklady na dovážené zboží a přispěla k růstu cen spotřebních produktů. Ceny zboží znovu rostou, služby zůstávají drahé Ekonomové upozorňují, že za obnovením inflačního tlaku stojí hlavně zboží zatížené cly. Ceny zboží bez započtení potravin a energií — ukazatel, který preferují mnozí ekonomové — vzrostly v srpnu meziročně o 1,5 %. Přestože tento nárůst působí mírně, je významný, protože ceny zboží v roce 2024 a na začátku roku 2025 většinou klesaly. K obratu došlo až v březnu, kdy Trumpova administrativa oznámila nejvyšší celní sazby od druhé světové války. Dříve byla hlavním tahounem inflace cena služeb – zejména nájemného, pojištění automobilů a jejich oprav. Tyto náklady se v posledním roce sice zpomalily z 7,3 % na 3,6 % ročně, ale stále zůstávají nad úrovní z období před pandemií. Rovněž energie a potraviny představují důležité položky, které Fed bedlivě sleduje. Září přineslo růst cen benzínu, což pravděpodobně přispěje k celkovému zvýšení indexu CPI. Ceny potravin se naopak zvedly jen mírně, což částečně vyváží dopad vyšších nákladů na energie. Celkově se však očekává, že inflace bude nadále přetrvávat a jen pomalu se bude přibližovat k 2% cíli Fedu. Podle hlavního ekonoma Richarda Moodyho ze společnosti Regions Financial se inflace „pravděpodobně ještě nějakou dobu udrží nad cílem, pokud nedojde k výraznému ochlazení celé ekonomiky“. Fed balancuje mezi rostoucí inflací a slábnoucím trhem práce Situace staví Federální rezervní systém do náročné pozice. Na jedné straně potřebuje podpořit ekonomiku a zabránit nárůstu nezaměstnanosti, na druhé však riskuje, že uvolněná měnová politika ještě více podnítí růst cen. Ekonomové z Wall Streetu očekávají, že Fed se zatím bude držet současného kurzu a v listopadu opět sníží sazby, i když inflace zůstává zvýšená. Centrální banka argumentuje tím, že většina současných cenových tlaků má dočasný charakter a že celková inflace by měla začít klesat na začátku roku 2026, jakmile se uklidní obchodní napětí a dopady cel se postupně vytratí. Na finančních trzích však přetrvává nejistota. Index S&P 500, který ve středu uzavřel s mírným růstem o 0,47 %, odráží opatrný optimismus investorů. Přesto by vyšší než očekávaný nárůst cen mohl vyvolat volatilitu na trzích a přinutit Fed přehodnotit své tempo snižování sazeb. Pokud však inflace zůstane v souladu s prognózami nebo dokonce mírně zpomalí, je pravděpodobné, že Fed ponechá měnovou politiku beze změn a zaměří se spíše na podporu zaměstnanosti než na okamžité zpřísnění. Navzdory obavám se inflační tlaky nevrací na úrovně z let 2022–2023, kdy růst cen dosahoval dvouciferných hodnot. Spotřebitelé však stále pociťují, že životní náklady zůstávají vysoké a úlevy jsou pomalé. Fed tak stojí před složitým úkolem – balancovat mezi potřebou stimulovat ekonomiku a zároveň udržet důvěru trhů i veřejnosti, že inflaci dokáže zvládnout. Jak poznamenávají ekonomové, snižování sazeb není bez rizika, ale přerušit ho by mohlo způsobit ještě větší škody. Zářijová zpráva o CPI tak bude klíčovým testem. Ukáže, zda se americká ekonomika vydává směrem k postupnému návratu cenové stability, nebo zda Fed čeká delší období, kdy bude muset pečlivě balancovat mezi růstem a kontrolou inflace. Zdroj: Shutterstock