Rekordní 43denní uzavření americké vlády ochromilo zveřejňování klíčových ekonomických statistik. Přestože se ekonomika během tohoto období ani výrazně nezlepšila, ani dramaticky nezhoršila, přineslo toto období zásadní informační výpadek, který ekonomům komplikoval sledování aktuálního stavu hospodářství. Jediným spolehlivým ukazatelem zůstaly týdenní údaje o počátečních žádostech o podporu v nezaměstnanosti, které zveřejňují jednotlivé státy. Tyto žádosti zůstaly překvapivě nízko: před samotným začátkem uzavření činily 218 000 a v posledním týdnu se počet zvýšil jen nepatrně na 228 000. Z makroekonomického hlediska jde stále o úroveň svědčící o silném trhu práce, nebo minimálně o stabilitě, která se často ukazuje jako nejodolnější prvek americké ekonomiky. Podle Orena Klatchkina ze společnosti Nationwide se ukazuje, že od října nedošlo k žádné zásadní změně ekonomické aktivity. To však neznamená, že ekonomové mají jasný obrázek – naopak, po opětovném otevření vlády je čeká rychlý příval odložených dat o zaměstnanosti, spotřebě či maloobchodních tržbách, která teprve umožní detailně vyhodnotit skutečný dopad. Trh práce: stabilita na povrchu, ale tlak roste Míra nezaměstnanosti se před vládní krizí držela na úrovni 4,3 % a nadále jde o hodnotu, která je podle historických měřítek velmi nízká. Přesto se začíná ukazovat, že americký trh práce není v tak komfortní situaci jako ještě na začátku roku. Tempo náboru se zpomaluje, počet volných pracovních míst již několik měsíců klesá a pro mnoho Američanů je nalezení nové práce obtížnější. Zároveň se ve velkých firmách objevují nové vlny propouštění. Nedávno oznámila významné snižování počtu zaměstnanců například společnost Verizon (VZ). Zatím se tato zpráva nepromítla do skokového nárůstu žádostí o podporu v nezaměstnanosti, nicméně jde o signál, který bude nutné bedlivě sledovat. Prezident kansaského Fedu Jeffrey Schmid upozorňuje, že ochlazení pracovního trhu může odrážet spíše strukturální změny než cyklické zpomalení ekonomiky. Patří mezi ně pokračující odchody početné skupiny babyboomerů do důchodu nebo výrazně nižší imigrace. Výsledkem je menší pracovní síla, což logicky vede k menšímu počtu náborů i menšímu počtu lidí aktivně hledajících práci. USA se tak ocitají v situaci, kdy trh práce není v krizi, ale jeho nosná konstrukce slábne. Pro spotřebitele je však klíčové, aby nezaměstnanost zůstala nízká – jejich schopnost utrácet je totiž hlavním pilířem pokračujícího růstu americké ekonomiky. Inflace a Trumpova cla: hlavní hrozby pro další vývoj I když růst cen na začátku roku zpomaloval, situaci zásadně změnilo jarní rozhodnutí prezidenta Trumpa zvýšit americká cla na nejvyšší úroveň za poslední desetiletí. Výsledná inflace se tak drží kolem 3 %, což je znatelně nad 2% cílem Fedu a výrazně výš, než činil průměr v období mezi lety 2010 a 2019. Soukromé statistiky naznačují, že během uzavření vlády nedošlo k výrazným cenovým výkyvům. Tyto údaje však nemohou nahradit rozsáhlé vládní reporty, jako je index spotřebitelských cen nebo index výdajů na osobní spotřebu, které jsou klíčové pro rozhodování Fedu. Ekonomové zároveň upozorňují, že dopad cel na inflaci se projeví s výrazným zpožděním. Vysoké ceny tak mohou přetrvávat i ve chvíli, kdy by domácnosti potřebovaly úlevu. Vyhlídka, že Fed nesníží sazby již potřetí v řadě na prosincovém zasedání, přispěla k výprodejům na akciových trzích v týdnu po skončení uzavření vlády. Tato reakce ukazuje, že investoři inflaci vnímají jako reálnou hrozbu, která může negativně dopadnout nejen na spotřebitele, ale i na valuace firem. Dvourychlostní ekonomika: silné domácnosti nahoře, tlak na ty dole Zpomalení pracovního trhu a vytrvalá inflace se začínají výrazněji propisovat do života domácností. Nejvíce jsou zasaženy rodiny se středními a nižšími příjmy, které pociťují silný finanční tlak – rostou jejich dluhy, více využívají kreditní karty a častěji se opožďují se splátkami za auto či další závazky. Přesto spotřeba jako celek drží ekonomiku nad vodou. Je to však dáno především růstem bohatství domácností s vyššími příjmy, které těží z dlouhodobě silného akciového trhu. Z ekonomiky se tak stává dvourychlostní systém:jedna část obyvatel má dostatečné rezervy, druhá bojuje s růstem cen a stagnujícími příjmy. USA tak dál rostou, ale jejich stabilita stojí na méně robustních základech, než se může zdát. Jakékoli trvalejší oslabení Wall Streetu by mohlo tuto rovnováhu rychle narušit – a přetavit skryté napětí v otevřené ekonomické problémy.