Pasivní investování láká nízkými náklady a stabilními výnosy, ale chybí mu flexibilita
Aktivní přístup přináší šanci překonat trh, ovšem za cenu vyšších poplatků a rizika
Dlouhodobě jen minimum aktivních fondů překonává své benchmarky
Nejlepší investoři dnes kombinují obě strategie do jednoho chytrého portfolia
Na jedné straně stojí zastánci indexových fondů, kteří tvrdí, že nejlepším způsobem, jak vydělat na akciovém trhu, je jednoduše koupit „trh jako celek“ a držet ho dlouhé roky. Na straně druhé aktivní investoři, kteří věří, že chytrou analýzou, načasováním a disciplínou dokážou trh porazit. Který přístup dává smysl v době, kdy se trhy mění rychleji než kdy dřív?
Aktivní investování: výkon, zkušenosti a rychlá reakce
Aktivní investování je založené na neustálém vyhodnocování tržních příležitostí a schopnosti správně načasovat nákup či prodej. Cílem je porazit průměr trhu – tedy dosáhnout vyššího výnosu než například index S&P 500. Aktivní manažeři využívají detailní fundamentální i technickou analýzu, sledují výsledky firem, ekonomické ukazatele a náladu investorů.
Tento přístup má několik výhod. Poskytuje flexibilitu – když se trhy hroutí, aktivní investor může portfolio přeskupit, vybrat hotovost nebo se přesunout do defenzivních sektorů. Umožňuje také daňovou optimalizaci, například realizaci ztrát pro snížení daňového zatížení. Aktivní investoři mohou využívat i hedging, tedy zajišťování rizik prostřednictvím derivátů či krátkých pozic.
Na druhou stranu, aktivní správa je drahá. Poplatky za aktivně řízené fondy se často pohybují kolem 0,6–1 %, zatímco u pasivních fondů bývá desetkrát nižší. A jak ukazují studie S&P Global, pouze asi 4 % aktivních fondů dlouhodobě překonávají své benchmarky. Zbytek zaostává – právě kvůli vyšším nákladům a lidským chybám při řízení portfolia.
Zdroj: Unsplash
Pasivní investování: klidná síla dlouhého horizontu
Pasivní investoři sází na jednoduchost a trpělivost. Nakoupí široký indexový fond – třeba S&P 500 nebo MSCI World – a drží ho bez ohledu na krátkodobé výkyvy trhu. Neřeší, která firma poroste nebo padne, protože věří v dlouhodobý růst firemních zisků a ekonomiky jako celku.
Hlavní výhodou je nízká nákladovost. Pasivní fondy nemají armádu analytiků, jejich cílem je pouze kopírovat vybraný index. Díky tomu mají i nižší daně a vyšší transparentnost, protože investor přesně ví, co vlastní. Navíc jsou mimořádně efektivní v čase – složené úročení dělá svou práci bez nutnosti častých zásahů.
Pasivní strategie má ale i svá omezení. Nedokáže se bránit, když trh klesá – kopíruje ho dolů stejně věrně, jako ho dříve sledovala vzhůru. A protože vždy sleduje index, nikdy ho nepřekoná. Přesto se ukazuje, že pro většinu drobných investorů je právě tento přístup nejvýhodnější z hlediska poměru výnosu a rizika.
Moderní investoři už dnes neřeší, zda aktivně nebo pasivně – ale jak obojí chytře propojit. Tento přístup se nazývá blend investing nebo také core–satellite strategie.
V praxi to znamená, že většina portfolia (např. 70–80 %) je tvořena pasivními indexovými fondy, které slouží jako stabilní základ. Tento „core“ poskytuje dlouhodobý růst a nízké poplatky. Zbývající část (20–30 %) tvoří aktivní složka, tzv. „satellites“ – tedy vybrané akcie, tematické ETF nebo aktivní fondy, které mají šanci přinést nadvýnos (alfa).
Například investor může držet široký index MSCI World, ale zároveň aktivně investovat do menších technologických firem nebo energetických společností, kde trh často není efektivní. Takto konstruované portfolio dokáže tlumit výkyvy a zároveň využívat příležitosti.
Zdroj: Canva
Data mluví jasně: trh se mění, strategie také
Podle údajů společnosti Morningstar tvoří pasivní fondy již 38 % globálních investičních aktiv, přičemž jejich podíl stále roste o zhruba 2 % ročně. Aktivní strategie sice ztrácí objem, ale znovu se dostává do popředí při tržních otřesech – typicky v obdobích recese, zvýšené volatility nebo geopolitických rizik.
Pro investora z toho plyne jednoduchý závěr: pasivní přístup by měl být základem, aktivní strategie nástrojem pro diverzifikaci a ochranu proti nepředvídatelným situacím. A hlavně – žádná strategie není univerzální. Rozhoduje horizont, rizikový profil i tržní cyklus.
Závěr: vítězem je ten, kdo dokáže přemýšlet kombinovaně
Trh není spravedlivý k těm, kdo se upnou na jediný přístup. Aktivní investoři někdy vyhrají díky odvaze, pasivní díky trpělivosti. Ale ti, kteří dokážou propojit obě filozofie, staví na dvou pilířích – stabilitě i příležitosti.
Chcete zjistit, jak nastavit správný poměr mezi aktivní a pasivní složkou ve vašem portfoliu? Přihlaste se k našemu newsletteru, kde rozebíráme konkrétní modely portfolií, výkonnost fondů a aktuální investiční trendy. Diskuze o tom, kdo vyhraje souboj aktivní vs. pasivní, možná nikdy neskončí – ale vaše výnosy mohou mluvit jasněji než jakákoliv teorie.
Na jedné straně stojí zastánci indexových fondů, kteří tvrdí, že nejlepším způsobem, jak vydělat na akciovém trhu, je jednoduše koupit „trh jako celek“ a držet ho dlouhé roky. Na straně druhé aktivní investoři, kteří věří, že chytrou analýzou, načasováním a disciplínou dokážou trh porazit. Který přístup dává smysl v době, kdy se trhy mění rychleji než kdy dřív?Aktivní investování: výkon, zkušenosti a rychlá reakceAktivní investování je založené na neustálém vyhodnocování tržních příležitostí a schopnosti správně načasovat nákup či prodej. Cílem je porazit průměr trhu – tedy dosáhnout vyššího výnosu než například index S&P 500. Aktivní manažeři využívají detailní fundamentální i technickou analýzu, sledují výsledky firem, ekonomické ukazatele a náladu investorů.Tento přístup má několik výhod. Poskytuje flexibilitu – když se trhy hroutí, aktivní investor může portfolio přeskupit, vybrat hotovost nebo se přesunout do defenzivních sektorů. Umožňuje také daňovou optimalizaci, například realizaci ztrát pro snížení daňového zatížení. Aktivní investoři mohou využívat i hedging, tedy zajišťování rizik prostřednictvím derivátů či krátkých pozic.Na druhou stranu, aktivní správa je drahá. Poplatky za aktivně řízené fondy se často pohybují kolem 0,6–1 %, zatímco u pasivních fondů bývá desetkrát nižší. A jak ukazují studie S&P Global, pouze asi 4 % aktivních fondů dlouhodobě překonávají své benchmarky. Zbytek zaostává – právě kvůli vyšším nákladům a lidským chybám při řízení portfolia.Pasivní investování: klidná síla dlouhého horizontuPasivní investoři sází na jednoduchost a trpělivost. Nakoupí široký indexový fond – třeba S&P 500 nebo MSCI World – a drží ho bez ohledu na krátkodobé výkyvy trhu. Neřeší, která firma poroste nebo padne, protože věří v dlouhodobý růst firemních zisků a ekonomiky jako celku.Hlavní výhodou je nízká nákladovost. Pasivní fondy nemají armádu analytiků, jejich cílem je pouze kopírovat vybraný index. Díky tomu mají i nižší daně a vyšší transparentnost, protože investor přesně ví, co vlastní. Navíc jsou mimořádně efektivní v čase – složené úročení dělá svou práci bez nutnosti častých zásahů.Pasivní strategie má ale i svá omezení. Nedokáže se bránit, když trh klesá – kopíruje ho dolů stejně věrně, jako ho dříve sledovala vzhůru. A protože vždy sleduje index, nikdy ho nepřekoná. Přesto se ukazuje, že pro většinu drobných investorů je právě tento přístup nejvýhodnější z hlediska poměru výnosu a rizika.Chcete využít této příležitosti?Aktivní nebo pasivní? Odpověď zní: obojíModerní investoři už dnes neřeší, zda aktivně nebo pasivně – ale jak obojí chytře propojit. Tento přístup se nazývá blend investing nebo také core–satellite strategie.V praxi to znamená, že většina portfolia je tvořena pasivními indexovými fondy, které slouží jako stabilní základ. Tento „core“ poskytuje dlouhodobý růst a nízké poplatky. Zbývající část tvoří aktivní složka, tzv. „satellites“ – tedy vybrané akcie, tematické ETF nebo aktivní fondy, které mají šanci přinést nadvýnos .Například investor může držet široký index MSCI World, ale zároveň aktivně investovat do menších technologických firem nebo energetických společností, kde trh často není efektivní. Takto konstruované portfolio dokáže tlumit výkyvy a zároveň využívat příležitosti.Data mluví jasně: trh se mění, strategie takéPodle údajů společnosti Morningstar tvoří pasivní fondy již 38 % globálních investičních aktiv, přičemž jejich podíl stále roste o zhruba 2 % ročně. Aktivní strategie sice ztrácí objem, ale znovu se dostává do popředí při tržních otřesech – typicky v obdobích recese, zvýšené volatility nebo geopolitických rizik.Pro investora z toho plyne jednoduchý závěr: pasivní přístup by měl být základem, aktivní strategie nástrojem pro diverzifikaci a ochranu proti nepředvídatelným situacím. A hlavně – žádná strategie není univerzální. Rozhoduje horizont, rizikový profil i tržní cyklus.Závěr: vítězem je ten, kdo dokáže přemýšlet kombinovaněTrh není spravedlivý k těm, kdo se upnou na jediný přístup. Aktivní investoři někdy vyhrají díky odvaze, pasivní díky trpělivosti. Ale ti, kteří dokážou propojit obě filozofie, staví na dvou pilířích – stabilitě i příležitosti.Chcete zjistit, jak nastavit správný poměr mezi aktivní a pasivní složkou ve vašem portfoliu? Přihlaste se k našemu newsletteru, kde rozebíráme konkrétní modely portfolií, výkonnost fondů a aktuální investiční trendy. Diskuze o tom, kdo vyhraje souboj aktivní vs. pasivní, možná nikdy neskončí – ale vaše výnosy mohou mluvit jasněji než jakákoliv teorie.
Investiční banka JPMorgan zveřejnila optimistický výhled pro společnost DoorDash, předního hráče v oblasti rozvozu jídla, poté co firma dokončila akvizici...