Asijské akcie zahájily obchodování smíšeně, protože nálada investorů po prudkém poklesu na Wall Street zůstává opatrná. Americké akciové indexy během čtvrteční seance výrazně oslabily poté, co tlak na velké technologické společnosti narušil předchozí rekordní úrovně. Výkyvy způsobují především očekávání spojená s investicemi do umělé inteligence, výsledky firem a nejistota ohledně budoucího vývoje obchodních vztahů mezi USA a Čínou. I když americký prezident Donald Trump veřejně hodnotil své jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem jako „velmi pozitivní“ a označil je dokonce za „12 z 10 bodů“, finanční trhy takové nadšení neodrážejí. Investoři jsou opatrní, protože napětí mezi dvěma největšími ekonomikami světa nezmizelo a je zřejmé, že případné snížení obchodních bariér bude postupné a podmíněné. Index S&P 500 během čtvrtka oslabil o 1 % a klesl na 6 822,34 bodů, čímž se vzdálil od historického maxima dosaženého začátkem týdne. Nasdaq, který je silně závislý na technologickém sektoru, ztratil ještě více a propadl se o 1,6 %. Dow Jones poklesl mírněji, o 0,2 %, nicméně i zde se odráží změna sentimentu. Tlak na velké technologické společnosti je způsoben nejen vysokými očekáváními ohledně růstu v oblasti umělé inteligence, ale také otázkami, zda jsou současné investice udržitelné. Meta Platforms klesla o výrazných 11,3 %. Jedná se o největší negativní příspěvek k poklesu indexu S&P 500. Investoři reagují na informace, že společnost plánuje v následujících letech výrazně navýšit výdaje, zejména v oblasti rozvoje umělé inteligence a infrastruktury. Podobný vývoj postihl také Microsoft, jehož akcie oslably o 2,9 %, přestože vykázal silné výsledky. Klíčovým tématem se stává otázka, zda se masivní investice do AI skutečně promění v očekávané výnosy – nebo zda se trh nachází v období, kdy se investování do nové technologie stává spíše závodem o velikost, než racionálně řízenou strategií. Naopak Alphabet, mateřská společnost Google, posílila o 2,5 % díky lepším než očekávaným výsledkům. Výkonnost těchto technologických gigantů má enormní dopad na celý americký trh, protože Meta, Alphabet a Microsoft představují dohromady přibližně 14,5 % hodnoty indexu S&P 500. Každý výraznější pohyb jejich cen může tak snadno překrýt vývoj stovek dalších společností. Americký trh se zároveň potýká s poklesem cen ropy. Cena americké ropy WTI oslabila o 42 centů na 60,15 USD za barel. Mezinárodní benchmark Brent klesl na 63,95 USD. Slabší ceny komodit naznačují mírnější očekávání ohledně globální poptávky, což může souviset nejen s geopolitickými napětími, ale také se zpomalujícím růstem v Číně. A právě čínská ekonomika je druhým významným bodem, který dnes ovlivňuje akciové trhy. Navzdory zmíněným pozitivním signálům z Washingtonu a Pekingu čínské akcie klesly. Index Hang Seng oslabil o 0,9 % a Shanghai Composite o 0,6 %. Nově zveřejněné údaje o průmyslové výrobě ukázaly, že čínský výrobní sektor se zmenšuje již sedmý měsíc v řadě. Index NBS Manufacturing PMI klesl na hodnotu 49,0, což odráží pokračující pokles pod hranicí expanze. V kontrastu k tomu japonský index Nikkei výrazně posílil o 1,7 % a dosáhl nových rekordních úrovní. Japonský růst podpořily pozitivní údaje o průmyslové produkci, která v září vzrostla o 2,2 %, což naznačuje oživení výroby. Jihokorejský Kospi vzrostl o 0,4 %, australský S&P/ASX 200 přidal 0,2 % a tchajwanský Taiex posílil o 0,5 %. Globální trhy tak vstupují do období, kdy optimismus ohledně geopolitických dohod a technologického rozvoje střídají konkrétní ekonomická data, která vyvolávají otázky o udržitelnosti současného růstu. Investoři nyní hledají jistotu, a ta se momentálně zdá být vzácnější, než se mohlo zdát ještě před několika dny.