Ale jen málokdo si připouští, že tyto nálady nejsou náhodné. V průběhu roku se opakují s překvapivou přesností – a kdo je umí číst, může své výnosy znásobit. Nejnovější analýzy ukazují, že akciové trhy se chovají jako dobře naladěný kalendář: září bývá studená sprcha, zatímco listopad, prosinec a duben pravidelně přinášejí investorům radost. A k tomu přidejte ještě zvláštní fenomén – lichá léta vydělávají třikrát víc než sudá.

Září: měsíc, kterému se trhy vyhýbají

Padesát let dat, pět různých indexů, jeden opakující se výsledek: září je nejhorší měsíc roku pro akcie. S&P 500 za něj v průměru klesá o 0,8 %, přičemž pouze 45 % září končí v zisku. Podobně dopadá i Dow Jones (−0,9 %), Nasdaq 100 (−0,5 %) nebo německý DAX (−1,7 %).

Na vině není jediná událost, jako pád Lehman Brothers v roce 2008 – ten byl jen kapkou v moři. I po očištění o extrémní roky je září konzistentně slabé. Důvody? Kombinace poklesu spotřebitelských výdajů po létě, slabších makrodat (např. ISM PMI) a návratu firem i investorů do běžného provozu po prázdninách. Většina fondů v tomto období spíše uzavírá pozice než otevírá nové.

Výsledek? Sentiment padá, likvidita klesá a trh má tendenci konsolidovat. V praxi to znamená, že září není měsíc pro risk, ale pro trpělivost a opatrné vyčkávání.

Duben, listopad a prosinec: zlatý trojboj

Na druhé straně roku stojí tři měsíce, které se investoři učí milovat – duben, listopad a prosinec. Průměrné měsíční výnosy S&P 500 zde dosahují 1,4 až 1,6 %, přičemž více než 70 % případů končí v zelených číslech.

Je to období, kdy se ekonomická aktivita opět rozjíždí (v dubnu díky výsledkové sezóně, v listopadu a prosinci díky vánočním nákupům a rebalancování fondů). Také firmy oznamují lepší výhledy, zvyšují dividendy a trh reaguje „risk-on“ náladou.

Není náhoda, že existuje staré pravidlo „Sell in May and go away, but remember to come back in November“. Data ho potvrzují – investoři, kteří drží pozice od listopadu do dubna, překonávají dlouhodobě zbytek roku.

Lichá léta vítězí

Když se podíváme za hranice jednotlivých měsíců, objeví se další fascinující trend. Lichá léta přinášejí v průměru výnos 13,1 %, zatímco sudá jen 3,9 %. Politika hraje klíčovou roli – sudé roky jsou v USA spojeny s volebním napětím, ať už jde o prezidentské volby nebo midterm.

Investoři v takových obdobích čekají, jak dopadne hlasování, jaká bude ekonomická agenda nové vlády a zda hrozí rozpočtové napětí. Nejhorší jsou midterm roky, kdy S&P 500 roste v průměru pouze o 0,7 % a sedm z dvanácti měsíců končí v červeném.

Lichá léta naopak přinášejí uklidnění, méně politických rizik a návrat kapitálu do rizikových aktiv. To potvrzuje i dlouhodobý růst technologického sektoru v povolebních obdobích, kdy investoři sází na inovace a expanzi.

Proč na sezónnosti záleží víc, než si myslíte

Sezónnost není kouzelná formule. Ale je to pravděpodobnostní výhoda, kterou lze použít k lepšímu načasování vstupů a výstupů. Nefunguje každý rok stejně, ale v dlouhém horizontu se opakuje natolik spolehlivě, že ji využívají i profesionální správci fondů.

Investor, který ví, že září bývá slabé, může snížit rizikovost portfolia, držet více hotovosti nebo nakupovat kvalitní akcie po poklesu. A kdo ví, že listopad a prosinec přinášejí silné sezónní rally, může dopředu plánovat navýšení pozic v technologických či spotřebitelských sektorech.

Naopak předvolební období si žádají defenzivu: zdravotnictví, energie, dividendové akcie. Ty často přežívají turbulence lépe než růstové tituly.

Praktický playbook pro investory

• Srpen–září: redukovat riziko, držet hotovost a připravit se na dipy.
• Říjen–prosinec: přidat expozici na akciích, využít rebalancování fondů.
• Lichá léta: agresivnější alokace, větší podíl růstových firem.
• Sudá léta: defenzivní strategie, rotace do hodnotových sektorů.

Znalost těchto cyklů může přinést klid a jistotu ve chvílích, kdy trh kolísá. Historie ukazuje, že kalendář hraje proti i pro investory — záleží jen na tom, jestli hrajete s ním, nebo proti němu.