Debata uvnitř Federálního rezervního systému se v posledních týdnech zostřuje. Prezident minneapoliské pobočky Neel Kashkari uvedl, že nepodpořil poslední snížení úrokových sazeb, k němuž centrální banka přistoupila letos na podzim. Zároveň ale připustil, že ještě nemá jasno, jak bude hlasovat v prosinci, kdy se měnový výbor (FOMC) znovu sejde k projednání dalšího vývoje politiky. „Anekdotické důkazy a data, která jsme získali, mi naznačují větší odolnost ekonomické aktivity, než jsem očekával,“ řekl Kashkari v rozhovoru pro Bloomberg News. Tento vývoj podle něj hovořil pro zachování sazeb beze změny na říjnovém zasedání. Od té doby podle něj ekonomika „víceméně pokračuje stejným tempem“. Proto připouští, že v prosinci může argumentovat jak pro zachování sazeb, tak pro jejich mírné snížení, v závislosti na nových datech. Tento postoj odráží rostoucí nejistotu mezi představiteli Fedu, kteří si nejsou jisti, zda je ekonomika skutečně dostatečně slabá, aby vyžadovala další uvolňování měnové politiky. Kashkari se tak připojil k řadě členů centrální banky, kteří vyjádřili skepsi vůči dalšímu snižování sazeb ještě letos. Trhy ustupují od víry v prosincové snížení Na finančních trzích se tato zdrženlivost okamžitě promítla. Investoři nyní odhadují pravděpodobnost prosincového snížení sazeb jen na přibližně 50 %, zatímco ještě před říjnovým zasedáním Fedu byla tato pravděpodobnost téměř 100 %. Tento posun vychází z futures kontraktů na federální fondy, které jsou běžným tržním indikátorem očekávání ohledně budoucí politiky Fedu. Kashkari letos nemá hlasovací právo ve výboru FOMC, přesto jeho komentáře investoři pozorně sledují – patří totiž mezi nejvlivnější a nejkomunikativnější členy vedení Fedu. Jeho vyjádření proto naznačují, že vnitřní debata v rámci centrální banky se stává stále více rozdělenou, a že „jestřábí“ křídlo nabírá na síle. Přesto zůstává klíčová otázka otevřená: podaří se jestřábům přesvědčit většinu výboru, když část vedení Fedu začíná znepokojovat oslabení trhu práce a možné dopady vyšších sazeb na dlužníky s nižšími příjmy? Právě v této oblasti začínají být patrné první trhliny v jinak odolné americké ekonomice. Rozporuplná data o ekonomice a trhu práce Po zářijovém rozhodnutí, kdy Fed poprvé v roce 2025 snížil sazby, Kashkari ještě předpokládal, že v roce 2025 dojde ke dvěma dalším snížením. Teď už však tento postoj zmírnil. Podle něj se tehdy zdálo, že ekonomika zpomaluje výrazněji, než ukazují aktuální data. „V médiích se často objevují zprávy o potížích dlužníků s nízkými příjmy – subprime dlužníků a společností, které obsluhují tyto trhy,“ uvedl. „Zdá se tedy, že na trhu práce skutečně existují slabiny. Zároveň se ale mnoha firmám daří a jsou velmi optimistické ohledně roku 2026.“ Tento kontrast vystihuje současnou situaci: americká ekonomika je rozpolcená mezi segmenty, které doplácí na vysoké sazby, a těmi, které stále těží z robustní poptávky a nízké nezaměstnanosti. Podobný postoj zaujala i Mary Daly, prezidentka sanfranciské pobočky Fedu. Ta ve čtvrtek na akci v Dublinu prohlásila, že je příliš brzy říkat, zda v prosinci ke snížení dojde či nikoli. „Směr politiky se nyní jeví jako neutrální,“ uvedla Daly. Jinými slovy – Fed si dává čas a čeká na další makroekonomická data, která mohou rozhodnutí ovlivnit. Jestřábí křídlo nabírá sílu Naopak více „jestřábí“ představitelé Fedu – tedy ti, kteří preferují přísnější měnovou politiku – otevřeně volají po stabilitě sazeb. Prezidentka bostonské pobočky Susan Collinsová řekla, že sazby by měly zůstat „nějakou dobu“ na současné úrovni, aby se ekonomika vyrovnala s inflací, která se i přes pokles stále drží kolem 3 %, tedy nad dvouprocentním cílem Fedu. Collinsová varovala, že pokud by ekonomický růst zůstal příliš silný, mohl by zastavit pokrok v boji proti inflaci. Podobně se vyjádřili i další představitelé centrální banky, například Austan Goolsbee z chicagského Fedu, Jeff Schmid z Kansas City, Beth Hammack z Clevelandu a Lorie Logan z Dallasu. Všichni upozorňují, že další snížení sazeb by mohlo oslabit důvěryhodnost Fedu v očích trhů, pokud by inflace zůstala vytrvalá. Opačný názor ale zastávají Stephen Miran, Christopher Waller a Michelle Bowman, kteří se vyslovili pro další snížení. Miran, nový člen Fedu jmenovaný prezidentem Donaldem Trumpem, uvedl, že inflace je „lepší, než se očekávalo“, což podle něj posiluje argumenty pro uvolnění politiky. Tyto rozdílné postoje ukazují, že prosincové zasedání může být jedním z nejrozpolcenějších za poslední roky. Další neznámou zůstává, kolik nových dat bude mít Fed k dispozici. Vzhledem k nedávnému vládnímu shutdownu, který pozdržel zveřejňování oficiálních statistik, není jasné, zda budou mít členové výboru před prosincem dostatečně čerstvé informace o inflaci a trhu práce. Tyto údaje však budou klíčové pro konečné rozhodnutí, zda sazby ponechat, nebo znovu snížit.