Německá ekonomika se po letech stagnace a slabého výkonu začíná pomalu nadechovat. Podle nejnovějších vládních prognóz dosáhne letos skromného růstu o 0,2 %, zatímco v roce 2026 by měl růst zrychlit na 1,3 %. Hlavním tahounem mají být rozsáhlé fiskální stimuly v řádu desítek miliard eur, které mají oživit hospodářskou aktivitu a vrátit zemi zpět na trajektorii dlouhodobého růstu. Nové pololetní prognózy, které ve středu představila ministryně hospodářství Katherina Reicheová, jsou mírně optimističtější než dubnové odhady předchozí vlády. Zároveň se více přibližují výhledům předních německých výzkumných institutů. Ty dlouhodobě upozorňují na nutnost kombinovat krátkodobou fiskální podporu s dlouhodobými strukturálními reformami, bez nichž se růst nemůže udržet. Reicheová však zároveň zdůraznila, že pouhé rozvolnění výdajů nestačí. „Značná část růstu v příštích letech bude pocházet z nárůstu vládních výdajů, ale stimuly budou účinné pouze, pokud budou investice realizovány rychle,“ uvedla ministryně. V jejích slovech se odráží obava, že pomalá realizace projektů by mohla zbrzdit dopady celé hospodářské podpory. Fiskální stimuly jako motor oživení Vládní koalice kancléře Friedricha Merze se ujala moci v květnu s cílem nastartovat ekonomiku po několika letech stagnace. Kabinet složený z konzervativců a sociálních demokratů se rozhodl uvolnit pravidla pro vládní půjčky, aby mohl spustit rozsáhlý program výdajů na infrastrukturu a armádu. Tyto výdaje jsou financovány z nového dluhu, což představuje zásadní odklon od dřívější přísné fiskální politiky Německa. Součástí nové strategie je také snížení byrokracie a podpora soukromých investic. Vláda chce prostřednictvím zjednodušení administrativních procesů urychlit výstavbu, digitalizaci i přechod na zelenou energetiku, která by měla pomoci snížit závislost země na dovozu energie a zároveň posílit její konkurenceschopnost. Podle Reicheové je klíčové „vyřešit resty v oblasti reforem“. Patří mezi ně zejména zrychlení plánovacích a schvalovacích postupů, snížení nákladů na energii a podpora soukromých investic, které tvoří páteř dlouhodobého růstu. Vláda doufá, že kombinace veřejných a soukromých investic pomůže nastartovat nový cyklus růstu produktivity, který se v Německu zastavil již před pandemií. Oživení ano, ale na vratkých základech Přestože jsou nové prognózy povzbudivé, odborníci zůstávají opatrní. Německé výzkumné instituty, které zveřejnily své odhady už v září, varují, že dosavadní kroky nejsou dostatečné k trvalému posílení konkurenceschopnosti. Reformy v oblasti pracovního trhu, digitalizace a energetiky podle nich zatím pokulhávají. „Německá ekonomika je stále na vratkých základech,“ uvedla Geraldine Dany-Knedlik, vedoucí prognóz v berlínském institutu DIW. Podle ní sice v příštích dvou letech dojde k „výraznému oživení“, ale bez strukturálních změn tato dynamika nevydrží. K podobnému závěru dospěla i Deutsche Bundesbank, jejíž prezident Joachim Nagel v úterý vyzval vládu k urychlení reforem. „Je čas jednat. Aby se obnovila produktivita a podpořil růst, musí vláda přijmout rozhodná opatření,“ prohlásil Nagel na konferenci v Aténách. Ekonomové se shodují, že produktivitní růst – klíčový ukazatel dlouhodobé vitality ekonomiky – zůstává v Německu utlumený. Kombinace vysokých nákladů na energii, složité regulace a stárnoucí populace vytváří prostředí, které ztěžuje investice a inovace. Přesto se očekává, že díky vládním opatřením se v roce 2027 růst HDP zvýší na 1,4 %, pokud nedojde k dalším externím šokům. Rizika zvenčí: geopolitika a obchodní napětí Ministerstvo hospodářství zároveň upozorňuje na rostoucí vnější rizika, která by mohla oživení ekonomiky oslabit. Mezi nejvýznamnější patří nestabilní obchodní a bezpečnostní politika Spojených států, včetně nejistoty kolem nových celních opatření, a možné protiakce obchodních partnerů. Ty by mohly narušit exportní toky, které jsou pro Německo klíčové. Další hrozbu představuje eskalace geopolitických krizí, zejména na Blízkém východě a ve východní Evropě, jež by mohla ovlivnit ceny energií a investiční důvěru. Ministerstvo rovněž varovalo před možností silnějšího zpomalení v klíčových ekonomikách, jako jsou Spojené státy nebo Čína, které patří mezi hlavní obchodní partnery Německa. Vzhledem k těmto faktorům zůstává otázkou, zda optimističtější výhled skutečně vydrží. Fiskální expanze sice může krátkodobě podpořit hospodářský růst, avšak pokud se nezmění struktura ekonomiky, Německo se může opět ocitnout v pasti nízkého růstu a závislosti na veřejných výdajích. Německo v roce 2025 očekává postupné oživení ekonomiky, podpořené rozsáhlými fiskálními stimuly a mírně optimističtějšími vládními prognózami. Ministryně Katherina Reicheová zdůrazňuje nutnost rychlé realizace investic a strukturálních reforem. Přesto experti, včetně prezidenta Bundesbanky Joachima Nagela, varují, že bez zásadních změn zůstane růst omezený.Klíčová rizika představují geopolitická napětí a globální ekonomické zpomalení, která mohou brzdit exportní výkonnost Německa.Pokud však vláda naplní své plány a reformy skutečně urychlí, může se Německo znovu stát motorem evropské ekonomiky.