Napětí mezi Spojenými státy a Čínou v oblasti technologií a čipového průmyslu se rozšířilo i do Evropy. Symbolickým příkladem je nizozemská společnost Nexperia (NXPI), jejíž osud se stal předmětem geopolitického tlaku. Pod tlakem Washingtonu převzala nizozemská vláda nad firmou kontrolu, čímž se Amsterdam ocitl uprostřed přetahované mezi dvěma světovými mocnostmi. Washington tlačí na Amsterdam Nexperia se sídlem ve městě Nijmegen vyrábí čipy nižší třídy, které se používají ve spotřební elektronice, automobilovém průmyslu i průmyslových aplikacích. Společnost provozuje výrobní závody v Německu a Velké Británii a patří k důležitým článkům evropského dodavatelského řetězce. Nizozemská vláda v neděli oznámila, že převzala nad společností přímou kontrolu. Generální ředitel a akcionář Zhang Xuezheng byl soudním rozhodnutím pozastaven ve funkci. K tomuto kroku došlo krátce poté, co američtí představitelé informovali nizozemskou vládu, že Zhang bude muset být nahrazen, pokud má být Nexperia vyňata ze seznamu subjektů ohrožujících národní bezpečnost USA. Tento seznam, vedený americkým ministerstvem obchodu, omezuje přístup firem k technologiím a exportu z USA. Podle dokumentů, které zveřejnil amsterdamský soud, Washington požadoval výměnu vedení jako podmínku pro zrušení sankcí. Tímto krokem Spojené státy fakticky zasáhly do řízení evropské společnosti – krok, který vyvolal v Nizozemsku i v Číně značnou pozornost. 50% pravidlo a americká strategie kontroly Napětí se vystupňovalo poté, co americké ministerstvo obchodu koncem září zpřísnilo vývozní pravidla. Nově platí, že všechny dceřiné společnosti, které jsou z více než 50 % vlastněny firmou již uvedenou na sankčním seznamu, automaticky podléhají stejným omezením. Tento princip, označovaný jako 50% pravidlo, se vztahuje i na Nexperii, protože je 100% dceřinou společností čínské firmy Wingtech, částečně státem vlastněného podniku, který byl na seznam zařazen už na konci loňského roku. Rozšíření pravidel znamenalo, že Nexperia se ocitla pod přímým tlakem amerických úřadů, i když působí na území Evropy. Nizozemské ministerstvo hospodářství následně potvrdilo, že americká pravidla mohla vážně omezit provoz firmy i její schopnost dodávat čipy evropskému průmyslu. Podle soudního spisu z červnového jednání mezi nizozemskými a americkými představiteli bylo jasně řečeno, že setrvání čínského vedení je „problematické“. Dokument cituje vyjádření amerických úředníků, že „je téměř jisté, že generální ředitel bude muset být nahrazen“. Tento tlak se tak stal přímým impulsem pro zásah nizozemské vlády. Reakce Nizozemska, Číny i samotné firmy Společnost Nexperia reagovala prohlášením, že nizozemská vláda označila její situaci za „nepřijatelně ohroženou“, protože mohla ovlivnit dostupnost čipů pro evropský průmysl. Podle firmy nejde o krok namířený proti Číně, ale o ochranu strategických zájmů Evropy. „Je důležité zdůraznit, že se nejedná o opatření namířené proti Číně nebo čínským občanům,“ uvedl Hannes van Raemdonck, zástupce Nexperie pro veřejné záležitosti. Nizozemské ministerstvo hospodářství zároveň uvedlo, že převzetí bylo nutné kvůli „závažným nedostatkům v řízení“ společnosti a že šlo o vysoce výjimečné opatření. Cílem podle ministerstva bylo zabránit tomu, aby Nexperia vyráběla zboží, které by v případě krize nebylo dostupné. Vládní zásah znamená, že firma nyní nesmí provádět zásadní rozhodnutí bez souhlasu vlády, a to po dobu jednoho roku. V prohlášení Nexperia uvedla, že věří v nalezení řešení, které by umožnilo pokračovat v jejím provozu v souladu s evropskými i americkými pravidly. Reakce Pekingu byla ostře kritická. Čínské ministerstvo zahraničí vyzvalo ostatní země, aby se „zdržely politizace ekonomických otázek“ a respektovaly tržní principy. Mluvčí Lin Jian zdůraznil, že Čína je odhodlána chránit své legitimní hospodářské zájmy a označil krok Nizozemska za „porušení mezinárodních pravidel“. Čínská státní média se přidala k ostrému tónu. Deník Global Times označil postup nizozemské vlády za „dravý akt“ a „závažné obtěžování“ čínské společnosti. Podle listu Nizozemsko podlehlo geopolitickému tlaku USA, čímž narušilo férové podmínky světového obchodu. Wingtech a čínská odveta Mateřská společnost Wingtech ve svém prohlášení uvedla, že nikdy nepodlehne politickému tlaku a bude bránit svá práva právními i diplomatickými cestami. Podle firmy je krok nizozemské vlády „nadměrným zásahem motivovaným geopolitickými předsudky“. Současně Peking zavedl vlastní exportní omezení, která společnosti Nexperia a jejím přidruženým podnikům zakazují vývoz některých komponentů vyráběných v Číně. Nexperia uvedla, že jedná s čínskými úřady o udělení výjimky, aby mohla nadále zásobovat své evropské odběratele. Tento vývoj ilustruje, jak hluboko proniká technologická válka mezi USA a Čínou do globálních dodavatelských řetězců. Zatímco Washington se snaží omezit čínský přístup k moderním technologiím, Peking reaguje vlastními protiopatřeními – často právě v oblastech, kde má stále významnou moc, jako je vývoz vzácných zemin či klíčových surovin pro výrobu polovodičů. Evropa se tak ocitá v nekomfortní pozici mezi dvěma rivaly. Nizozemsko, domov technologického obra ASML (ASML), je přitom klíčovým hráčem světového trhu s polovodiči. Jeho rozhodnutí převzít kontrolu nad Nexperií naznačuje, že Evropa si uvědomuje strategický význam čipového průmyslu – a zároveň čelí rostoucímu tlaku z obou stran.