Prezident ukončil 43denní patovou situaci, která vedla k propuštění tisíců federálních zaměstnanců. Nejdelší uzavření federálních úřadů v historii Spojených států skončilo poté, co prezident Donald Trump podepsal nový zákon o financování vlády. Balíček výdajů, který obnovuje chod federálních institucí do konce ledna, byl schválen v úterý těsnou většinou hlasů ve Sněmovně reprezentantů. Pro návrh hlasovalo 222 zákonodárců, proti bylo 209. Senát přijal zákon již o den dříve, čímž odstranil poslední překážku pro jeho podpis prezidentem. Tím skončila 43denní vládní paralýza, která paralyzovala klíčové veřejné služby, vedla k propuštění tisíců federálních zaměstnanců a způsobila chaos na letištích kvůli zpožděným a zrušeným letům. Prezident Trump v projevu před podpisem zákona ostře kritizoval demokraty, které označil za původce krize:„Extremisté z druhé strany trvali na tom, aby došlo k nejdelšímu uzavření vlády v americké historii – a udělali to z čistě politických důvodů,“ prohlásil prezident. „Americký lid by na to neměl zapomenout, až přijdou volby do Kongresu.“ V příštích dnech se očekává postupné obnovení činnosti federálních úřadů i uvolnění omezení v letecké dopravě. Vláda tak začne po šesti týdnech znovu vyplácet mzdy a obnovovat přerušené programy. Politický tlak a těsná většina Za přijetím zákona stojí republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson, který návrh prosadil navzdory křehké většině své strany. Všichni republikáni kromě dvou hlasovali pro návrh a připojilo se k nim šest demokratů zastupujících okrsky, kde Trump vyhrál v prezidentských volbách. Po hlasování Johnson obvinil demokraty ze „sobeckého politického triku“, který podle něj prodloužil „nesmyslné a pošetilé uzavření vlády“. Ve společném prohlášení republikánských lídrů stálo:„Nyní, když se republikánům podařilo ukončit demokratické uzavření vlády, můžeme se vrátit k důležité legislativní práci, která přináší výsledky pro americký lid.“ Dohodu se podařilo dosáhnout během víkendových neveřejných jednání mezi senátory obou stran, která probíhala mimo zraky médií. Výsledkem bylo kompromisní řešení, které zrušilo propouštění federálních zaměstnanců a zaručilo jim zpětné doplacení mezd. To bylo zásadní podmínkou pro podporu dohody mezi republikány i umírněnými demokraty. Rozkol mezi demokraty a otázka daňových úlev Přestože zákon umožnil obnovit činnost vlády, uvnitř Demokratické strany vyvolal hluboké rozpory. Mnozí zákonodárci označili dohodu za ústup Trumpovi a republikánům. Po dobu šesti týdnů demokraté trvali na tom, že k opětovnému otevření vlády dojde pouze v případě, že budou zrušeny plánované škrty v daňových úlevách na zdravotní péči, které měly vypršet na konci roku. Konečná dohoda sice nezaručuje zachování těchto úlev, ale zajišťuje hlasování o této otázce v příštím měsíci. Šéf demokratické menšiny ve Sněmovně reprezentantů Hakeem Jeffries proto vyzval své kolegy, aby návrh odmítli. „Tento zákon neřeší krizi v oblasti zdravotnictví a neprodlužuje daňové úlevy v rámci zákona o dostupné péči,“ uvedl Jeffries. Zákon tak zůstává kompromisem bez jednoznačných vítězů. Demokraté sice zabránili dalším škrtům ve veřejných službách, ale museli ustoupit od svých sociálních požadavků. Republikáni naopak dosáhli rychlého ukončení krize, ale bez strukturálních změn, které jejich konzervativní křídlo požadovalo. Důsledky nejdelšího shutdownu v historii USA Tento shutdown trval 43 dní, čímž překonal rekord z roku 2019, který rovněž připadal na Trumpovo první funkční období. Následky byly citelné: stovky tisíc federálních zaměstnanců byly dočasně propuštěny nebo pracovali bez výplaty, zatímco desítky úřadů přerušily provoz. Krize zasáhla i sociální programy – ohrozila například potravinové dávky pro více než 40 milionů Američanů, kteří jsou závislí na programu Supplemental Nutrition Assistance Program (SNAP). Uzavřeny byly některé národní parky, omezeny služby daňového úřadu a ministerstvo dopravy muselo zrušit část letů kvůli nedostatku pracovníků řízení letového provozu. Ekonomové odhadují, že uzavření vlády snížilo růst amerického HDP o více než 0,2 procentního bodu za první čtvrtletí roku a způsobilo ztráty v řádu miliard dolarů. Přestože prezident Trump označil konečné řešení za vítězství své strany, mnozí analytici varují, že opakované rozpočtové krize podrývají důvěru v americký politický systém a mají dopady i na finanční trhy.