Velvyslanec Čínské lidové republiky ve Spojených státech Sie Feng prohlásil, že tyto linie představují Tchaj-wan, otázky demokracie a lidských práv, čínský politický systém a právo země na rozvoj.Ve svém projevu na konferenci Americko-čínské obchodní rady zdůraznil, že udržení příměří závisí na vzájemném respektu a zdržení se provokací v těchto klíčových oblastech. Zároveň varoval, že jakékoli spory v oblasti celní politiky, průmyslu či technologií povedou pouze do slepé uličky, a že obě strany musí usilovat o konkrétní výsledky, které přinesou stabilitu nejen jim, ale i celé světové ekonomice.Podle čínského velvyslance je nejdůležitější respektovat základní zájmy druhé strany, jinak bude dosažené příměří pouze krátkodobým přerušením dlouhodobého napětí. Tímto prohlášením navázal na summit prezidentů Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga, který se uskutečnil v jihokorejském Pusanu a po němž obě strany oznámily jednoroční obchodní příměří.Navzdory diplomatickému optimismu je ovšem zřejmé, že vzájemná nedůvěra zůstává silná. Deník Wall Street Journal v úterý uvedl, že Trump se po odporu části svých poradců rozhodl neotevírat téma pokročilých čipů během rozhovorů s čínským prezidentem. Ti jej podle zprávy varovali, že zpřístupnění špičkových procesorů – například čipů Nvidia Blackwell – by mohlo představovat riziko pro americkou národní bezpečnost.Právě oblast technologií a polovodičů zůstává jedním z největších zdrojů napětí mezi oběma zeměmi. Washington se v posledních letech snaží omezit čínský přístup k nejmodernějším čipům a výrobním technologiím, které jsou klíčové pro rozvoj umělé inteligence, zbrojního průmyslu i pokročilých výzkumných projektů.Chcete využít této příležitosti?Tchaj-wan a lidská práva jako nejcitlivější témataKromě technologické rivality jsou největším problémem otázky suverenity a lidských práv. Peking považuje Tchaj-wan za své území, které musí být podle oficiální politiky „sjednoceno s mateřskou zemí“, v krajním případě i silou. Naopak Tchaj-pej, podporovaný Washingtonem, odmítá jakýkoli tlak a hlásí se k vlastní demokracii a nezávislosti.Napětí kolem ostrova zůstává vysoké. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek po jednání se svým čínským protějškem Dong Ťünem uvedl, že USA vyjádřily vážné obavy z rostoucí vojenské aktivity Číny v okolí Tchaj-wanu a Jihočínského moře. Oba ministři se však shodli na nutnosti zavést přímou komunikační linku mezi armádami, aby se předešlo případným incidentům.Vztahy dále komplikují i spory o lidská práva v regionech jako Sin-ťiang, Tibet a Hongkong, kde Washington dlouhodobě kritizuje postup čínské vlády vůči menšinám a disidentům. Peking naopak obviňuje Spojené státy z vměšování do svých vnitřních záležitostí a z využívání těchto témat jako nástroje politického tlaku.Američtí představitelé, například ministr financí Scott Bessent, rovněž vyzývají Čínu k větší otevřenosti a k posunu od exportně závislého modelu k domácí spotřebě. Podle USA by tento krok pomohl zmírnit přetrvávající obchodní nerovnováhu, která je jedním z hlavních zdrojů napětí.Křehká dohoda a otázka rovnováhy silSchůzka Trumpa a Si Ťin-pchinga v Pusanu sice přinesla dočasné uvolnění, avšak zásadní problémy zůstaly nevyřešeny. Obchodní příměří sice pozastavilo další celní eskalaci, ale otázka přístupu Číny k nejmodernějším americkým čipům či pravidla pro export vyspělých technologií zůstávají otevřené.Prezident Trump po setkání uvedl, že s čínským vůdcem diskutovali i o postavení společnosti Nvidia a o tom, jaké produkty může nadále do Číny vyvážet. Podle jeho slov budou o podmínkách nadále jednat zástupci obou zemí, což naznačuje, že napětí kolem technologického sektoru přetrvává.Na druhé straně se objevují i hlasy optimismu. David Daokui Li, ekonom z univerzity Tsinghua a bývalý poradce čínské centrální banky, v rozhovoru pro Bloomberg TV uvedl, že dohoda mezi oběma lídry představuje „průlom ve vzájemných vztazích“, protože podle něj Spojené státy nyní považují Čínu za rovnocenného partnera. Li vyjádřil víru, že většina konfliktů v oblasti obchodu, financí a technologií jsou pouze „malichernosti“, které mohou být postupně vyřešeny.Výhled: Stabilita na hraně diplomacieVýzva Pekingu, aby USA respektovaly čtyři „červené linie“, je jasným signálem, že Čína očekává zdrženlivost ve všech otázkách, které považuje za existenčně důležité. V opačném případě hrozí, že nedávno uzavřené příměří rychle ztratí platnost a vztahy mezi dvěma největšími ekonomikami světa se opět dostanou na bod mrazu.Navzdory oficiálním prohlášením o spolupráci a vzájemném respektu je zřejmé, že konflikt mezi Washingtonem a Pekingem má strukturální povahu – sahá od technologické rivality přes otázky lidských práv až po geopolitické soupeření o vliv v Asii.V současné chvíli tak obě mocnosti stojí před dilematem: zda udržet křehké příměří, nebo sklouznout zpět k eskalaci, která by mohla ohrozit nejen globální obchod, ale i stabilitu finančních trhů.Zda se podaří tuto rovnováhu udržet, ukážou nadcházející měsíce. Jedno je však jisté – i přes zdvořilý diplomatický tón zůstává mezi USA a Čínou hluboká nedůvěra, a každé překročení symbolické červené linie může mít dalekosáhlé důsledky.