Nejnižší deficit od roku 2019 Státní rozpočet České republiky vykázal k září schodek 153,9 miliardy korun, což je zlepšení oproti srpnovým 165,4 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Jedná se o nejnižší zářijový deficit za posledních šest let, i když v historickém srovnání zůstává šestým nejhlubším od vzniku samostatného Česka. <!-- DIP popup--> Pro srovnání – loni dosahoval rozpočtový deficit za tři čtvrtletí 181,7 miliardy korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) přesto vyjádřil přesvědčení, že se podaří dodržet plánovaný celoroční schodek ve výši 241 miliard korun. Podle něj běžné výdaje zůstávají pod kontrolou a investice, které se zpravidla realizují intenzivněji ve druhé polovině roku, postupují podle očekávání. Dodržení plánovaného deficitu považují za pravděpodobné i analytici. Jaromír Gec z Komerční banky uvedl, že aktuální čísla neindikují riziko nesplnění letošního cíle. Za větší výzvu označil udržení deficitu 286 miliard korun v roce příštím, jak navrhla vláda v novém rozpočtu. Zároveň upozornil, že po nedávných volbách může nová politická reprezentace chtít rozpočet upravit nebo změnit rozpočtová pravidla. Příjmy rostou díky daním a evropským platbám Rozpočtové příjmy za prvních devět měsíců roku dosáhly 1,558 bilionu korun, což je meziroční nárůst o 7,8 %. Klíčovým faktorem byl vyšší výběr daní, který vzrostl o 10,6 %. Ke zlepšení výsledku v září významně přispěla i výplata prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost Evropské unie ve výši 18,9 miliardy korun. Díky těmto prostředkům se příjmy z EU téměř vyrovnaly loňské úrovni a dosáhly 98,3 miliardy korun. Zdroj: Shutterstock Z jednotlivých daňových titulů se nejrychleji zvyšovalo inkaso daně z příjmu právnických osob, které meziročně vzrostlo o 16,5 % na 175,4 miliardy korun. Na tzv. windfall tax, tedy dani z neočekávaných zisků, stát vybral 32,9 miliardy korun, což představuje růst o 20,9 % oproti loňsku. Také výběr daně z příjmů fyzických osob rostl rychle, meziročně o 12,2 % na 137,9 miliardy korun. Podle ministerstva financí za tím stojí růst mezd a platů, který zároveň navyšuje inkaso povinného pojistného. To přineslo do rozpočtu 598,3 miliardy korun, meziročně o 7,2 % více. Tradičně největší podíl na daňových příjmech měla daň z přidané hodnoty (DPH), která přinesla 296 miliard korun, což je o 8,2 % více než loni. Ministerstvo tento růst přičítá vyšším spotřebitelským výdajům i zrušení některých daňových osvobození ve finančních službách. Spotřební daně přidaly 124,6 miliardy korun, především díky vyššímu výběru daně z tabákových výrobků. Výdaje státu: důchody, sociální dávky i dluhová služba Výdaje za tři čtvrtletí dosáhly 1,712 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 5,2 %. Největší položkou byly tradičně sociální dávky, které činily 690,8 miliardy korun. Z této částky šlo 536,3 miliardy na důchody. Výdaje na obsluhu státního dluhu dosáhly 67,8 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 12,1 %. Kapitálové výdaje státu činily 148,9 miliardy korun a meziročně vzrostly o 29,1 %. Jejich dosavadní čerpání však pokrylo jen 55,2 % celoročního plánu, protože se realizují zejména v druhé polovině roku. Výrazný nárůst byl zaznamenán u transferů Státnímu fondu dopravní infrastruktury, které vzrostly o 85,6 % na 64,9 miliardy korun. To potvrzuje trend, že stát směřuje více prostředků do investic spojených s výstavbou a modernizací dopravní sítě. Zdroj: Shutterstock Celoroční výhled a historické srovnání Pro letošní rok počítá státní rozpočet s příjmy 2,086 bilionu korun a s výdaji 2,327 bilionu korun. To odpovídá plánovanému schodku 241 miliard korun. Pokud by se plán skutečně podařilo dodržet, byl by výsledek lepší než loňských 271,4 miliardy korun. Loňský deficit byl přitom nejlepší od začátku pandemie covid-19, ale stále pátý nejhlubší v historii samostatného Česka. Letos se tak zatím daří udržet dynamiku, která dává vládě i investorům naději na stabilizaci veřejných financí. Zářijový vývoj ukázal, že kombinace vyššího výběru daní, evropských plateb a kontrolovaných výdajů dokáže vést k postupnému snižování deficitu. Přesto zůstává výzvou budoucí rok, kdy se plánuje ještě vyšší deficit a kdy může do hry vstoupit i nová politická reprezentace.