Klíčové body
- Wall Street klesla kvůli tlaku na velké technologické společnosti
- Trump a Si se dohodli na uvolnění vztahů, ale nejistota trvá
- Čínské trhy klesají kvůli pokračujícímu zpomalení výroby
- Japonsko roste díky silné průmyslové obnově
Americké akciové indexy během čtvrteční seance výrazně oslabily poté, co tlak na velké technologické společnosti narušil předchozí rekordní úrovně. Výkyvy způsobují především očekávání spojená s investicemi do umělé inteligence, výsledky firem a nejistota ohledně budoucího vývoje obchodních vztahů mezi USA a Čínou. I když americký prezident Donald Trump veřejně hodnotil své jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem jako „velmi pozitivní“ a označil je dokonce za „12 z 10 bodů“, finanční trhy takové nadšení neodrážejí. Investoři jsou opatrní, protože napětí mezi dvěma největšími ekonomikami světa nezmizelo a je zřejmé, že případné snížení obchodních bariér bude postupné a podmíněné.
Index S&P 500 během čtvrtka oslabil o 1 % a klesl na 6 822,34 bodů, čímž se vzdálil od historického maxima dosaženého začátkem týdne. Nasdaq, který je silně závislý na technologickém sektoru, ztratil ještě více a propadl se o 1,6 %. Dow Jones poklesl mírněji, o 0,2 %, nicméně i zde se odráží změna sentimentu. Tlak na velké technologické společnosti je způsoben nejen vysokými očekáváními ohledně růstu v oblasti umělé inteligence, ale také otázkami, zda jsou současné investice udržitelné.

Meta Platforms klesla o výrazných 11,3 %. Jedná se o největší negativní příspěvek k poklesu indexu S&P 500. Investoři reagují na informace, že společnost plánuje v následujících letech výrazně navýšit výdaje, zejména v oblasti rozvoje umělé inteligence a infrastruktury. Podobný vývoj postihl také Microsoft, jehož akcie oslably o 2,9 %, přestože vykázal silné výsledky. Klíčovým tématem se stává otázka, zda se masivní investice do AI skutečně promění v očekávané výnosy – nebo zda se trh nachází v období, kdy se investování do nové technologie stává spíše závodem o velikost, než racionálně řízenou strategií.
Naopak Alphabet, mateřská společnost Google, posílila o 2,5 % díky lepším než očekávaným výsledkům. Výkonnost těchto technologických gigantů má enormní dopad na celý americký trh, protože Meta, Alphabet a Microsoft představují dohromady přibližně 14,5 % hodnoty indexu S&P 500. Každý výraznější pohyb jejich cen může tak snadno překrýt vývoj stovek dalších společností.
Americký trh se zároveň potýká s poklesem cen ropy. Cena americké ropy WTI oslabila o 42 centů na 60,15 USD za barel. Mezinárodní benchmark Brent klesl na 63,95 USD. Slabší ceny komodit naznačují mírnější očekávání ohledně globální poptávky, což může souviset nejen s geopolitickými napětími, ale také se zpomalujícím růstem v Číně.
A právě čínská ekonomika je druhým významným bodem, který dnes ovlivňuje akciové trhy. Navzdory zmíněným pozitivním signálům z Washingtonu a Pekingu čínské akcie klesly. Index Hang Seng oslabil o 0,9 % a Shanghai Composite o 0,6 %. Nově zveřejněné údaje o průmyslové výrobě ukázaly, že čínský výrobní sektor se zmenšuje již sedmý měsíc v řadě. Index NBS Manufacturing PMI klesl na hodnotu 49,0, což odráží pokračující pokles pod hranicí expanze.
V kontrastu k tomu japonský index Nikkei výrazně posílil o 1,7 % a dosáhl nových rekordních úrovní. Japonský růst podpořily pozitivní údaje o průmyslové produkci, která v září vzrostla o 2,2 %, což naznačuje oživení výroby. Jihokorejský Kospi vzrostl o 0,4 %, australský S&P/ASX 200 přidal 0,2 % a tchajwanský Taiex posílil o 0,5 %.

Globální trhy tak vstupují do období, kdy optimismus ohledně geopolitických dohod a technologického rozvoje střídají konkrétní ekonomická data, která vyvolávají otázky o udržitelnosti současného růstu. Investoři nyní hledají jistotu, a ta se momentálně zdá být vzácnější, než se mohlo zdát ještě před několika dny.
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky
 
  
  
  
	    	


























