Rozhodnutí Číny omezit vývoz vzácných zemin vyvolalo globální napětí a postavilo Spojené státy do nečekané strategické výhody. Zatímco Peking tvrdí, že jde o běžné regulační opatření, západní lídři ho vnímají jako geopolitický manévr, který může destabilizovat klíčové dodavatelské řetězce od elektromobilů po polovodiče. Tento krok přichází právě v době, kdy se prezident Donald Trump chystá na první setkání se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem po šesti letech. Trump, který kdysi svými cly proti Číně rozkolísal vztahy se spojenci, nyní paradoxně těží z tvrdého čínského přístupu. Peking svým rozhodnutím omezit export kritických surovin spojil řadu zemí v nově vznikající koalici proti jeho ekonomické dominanci. Čínské exportní kontroly na produkty s obsahem vzácných zemin dominovaly diskusím na výročním zasedání světových ekonomických lídrů ve Washingtonu. Americký ministr financí Scott Bessent uvedl, že Spojené státy „jednají se svými evropskými partnery, Austrálií, Kanadou, Indií a dalšími asijskými demokraciemi“ o společné odpovědi na kroky Pekingu. Podobné signály přicházejí i z dalších zemí. Japonský ministr financí Katsunobu Kato vyzval členy G7, aby reagovali jednotně, a německý ministr hospodářství podpořil myšlenku koordinovaného postupu. Australský premiér navíc oznámil, že příští týden navštíví Washington, kde bude jednat o posílení spolupráce v oblasti těžby a zpracování kritických minerálů. Ještě před půl rokem se přitom zdálo, že Peking získává navrch. Prezident Si Ťin-pching tehdy vyzýval světové státy, aby se postavily proti americkým clům, a snažil se prezentovat Čínu jako stabilní alternativu k Washingtonu. Dnes se však situace obrátila. Čínská opatření zasáhla nejen Spojené státy, ale i jejich obchodní partnery – protože nové regulace vyžadují zvláštní povolení pro vývoz produktů obsahujících i malé množství čínských surovin. Podle analytika Christophera Beddora ze společnosti Gavekal Dragonomics Peking riskuje, že jeho přístup bude považován za přehnaný a kontraproduktivní. „Může to vyvolat dojem, že Čína bezdůvodně poškozuje celý svět,“ uvedl. USA a jejich spojenci hledají cestu k nezávislosti Kroky Pekingu přicházejí v okamžiku, kdy Washington investuje miliardy dolarů do posílení domácí těžby a zpracování vzácných zemin. Americká vláda v létě oznámila kapitálovou injekci ve výši 400 milionů dolarů do společnosti MP Materials Corp. (MP), která provozuje důl v kalifornském Mountain Pass – jediný významný zdroj těchto surovin na území USA. Na začátku října Spojené státy také získaly 10% podíl ve společnosti Trilogy Metals Inc. (TMQ), kanadském producentovi strategických minerálů. „Chceme přesunout co nejvíce výroby magnetů zpět do USA,“ uvedl Jamieson Greer, americký obchodní zástupce, který zdůraznil, že vláda je připravena podpořit i další soukromé firmy v tomto odvětví. Greer zároveň varoval, že čínské omezení vývozu by mohlo ochromit dodávky pro klíčové sektory – od umělé inteligence až po automobilový průmysl. Upozornil na možné dopady na obchod se smartphony mezi Jižní Koreou a Austrálií či na výrobu elektromobilů v USA určených pro export do Mexika. Peking riskuje ztrátu globálního vlivu Ačkoli Čína stále drží téměř polovinu světových zásob vzácných zemin, její snaha využít je jako nástroj nátlaku se může obrátit proti ní. Podle odborníků tím Peking jen urychlí snahu ostatních zemí diverzifikovat své dodávky. Jak upozorňuje Alicia Garcia Herrero, hlavní ekonomka pro Asii ve společnosti Natixis, pokud se státy začnou zaměřovat na alternativní zdroje, půjde pro Čínu o „velmi citelnou ztrátu“. Evropská unie už zvažuje legislativní kroky, které by omezily přístup čínských firem na evropské trhy, pokud nebudou sdílet technologie nebo dodržovat místní standardy. Nizozemsko například převzalo kontrolu nad polovodičovou firmou Nexperia, dříve vlastněnou čínským kapitálem, a Washington varoval, že pokud se výrobce čipů nepodřídí americkým pravidlům, může skončit na černé listině USA. Zatímco čínský ministr obchodu Wang Wentao obviňuje Spojené státy ze zhoršování vztahů a tvrdí, že americké sankce „vážně poškodily zájmy Číny“, západní diplomaté poukazují na to, že právě nová čínská strategie se podobá té americké z posledních let – využívá exportní kontroly, sankce a černé listiny jako politické zbraně. Nová kapitola světového obchodu Napětí mezi USA a Čínou se nyní posouvá do nové fáze. Obě velmoci využívají ekonomické nástroje jako páky geopolitického vlivu, ale riskují, že se izolují od zbytku světa. Podle Scotta Kennedyho z washingtonského Centra pro strategická a mezinárodní studia může pokračující eskalace vést k tomu, že ostatní země se rozhodnou obnovit systém mezinárodního obchodu založený na pravidlech – tentokrát bez USA i Číny. Peking si přesto musí být vědom, že jeho ekonomika je závislá na globálním průmyslu, který jeho suroviny potřebuje. Příliš agresivní politika by mohla poškodit nejen export, ale i reputaci Číny jako spolehlivého obchodního partnera. Trumpův tým naopak využívá vzniklou situaci k posílení amerických pozic. Společné postupy s Evropou, Kanadou či Austrálií mohou v dlouhodobém horizontu vytvořit novou síť dodavatelských řetězců nezávislou na Pekingu. To by znamenalo zásadní změnu v globální ekonomické rovnováze – a zároveň historickou příležitost pro Washington znovu sjednotit západní alianci.