Ceny ropy v pátek ráno mírně oslabily a celý týden směřují k poklesu. Důvodem je rostoucí nejistota na energetických trzích, kterou vyvolalo oznámení plánovaného summitu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Oba státníci se mají setkat v Maďarsku, kde budou jednat o možném ukončení války na Ukrajině. Tato zpráva okamžitě ovlivnila sentiment investorů, protože naznačuje možné změny v geopolitickém napětí, které už více než dva roky významně formuje světové ceny energií. Futures na Brent klesly o 8 centů, tedy o 0,13 %, na 60,98 USD za barel, zatímco americká lehká ropa WTI (West Texas Intermediate) ztratila 9 centů, tedy 0,16 %, a obchodovala se za 57,37 USD za barel. Oba hlavní benchmarky tak na týdenní bázi ztrácejí přibližně 3 %, čímž potvrzují klesající trend, který trvá již třetí týden po sobě. Hlavním faktorem je zpráva Mezinárodní energetické agentury (IEA), podle níž by se v roce 2026 mohl na trhu vytvořit výrazný nadbytek nabídky. Důvodem má být kombinace zvýšené těžby z USA, Brazílie a Guyany spolu s očekávaným poklesem poptávky po fosilních palivech v Evropě a Číně. Tato prognóza působí jako protiváha dřívějších obav z nedostatku ropy, které trhy v minulých měsících podporovaly. Setkání Trumpa a Putina, které se může uskutečnit v Budapešti během příštích dvou týdnů, je považováno za významný diplomatický krok. Pro Moskvu představuje příležitost zmírnit dopady sankcí a znovu otevřít diskusi o energetické spolupráci. Pro Washington jde o možnost omezit eskalaci konfliktu na Ukrajině, který v posledních týdnech znovu nabral na intenzitě. Zdroje z Bílého domu uvádějí, že cílem jednání má být především zajištění bezpečných dodávek ropy a plynu pro Evropu i Asii, což by mohlo vést ke stabilizaci trhů. Současně ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj míří do Washingtonu, kde plánuje jednat o rozšíření vojenské pomoci, včetně dodávky raket dlouhého doletu Tomahawk. Spojené státy zároveň zvyšují tlak na Indii a Čínu, aby omezily dovoz ruské ropy, která podle analytiků stále tvoří klíčový zdroj financí pro Moskvu. Tento geopolitický kontext má přímý dopad na ceny ropy, protože trh se obává, že jakékoliv diplomatické uvolnění by mohlo vést k větší dostupnosti ruské ropy a následnému poklesu cen. Analytik Daniel Hynes z ANZ poznamenal, že trh reagoval na zprávy o plánovaném summitu s úlevou. „Obavy z omezení dodávek se zmírnily poté, co bylo oznámeno, že se Trump setká s Putinem, aby projednali ukončení války na Ukrajině,“ uvedl ve své poznámce. Podle něj se investoři nyní soustředí spíše na otázku, zda dojde k dohodě, která by mohla uvolnit napětí na ropných trzích, než na krátkodobé výkyvy způsobené zásobami. Právě americké zásoby se ukázaly být klíčovým faktorem tohoto týdne. Energetická informační agentura (EIA) oznámila, že zásoby ropy ve Spojených státech minulý týden vzrostly o 3,5 milionu barelů na 423,8 milionu barelů. Analytici přitom očekávali nárůst pouze o 288 000 barelů. Tento rozdíl výrazně ovlivnil tržní náladu, protože větší než očekávaný nárůst znamená, že poptávka po ropě v USA je aktuálně slabší, než se předpokládalo. Důvodem růstu zásob je podle EIA především nižší využití rafinérských kapacit během pravidelných podzimních odstávek. Mnoho rafinerií omezilo provoz kvůli údržbě, což vedlo ke snížení poptávky po surové ropě. Zároveň ale agentura upozornila, že produkce ropy v USA dosáhla nového historického maxima – 13,636 milionu barelů denně. To potvrzuje, že Spojené státy si nadále udržují pozici největšího světového producenta. Ve čtvrteční seanci uzavřel Brent o 1,37 % níže a WTI o 1,39 % níže – nejnižší hodnoty od 5. května. Pokles tedy není jen důsledkem geopolitických zpráv, ale i fundamentálních faktorů, které ukazují na rostoucí nabídku a stagnující poptávku. Trh s ropou se tak opět ocitl v situaci, kdy i drobný signál o diplomatickém posunu může znamenat prudkou reakci cen. Pokud summit Trump–Putin skutečně proběhne, bude se jednat o klíčový okamžik nejen pro geopolitiku, ale i pro energetické trhy. Každé vyjádření o možné dohodě či příměří bude mít přímý vliv na očekávání ohledně budoucí nabídky ropy, a tím i na její cenu.