Mzdy porostou i v reálném vyjádření při stabilní nezaměstnanosti
Deficit vzroste kvůli uvolněnější fiskální politice
Nejnovější odhad počítá s tím, že hrubý domácí produkt (HDP) letos vzroste o 2,5 procenta. V srpnové prognóze přitom asociace očekávala růst pouze 2,1 procenta, což znamená znatelné zlepšení pohledu na ekonomický vývoj. Za tímto posunem stojí podle ČBA zejména lepší výkon českého exportu, rychlejší růst mezd a také vyšší vládní spotřeba. Průměrná inflace by měla letos dosáhnout 2,5 procenta, což je stejná hodnota jako v předchozím odhadu, takže v této oblasti asociace nepředpokládá žádnou změnu.
Nová prognóza se tedy opírá o několik faktorů, které postupně vylepšily ekonomické prostředí v tuzemsku. Výkonnější vývoz, silnější domácí poptávka podpořená růstem mezd a vyšší výdaje vlády vytvářejí kombinaci, která pomáhá růstu ekonomiky. Tato okolnost přispívá k tomu, že celkové hodnocení letošního ekonomického roku je optimističtější než dříve. Zároveň však platí, že i přes příznivější dynamiku inflace zůstává úroveň cen stále důležitým prvkem při hodnocení makroekonomické situace.
Zdroj: Shutterstock
Výhled růstu v příštích letech
ČBA zlepšila také výhled pro nadcházející období. Pro příští rok očekává růst HDP ve výši 2,2 procenta, což je více než původně předpokládaná dvouprocentní hodnota. V roce 2027 by měl hospodářský výkon dál zesílit na 2,6 procenta. Inflace by se měla příští rok mírně snížit na 2,2 procenta a v roce 2027 se opět lehce zvýší na 2,3 procenta. Tento vývoj naznačuje relativně stabilní cenové prostředí, které se po letošním období postupně konsoliduje.
Podle prognózy zůstane základní úroková sazba České národní banky na současné úrovni 3,5 procenta i v příštích dvou letech. To znamená, že centrální banka neuvažuje o dalším snižování sazeb a bude zachovávat dosavadní měnové podmínky. Stabilita sazeb tak vytváří poměrně předvídatelný rámec pro finanční trh a celé podnikatelské prostředí, což je pro ekonomiku důležité zejména v období, kdy je růst postaven na více výdajových složkách.
Podstatným bodem nové prognózy je také role spotřeby domácností. Zatímco v letošním roce bude hlavním tahounem růstu právě tato složka, v dalších letech by se k ní měly přidat i další části ekonomiky. Podle vyjádření hlavního ekonoma ČBA Jaromíra Šindela asociace očekává, že v příštím a přespříštím roce bude růst ekonomiky robustnější a bude se opírat o všechny klíčové výdajové složky, včetně investic. Tomu má napomoci také rovnoměrnější růst úvěrové aktivity, která už není založena výlučně na hypotečních úvěrech domácnostem.
Vývoj investic, mezd a nezaměstnanosti
Významným faktorem ekonomického růstu by se měly stát investice. Po letošním růstu o 0,3 procenta by v příštím roce měly vzrůst o 2,8 procenta. Vyšší investiční aktivitu může podpořit mimo jiné důraz na oblast energetiky, a to včetně snižování energetické náročnosti, nebo investice, které byly v minulých letech odkládány. Tento vývoj ukazuje, že investiční aktivita se začíná oživovat a doplňuje tak spotřebu domácností jako dosavadní hlavní motor růstu.
Prognóza se věnuje také situaci na trhu práce. Nezaměstnanost by měla v příštích dvou letech zůstat na podobné úrovni jako letos, kdy ČBA očekává průměrnou hodnotu 4,4 procenta. To značí relativně stabilní podmínky na trhu práce bez zásadních výkyvů. Mzdy by měly pokračovat v růstu jak v nominálním, tak v reálném vyjádření, tedy po zohlednění inflace. Reálné mzdy by podle odhadů měly letos růst o 4,6 procenta, příští rok o 3,3 procenta a v roce 2027 o 2,8 procenta. Tento trend znamená, že kupní síla obyvatel by se měla postupně zlepšovat, což může dále podpořit spotřebitelskou poptávku.
Součástí prognózy je také výhled vládního hospodaření. Očekává se, že se v příštím roce prohloubí vládní deficit. Zatímco letos by měl činit 2,1 procenta HDP, příští rok má dosáhnout 2,6 procenta a v roce 2027 pak 2,5 procenta. ČBA vysvětluje tento vývoj změnou vlády, která slibuje uvolněnější fiskální politiku. To znamená vyšší výdaje státu, které se následně projeví v rozpočtovém schodku.
Zdroj: Shutterstock
Asociace zároveň upozorňuje, že změna rozpočtové politiky představuje ve střednědobém horizontu riziko směrem k vyšší inflaci. I z tohoto důvodu ČNB podle prognózy nebude dále snižovat úrokové sazby. Přísnější měnové podmínky podporují kurz české koruny, která by se měla postupně přibližovat úrovni 24 CZK/EUR. Silnější koruna může přispět ke zmírnění inflačních tlaků prostřednictvím levnějších dovozů, ale zároveň může ovlivnit konkurenceschopnost exportu.
Prognóza ČBA je celkově optimističtější než odhady ministerstva financí a České národní banky zveřejněné na začátku listopadu. Ministerstvo očekává letošní růst HDP ve výši 2,4 procenta a ČNB 2,3 procenta. Pokud jde o inflaci, ministerstvo předpokládá průměr 2,4 procenta, zatímco ČNB předpokládá 2,5 procenta. To ukazuje, že mezi institucemi panují mírné rozdíly, nicméně všechny počítají s růstem ekonomiky i relativně stabilní inflací.
Makroekonomická prognóza ČBA v číslech:
Ukazatel
2024
2025
2026
2027
Růst reálného HDP (pct)
1,1
2,5
2,2
2,6
Růst spotřeby domácností (pct)
2,2
2,9
2,7
2,6
Růst vládní spotřeby (pct)
3,2
2,2
2
2
Růst investic (bez zásob, pct)
-3,1
0,3
2,8
3
Růst vývozů (pct)
1,1
3,6
3,1
4,1
Růst dovozů (pct)
0,2
4,8
3,8
4,1
Míra inflace (pct): průměr
2,4
2,5
2,2
2,3
Míra inflace (pct): konec roku
2,9
2,7
2,2
2,3
Podíl nezaměstnaných osob (MPSV): průměr (pct)
3,8
4,4
4,6
4,5
Průměrná nominální mzda (růst v pct)
7,2
7,2
5,6
5,1
Průměrná reálná mzda (růst v pct)
4,7
4,6
3,3
2,8
Vládní deficit/přebytek (pct HDP)
-2,2
-2,1
-2,6
-2,5
Vládní dluh (pct HDP)
43,3
43,7
44,6
45
Základní sazba ČNB 2týdenní REPO (pct): konec období
7
3,5
3,5
3,5
3M-PRIBOR (pct): průměr
5
3,6
3,5
3,5
Výnos 10letého vládního dluhopisu (pct): průměr
4
4,3
4,4
4,3
Kurz CZK/EUR: průměr
25,1
24,7
24,4
24,1
Kurz CZK/EUR: konec roku
25,2
24,4
24,2
24,1
Růst reálného HDP v eurozóně (pct)
0,8
1,3
1
1,4
Ceny ropy (USD za barel): brent průměr
80
69
64
65
Růst bankovních úvěrů klientských (pct)
6,1
5,9
6
6,1
Růst bankovních úvěrů domácnostem (pct)
4,9
6,8
7
6,4
Růst bankovních úvěrů (nefinančním) podnikům (pct)
7,6
4,4
4,8
5,4
Růst bankovních vkladů klientských celkem (pct)
Zdroj: ČBA
Nejnovější odhad počítá s tím, že hrubý domácí produkt letos vzroste o 2,5 procenta. V srpnové prognóze přitom asociace očekávala růst pouze 2,1 procenta, což znamená znatelné zlepšení pohledu na ekonomický vývoj. Za tímto posunem stojí podle ČBA zejména lepší výkon českého exportu, rychlejší růst mezd a také vyšší vládní spotřeba. Průměrná inflace by měla letos dosáhnout 2,5 procenta, což je stejná hodnota jako v předchozím odhadu, takže v této oblasti asociace nepředpokládá žádnou změnu.Nová prognóza se tedy opírá o několik faktorů, které postupně vylepšily ekonomické prostředí v tuzemsku. Výkonnější vývoz, silnější domácí poptávka podpořená růstem mezd a vyšší výdaje vlády vytvářejí kombinaci, která pomáhá růstu ekonomiky. Tato okolnost přispívá k tomu, že celkové hodnocení letošního ekonomického roku je optimističtější než dříve. Zároveň však platí, že i přes příznivější dynamiku inflace zůstává úroveň cen stále důležitým prvkem při hodnocení makroekonomické situace.Výhled růstu v příštích letechČBA zlepšila také výhled pro nadcházející období. Pro příští rok očekává růst HDP ve výši 2,2 procenta, což je více než původně předpokládaná dvouprocentní hodnota. V roce 2027 by měl hospodářský výkon dál zesílit na 2,6 procenta. Inflace by se měla příští rok mírně snížit na 2,2 procenta a v roce 2027 se opět lehce zvýší na 2,3 procenta. Tento vývoj naznačuje relativně stabilní cenové prostředí, které se po letošním období postupně konsoliduje.Podle prognózy zůstane základní úroková sazba České národní banky na současné úrovni 3,5 procenta i v příštích dvou letech. To znamená, že centrální banka neuvažuje o dalším snižování sazeb a bude zachovávat dosavadní měnové podmínky. Stabilita sazeb tak vytváří poměrně předvídatelný rámec pro finanční trh a celé podnikatelské prostředí, což je pro ekonomiku důležité zejména v období, kdy je růst postaven na více výdajových složkách.Podstatným bodem nové prognózy je také role spotřeby domácností. Zatímco v letošním roce bude hlavním tahounem růstu právě tato složka, v dalších letech by se k ní měly přidat i další části ekonomiky. Podle vyjádření hlavního ekonoma ČBA Jaromíra Šindela asociace očekává, že v příštím a přespříštím roce bude růst ekonomiky robustnější a bude se opírat o všechny klíčové výdajové složky, včetně investic. Tomu má napomoci také rovnoměrnější růst úvěrové aktivity, která už není založena výlučně na hypotečních úvěrech domácnostem.Vývoj investic, mezd a nezaměstnanostiVýznamným faktorem ekonomického růstu by se měly stát investice. Po letošním růstu o 0,3 procenta by v příštím roce měly vzrůst o 2,8 procenta. Vyšší investiční aktivitu může podpořit mimo jiné důraz na oblast energetiky, a to včetně snižování energetické náročnosti, nebo investice, které byly v minulých letech odkládány. Tento vývoj ukazuje, že investiční aktivita se začíná oživovat a doplňuje tak spotřebu domácností jako dosavadní hlavní motor růstu.Prognóza se věnuje také situaci na trhu práce. Nezaměstnanost by měla v příštích dvou letech zůstat na podobné úrovni jako letos, kdy ČBA očekává průměrnou hodnotu 4,4 procenta. To značí relativně stabilní podmínky na trhu práce bez zásadních výkyvů. Mzdy by měly pokračovat v růstu jak v nominálním, tak v reálném vyjádření, tedy po zohlednění inflace. Reálné mzdy by podle odhadů měly letos růst o 4,6 procenta, příští rok o 3,3 procenta a v roce 2027 o 2,8 procenta. Tento trend znamená, že kupní síla obyvatel by se měla postupně zlepšovat, což může dále podpořit spotřebitelskou poptávku.<!– DIP popup–>Chcete využít této příležitosti?Fiskální politika a rizika dalšího vývojeSoučástí prognózy je také výhled vládního hospodaření. Očekává se, že se v příštím roce prohloubí vládní deficit. Zatímco letos by měl činit 2,1 procenta HDP, příští rok má dosáhnout 2,6 procenta a v roce 2027 pak 2,5 procenta. ČBA vysvětluje tento vývoj změnou vlády, která slibuje uvolněnější fiskální politiku. To znamená vyšší výdaje státu, které se následně projeví v rozpočtovém schodku.Asociace zároveň upozorňuje, že změna rozpočtové politiky představuje ve střednědobém horizontu riziko směrem k vyšší inflaci. I z tohoto důvodu ČNB podle prognózy nebude dále snižovat úrokové sazby. Přísnější měnové podmínky podporují kurz české koruny, která by se měla postupně přibližovat úrovni 24 CZK/EUR. Silnější koruna může přispět ke zmírnění inflačních tlaků prostřednictvím levnějších dovozů, ale zároveň může ovlivnit konkurenceschopnost exportu.Prognóza ČBA je celkově optimističtější než odhady ministerstva financí a České národní banky zveřejněné na začátku listopadu. Ministerstvo očekává letošní růst HDP ve výši 2,4 procenta a ČNB 2,3 procenta. Pokud jde o inflaci, ministerstvo předpokládá průměr 2,4 procenta, zatímco ČNB předpokládá 2,5 procenta. To ukazuje, že mezi institucemi panují mírné rozdíly, nicméně všechny počítají s růstem ekonomiky i relativně stabilní inflací.Makroekonomická prognóza ČBA v číslech:Ukazatel2024202520262027Růst reálného HDP 1,12,52,22,6Růst spotřeby domácností 2,22,92,72,6Růst vládní spotřeby 3,22,222Růst investic -3,10,32,83Růst vývozů 1,13,63,14,1Růst dovozů 0,24,83,84,1Míra inflace : průměr2,42,52,22,3Míra inflace : konec roku2,92,72,22,3Podíl nezaměstnaných osob : průměr 3,84,44,64,5Průměrná nominální mzda 7,27,25,65,1Průměrná reálná mzda 4,74,63,32,8Vládní deficit/přebytek -2,2-2,1-2,6-2,5Vládní dluh 43,343,744,645Základní sazba ČNB 2týdenní REPO : konec období73,53,53,53M-PRIBOR : průměr53,63,53,5Výnos 10letého vládního dluhopisu : průměr44,34,44,3Kurz CZK/EUR: průměr25,124,724,424,1Kurz CZK/EUR: konec roku25,224,424,224,1Růst reálného HDP v eurozóně 0,81,311,4Ceny ropy : brent průměr80696465Růst bankovních úvěrů klientských 6,15,966,1Růst bankovních úvěrů domácnostem 4,96,876,4Růst bankovních úvěrů podnikům 7,64,44,85,4Růst bankovních vkladů klientských celkem
Brinker International, mateřská společnost restaurací Chili’s a Maggiano’s Little Italy, získala důvěru analytiků Citi, kteří nově doporučují akcie nakupovat.