V České republice letos během prvních tří čtvrtletí zbankrotovalo 575 firem, což představuje nárůst o desetinu oproti stejnému období loňského roku. Podle aktuální analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, vycházející z dat portálu Informace o firmách, jde o nejvyšší počet bankrotů od roku 2017. Spolu s tím bylo podáno 830 insolvenčních návrhů, o 5 % více než loni, což potvrzuje zhoršující se kondici tuzemského podnikatelského prostředí. <!-- DIP popup--> Nárůst bankrotů napříč regiony i sektory „Do konce září letos zbankrotovalo o 51 firem více než ve stejném období loni,“ uvedla analytička Věra Kameníčková ze společnosti CRIF. Letošní počet bankrotů se tak přiblížil úrovni z roku 2017, kdy soudy evidovaly 587 případů. Přestože je situace stále lepší než v roce 2016, kdy bylo bankrotů zhruba o sto více, trend je jednoznačně rostoucí. Vývoj se přitom značně liší mezi jednotlivými kraji. Nejvíce postiženy byly Ústecký kraj a Plzeňský kraj, kde počet firemních bankrotů vzrostl meziročně o 63 %, resp. o 50 %. Růst byl patrný i na Vysočině, v Královéhradeckém a Jihomoravském kraji, kde počet insolvenčních řízení vzrostl shodně o třetinu. Naopak Jihočeský kraj zaznamenal pokles o 28 % a mírně klesl i ve Středočeském a Karlovarském kraji. „Regionální rozdíly jsou značné a ukazují, že ekonomické oživení není rovnoměrné. Zatímco severní a západní Čechy čelí strukturálním problémům a menší podniky tam mají potíže s financováním, jih a část Moravy zůstávají relativně stabilní,“ doplnila Kameníčková. Stavebnictví a obchod pod největším tlakem Z hlediska odvětví se nejrychlejší nárůst bankrotů projevil ve stavebnictví, kde se počet firemních krachů zvýšil o čtvrtinu. Tento sektor trpí kombinací vyšších nákladů, poklesu poptávky po nových projektech a zpožděných plateb. V obchodu došlo k meziročnímu růstu počtu bankrotů o 18 %, což odráží slabší spotřebitelskou poptávku a tlak konkurence. Mírný nárůst, přibližně o 6 %, zaznamenalo také ubytování a stravování, tedy segment, který se stále zotavuje z dopadů pandemie a inflace. Naopak v oblasti nakládání s nemovitostmi zůstal počet bankrotů beze změny, což svědčí o stabilitě realitního trhu. V období od loňského října do konce letošního září zbankrotovalo nejvíce firem v obchodu (175), který zároveň patří k nejpočetnějším sektorům v zemi. Zpracovatelský průmysl skončil druhý se 110 bankroty a stavebnictví třetí s 91 případy. Významnou skupinu tvořil i segment nakládání s nemovitostmi, kde soudy evidovaly 82 bankrotů. Podle analýzy CRIF tak tři zmíněné obory – obchod, průmysl a stavebnictví – dohromady představují většinu firemních krachů v zemi. Společně tvoří jádro české ekonomiky, a proto jejich potíže mohou mít dopad na zaměstnanost i daňové příjmy státu. Důvody: nedostatek hotovosti a drahé financování Přibližně třetinu všech insolvenčních návrhů soudy zamítají, často z důvodu, že dlužníci nemají dostatek finančních prostředků na úhradu nákladů spojených s vyhlášením bankrotu. Podle Kameníčkové jde o známku napjaté likvidity firem, která odráží širší ekonomické tlaky. Podnikové úvěry podle dat CRIF rostou rychleji než firemní vklady, což znamená, že mnoho firem si musí na provoz více půjčovat. Zároveň stoupá podíl nevýkonných úvěrů, tedy těch, které firmy nejsou schopny včas splácet. Tento trend potvrzuje, že část podnikatelského sektoru čelí finančním potížím, které mohou vyústit v další vlnu bankrotů v následujících měsících. Zvyšující se úrokové sazby v minulých letech a opatrnější přístup bank ke kreditnímu riziku navíc ztěžují refinancování úvěrů. Firmy, které v období nízkých sazeb počítaly s levným kapitálem, nyní narážejí na vyšší náklady financování, což se často promítá do poklesu investic a omezení růstu. Nejohroženější odvětví a signál pro další vývoj Z hlediska dlouhodobého rizika zůstávají nejzranitelnější podniky z odvětví nakládání s vodou a dopravy a skladování, kde na každých 10 000 registrovaných společností připadlo 24 bankrotů. Ve zpracovatelském průmyslu to bylo 18 bankrotů na 10 000 firem, což je nadprůměrná hodnota. Na opačném konci žebříčku se nachází vzdělávání a zdravotní a sociální péče, kde připadly pouze dva bankroty na 10 000 subjektů. Tyto oblasti těží z relativně stabilního financování a menší závislosti na ekonomickém cyklu. Z analýzy CRIF tedy vyplývá, že česká ekonomika sice neprochází plošnou krizí, ale napětí v jednotlivých sektorech roste. Pokud se nepodaří stabilizovat trh práce, snížit náklady financování a posílit důvěru podniků, může počet firemních bankrotů dále stoupat.