Rekordní růst ceny zlata se stal hlavním tématem letošních výročních zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky, která se tento týden konají ve Washingtonu. Zatímco centrální bankéři, ministři financí a představitelé soukromého sektoru diskutují o směru globální ekonomiky, většina účastníků se shoduje na jednom: zlato je „tématem dne“. Cena drahého kovu se totiž vyšplhala na nové historické maximum, čímž vyvolala otázky o tom, zda jde o fundamentální trend, nebo bublinu, která může brzy prasknout. Robin Brooks, vedoucí pracovník programu globální ekonomiky a rozvoje v Brookings Institution, přirovnal současné dění kolem zlata k roku 2023. Tehdy výnosy desetiletých amerických státních dluhopisů vzrostly až na 5 %, což byla nejvyšší úroveň od roku 2007. Po zasedání MMF v tom roce převládl mezi účastníky skeptický názor, že dlouhodobé výnosy nemohou růst donekonečna – a trh jim dal za pravdu. Výnosy poté začaly klesat a už se zpět na pět procentní hranici nedostaly. Podle Brookse je proto možné, že i letošní intenzivní debata o zlatu přinese podobný efekt. Tím, že se o jeho ceně mluví jako o neudržitelné, by mohla být další fáze růstu sama o sobě zastavena. Ve čtvrtek se cena zlata vyšplhala na nové maximum přes 4 300 dolarů za unci, čímž potvrdila svou pozici nejsilnějšího aktiva letošního roku. Zatímco zlato láme rekordy, makroekonomové a investoři se přou, zda jde o fundamentální posun vnímání bezpečných aktiv, nebo o přehřátí trhu. Někteří experti varují, že pokud by šlo skutečně o bublinu, její prasknutí by mohlo mít negativní dopad na globální ekonomiku, zejména v době, kdy růst táhne především spotřeba domácností s vyššími příjmy. Politická nejistota a ztráta důvěry v měnovou politiku Růst ceny zlata bývá historicky interpretován jako signál nedůvěry ve vlády a centrální banky. Tento názor potvrdil i Axel Weber, bývalý prezident německé centrální banky, který uvedl, že „pokaždé, když pochybujete o vládách, saháte po zlatě“. Zlato tak často působí jako indikátor politické a ekonomické nejistoty. Podobně se vyjádřil i bývalý prezident Federální rezervní banky v St. Louis James Bullard, podle nějž je prudký růst cen zlata „z hlediska inflace znepokojivý“. Naznačuje totiž, že veřejnost ztrácí víru ve schopnost americké centrální banky udržet inflaci pod kontrolou. Také Tobias Adrian, šéf oddělení MMF pro trhy, uvedl, že růst zlata odráží přetrvávající nejistotu mezi investory. Podle něj jsou měřítka politické nejistoty i nadále na historicky vysokých úrovních, i když v budoucnu může dojít k jejich zmírnění. Adrian však dodal, že tempo nákupů zlata centrálními bankami se příliš nezměnilo – hlavním faktorem růstu jsou investoři, kteří navyšují své pozice v reakci na geopolitická rizika. Spekulace o dolaru a návrhy na využití zlatých rezerv Americký ministr financí Scott Bessent byl na dotaz CNBC, co stojí za rekordními cenami zlata, stručný: „Je víc kupujících než prodávajících.“ Odmítl přitom myšlenku, že by růst zlata signalizoval odklon od amerického dolaru jako globální rezervní měny. Podle něj oslabení dolaru v posledních měsících souvisí spíše s poklesem výnosů amerických státních dluhopisů než s globální ztrátou důvěry v měnu. Ekonom Brian Bethune z Boston College doplnil, že cena zlata není tažena pouze sentimentem, ale také omezenou nabídkou. Pokud na trhu chybí prodejci, může i relativně malé množství nových nákupů způsobit prudký nárůst cen. Zajímavý úhel pohledu nabídli analytici z Centra pro ekonomický a politický výzkum, kteří navrhují, aby Mezinárodní měnový fond prodal část svých velkých zlatých rezerv a použil výnos na podporu zahraniční rozvojové pomoci. Takový krok by mohl posílit finanční stabilitu rozvojových zemí a zároveň pomoci zchladit přehřátý trh se zlatem. Co rekordní cena zlata vypovídá o světové ekonomice Zlato tradičně funguje jako bezpečný přístav v období geopolitického napětí, rostoucí inflace nebo fiskální nestability. Jeho růst v posledních měsících proto odráží obavy investorů z budoucího vývoje ekonomiky – a to i přesto, že akciové trhy i kryptoměny, včetně bitcoinu (BTC), zůstávají silné. Příliš prudký růst cen zlata však může být zároveň symptomem ztráty rovnováhy mezi optimismem a obavami. Pokud by se investoři začali zbavovat rizikovějších aktiv ve prospěch zlata, mohlo by to vyvolat vlnu nestability i na jiných trzích. Jak upozornil Brooks, situace kolem zlata má i psychologický rozměr. Když se o určitém aktivu začne hovořit jako o nevyhnutelném vítězi, bývá to často signál, že se blíží korekce. Stejně jako v případě dluhopisů v roce 2023 může i současná „zlatá horečka“ vyústit v období zklidnění. Zatím však cena zlata láme rekordy a debaty o jeho udržitelnosti rezonují nejen na trzích, ale i v politických a akademických kruzích. Prozatím tak platí jednoduché pravidlo, které vystihl ministr Bessent: „Je více kupujících než prodávajících.“