Cena zlata dosáhla historického milníku, když ve středu poprvé překročila hranici 4 000 dolarů za unci. Tento prudký růst přichází v době, kdy uzavření americké vlády, rostoucí fiskální napětí a geopolitická nejistota zvyšují poptávku po bezpečných aktivech. Zlato, které se ještě před dvěma lety obchodovalo pod hranicí 2 000 dolarů, tak zaznamenalo více než dvojnásobný nárůst a stalo se jedním z nejvýnosnějších aktiv tohoto století. Podle analytiků stojí za prudkým růstem kombinace několika faktorů – oslabení důvěry v americkou ekonomiku, obavy o nezávislost Federálního rezervního systému (Fed) a nejistota ohledně budoucího vývoje úrokových sazeb. Zlato, které tradičně neslíbí žádný výnos, se stalo atraktivnějším ve chvíli, kdy centrální banky začaly snižovat sazby a výnosy z dluhopisů klesají. Výsledkem je, že jeho roční výkonnost překonává akciové trhy a připomíná období 70. let minulého století, kdy inflace a ztráta důvěry v měnové autority vedly ke skokovému růstu jeho ceny. Jen za letošní rok vzrostla cena zlata o více než 50 %. Hlavními hybateli jsou globální obchodní nejistota, politické napětí a postupná ztráta důvěry investorů v měnovou stabilitu Spojených států. Centrální banky po celém světě navíc pokračují v masivních nákupech drahých kovů, čímž upevňují strukturální posun v chování při správě rezerv. Tyto nákupy se zdvojnásobily od roku 2022, kdy Západ zmrazil ruské devizové rezervy po invazi na Ukrajinu. Mnoho zemí si tehdy uvědomilo, že diverzifikace aktiv mimo dolar může být klíčová pro ochranu jejich finanční suverenity. Podle Liny Thomasové, komoditní analytičky společnosti Goldman Sachs, představuje tento trend „strukturální změnu v chování centrálních bank“, která podle ní bude pokračovat ještě nejméně tři roky. Goldman Sachs proto tento týden zvýšil svou prognózu ceny zlata pro prosinec 2026 z 4 300 USD na 4 900 USD za unci. K prudkému růstu přispěla i politická situace ve Spojených státech. Americký prezident Donald Trump v posledních týdnech zintenzivnil svůj tlak na Fed a jeho předsedu Jeroma Powella, přičemž zpochybnil nezávislost centrální banky a dokonce pohrozil odvoláním guvernérky Lisy Cookové. Tento výjimečný krok vyvolal na trzích obavy, že Fed by mohl přijmout „poddajnější“ měnovou politiku ve prospěch Bílého domu, což by mohlo zvýšit inflaci. Takový scénář je pro zlato ideální – kov, který je považován za zajištění proti inflaci, v takovém prostředí obvykle prosperuje. Charu Chanana, stratég společnosti Saxo Capital Markets, upozornil, že „překonání hranice 4 000 USD není jen otázkou strachu, ale také realokace“. Vysvětlil, že s tím, jak Fed odkládá zveřejňování ekonomických dat a snižuje sazby, klesají reálné výnosy, zatímco akciové trhy – zejména ty spojené s umělou inteligencí – působí nadhodnoceně. To vede investory k přesunu kapitálu právě do zlata a ETF fondů s tímto kovem. Burzovně obchodované fondy kryté zlatem zaznamenaly v září největší měsíční příliv kapitálu za více než tři roky, což potvrzuje, že zájem o tento kov roste nejen mezi institucionálními, ale i drobnými investory. Cena zlata ve středu vzrostla až o 1,1 % na 4 026,69 USD za unci a kolem 13. hodiny singapurského času se obchodovala na úrovni 4 025,86 USD. Skoky v ceně zlata vždy doprovázely klíčové globální události: hranice 1 000 USD byla překonána během finanční krize v roce 2008, 2 000 USD během pandemie Covid-19 a 3 000 USD po oznámení celních plánů Trumpovy administrativy v roce 2023. Současný růst nad 4 000 USD tak představuje další historický moment, tentokrát spojený s uzavřením americké vlády a nejistotou kolem fiskální stability USA. Analytici z Macquarie Bank předpovídají, že zlato dosáhne svého cyklického vrcholu právě v době, kdy budou obavy o nezávislost Fedu největší. „Pokud by centrální banka udělala závažné chyby v politice, mohl by být růst zlata ještě výraznější,“ uvádějí ve své poznámce. Investiční stratég Stephen Miller ze společnosti GSFM upozorňuje, že důvodem, proč investoři kupují zlato, jsou jeho diverzifikační vlastnosti. Podle něj se nacházíme teprve v počáteční fázi tohoto trendu, a zlato se proto stává nedílnou součástí obezřetného investičního portfolia. Miller odhaduje, že do poloviny příštího roku by cena mohla dosáhnout 4 500 dolarů za unci. Do diskuse o zlatě se zapojil také miliardář Ray Dalio, zakladatel Bridgewater Associates, který uvedl, že zlato je „určitě bezpečnější útočiště než dolar“ a současný růst mu připomíná 70. léta. Podobný názor sdílí i Ken Griffin ze společnosti Citadel, který tvrdí, že skok v ceně zlata odráží rostoucí nedůvěru v americkou měnu. Hebe Chen, analytik z Vantage Markets, shrnul situaci slovy: „Růst ceny kovu na hranici 4 000 dolarů odráží nejen poptávku po bezpečném útočišti, ale také hlubší ztrátu důvěry v papírová aktiva.“ Dodal, že po tak silné rally lze v krátkodobém horizontu očekávat fázi konsolidace, než trh znovu nabere dech. Mezi další drahé kovy se vezl i stříbro, jehož cena vzrostla o 1,4 % na 48,49 USD za unci, zatímco platina a palladium rovněž posílily. Index Bloomberg Dollar Spot mezitím vzrostl o 0,2 %, což ukazuje, že investoři zatím drží pozice napříč trhy a čekají, jak se situace ve Washingtonu vyvine. Zlato tak znovu potvrzuje svou historickou roli bezpečného přístavu v dobách politických a ekonomických otřesů. Pokud se uzavření americké vlády protáhne a tlak na Fed zesílí, mohlo by zlato brzy zamířit k hranici 4 500 dolarů, čímž by definitivně potvrdilo návrat éry drahých kovů.