Čína oznámila nejpřísnější omezení exportu vzácných zemin v historii, čímž zasáhla samotné jádro světového dodavatelského řetězce čipů. Tento krok, který přichází uprostřed eskalující obchodní války mezi Pekingem a Washingtonem, má potenciál výrazně narušit výrobu moderních čipů nezbytných pro pokročilé technologie a umělou inteligenci.Podle informací agentury Bloomberg se podniky po celém světě začínají připravovat na možná narušení dodávek. Nová čínská pravidla vyžadují, aby zahraniční firmy žádaly o povolení k reexportu jakéhokoli produktu obsahujícího i stopové množství čínských vzácných kovů, včetně komponent používaných při výrobě čipů a vojensky využitelných technologií AI.Tento krok zasahuje zejména evropskou společnost ASML Holding , která je jediným výrobcem strojů schopných produkovat nejmodernější čipy na světě. Podle zdrojů obeznámených se situací může dojít až k několikatýdennímu zpoždění dodávek, protože společnost musí nyní žádat o čínská povolení k exportu produktů obsahujících vzácné prvky.Omezení dopadá nejen na výrobce čipového vybavení, ale i na samotné producenty čipů. Vysoce postavený manažer jedné z velkých amerických čipových firem uvedl, že společnost stále analyzuje možné důsledky nových pravidel, přičemž hlavním rizikem je prudký nárůst cen magnetů závislých na vzácných zeminách. Tyto materiály jsou klíčové pro konstrukci laserových a litografických zařízení používaných ve výrobě polovodičů.Jiný zástupce amerického čipového průmyslu potvrdil, že firmy urychleně zjišťují, které jejich produkty obsahují čínské prvky, protože se obávají, že by požadavek na exportní licence mohl zastavit jejich dodavatelský řetězec.Analytik Jacob Feldgoise z Centra pro bezpečnost a nové technologie při Georgetownské univerzitě upozornil, že největší dopad bude mít opatření právě na výrobce polovodičů a nástrojů, kteří do svých zařízení integrují magnety a chemikálie na bázi vzácných zemin.„Nové čínské kontroly pravděpodobně nejvíce zasáhnou výrobce čipů a zařízení, kteří na těchto materiálech závisí,“ uvedl Feldgoise. Podle něj je tento krok signálem rostoucí čínské snahy o kontrolu globálních technologických řetězců.Chcete využít této příležitosti?Politická eskalace: Trump reaguje cly a vývozními kontrolamiČínská omezení přicházejí v době, kdy se vztahy mezi USA a Čínou opět zhoršují. Prezident Donald Trump označil krok Pekingu za „nepřátelský akt“ a reagoval oznámením, že uvalí dodatečné 100% clo a nové exportní kontroly na „veškerý kritický software“ pocházející z Číny.Trump ve svém prohlášení na platformě Truth Social napsal:„Číně nesmí být dovoleno držet svět v zajetí. Vždy jsem měl pocit, že nás sledují, a teď se ukazuje, že jsem měl pravdu.“Americký prezident současně varoval, že může zrušit plánované setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které se mělo konat během nadcházející cesty do Asie.Nová opatření tak nejen ohrožují výrobu čipů, ale i křehké diplomatické příměří, které obě země dosáhly na jaře poté, co Čína obnovila export minerálů výměnou za snížení amerických cel.Nyní Trump plánuje zvýšit cla na čínské zboží až na 130 %, jen těsně pod úrovní z počátku roku, kdy se obchodní válka vyhrotila na maximum.Globální dopady: Evropa, Tchaj-wan i USA hledají alternativyNapětí mezi Čínou a Spojenými státy vyvolalo řetězovou reakci po celém světě. Výbor americké Sněmovny reprezentantů pro Čínu označil čínský krok za „ekonomickou válku proti USA“. Jeho předseda John Moolenaar uvedl, že „Čína právě vystřelila nabitou zbraň na americkou ekonomiku“.Také Evropa reaguje se znepokojením. Německé ministerstvo hospodářství varovalo, že čínská omezení představují „vážný důvod k obavám“, a oznámilo, že vláda zahájila konzultace s postiženými firmami i Evropskou komisí. Berlín navíc již dříve přijal kroky k diverzifikaci dodávek surovin, aby snížil závislost na Číně.Tchaj-wan, klíčový hráč v globálním čipovém průmyslu, sleduje situaci s opatrností. Jeho ministerstvo hospodářství uvedlo, že země je v oblasti dodávek vzácných zemin závislá především na Evropě, Japonsku a USA, nikoli přímo na Číně. I tak však plánuje vyhodnotit dopady kolísání cen a narušení dodavatelského řetězce.Velké světové společnosti vyrábějící čipy – včetně Intel Corp ., Taiwan Semiconductor Manufacturing Co. a Samsung Electronics Co. – jsou v produkci vysoce závislé na technologiích společnosti ASML. Všechny tři firmy odmítly komentovat, jak konkrétně se jich čínské omezení dotkne, což naznačuje citlivost celé situace. Výhled: nejistota přetrvává a průmysl hledá cestu venOdborníci se shodují, že čínská pravidla představují nejambicióznější exportní kontrolu Pekingu v historii. Podle Gracelin Baskaranové z Centra pro strategická a mezinárodní studia je nyní zřejmé, že Čína má „prostředky i páky, jak donutit globální firmy, aby se podřídily jejím pravidlům“.Není však jasné, jak dlouho tato opatření zůstanou v platnosti a jak efektivně je Peking dokáže vymáhat – sledování stopových množství vzácných zemin v komplexních výrobních procesech je mimořádně obtížné.Pro průmysl to znamená jedno: dlouhé období nejistoty. Zatímco některé vlády hledají alternativní zdroje surovin, firmy jako ASML či Applied Materials varují, že bez stabilních dodávek z Číny může dojít k prodlevám ve výrobě čipů nové generace.V sázce je víc než jen obchod – jde o kontrolu nad klíčovou technologií budoucnosti. Jak poznamenal jeden z amerických úředníků, nová omezení jsou jasným signálem, že „boj o čipy se mění ve strategickou soutěž o technologickou dominanci“.A i když světové vlády zvažují protiopatření, jedno je jisté: čínský krok znovu odhalil křehkost globálního technologického řetězce, který propojuje Asii, Evropu i Ameriku – a který může být kdykoli narušen geopolitickou rozhodností jediné země.