Asijské finanční centrum v Hongkongu zažívá v letošním roce výrazné oživení, které je taženo vlnou čínských společností usilujících o získání kapitálu. Navzdory přetrvávajícímu a často skloňovanému politickému a obchodnímu napětí mezi Spojenými státy a Čínou se ukazuje, že největšími vítězi tohoto trendu jsou paradoxně západní finanční instituce. Americké investiční banky si udržely své výsadní postavení a staly se hlavními beneficienty prodeje akcií v této oblasti.

Dominantní postavení na trhu potvrdila především banka Morgan Stanley (MS), která se podle údajů sestavených agenturou Bloomberg umístila na absolutní špičce žebříčku. Této instituci se do konce listopadu podařilo pomoci získat úctyhodných 11,6 miliardy dolarů z nabídek akcií. V těsném závěsu za ní se drží další gigant z Wall Street, společnost Goldman Sachs (GS), která se podílela na transakcích v celkovém objemu 7,4 miliardy dolarů. Teprve za těmito západními hráči následují čínské finanční domy jako Citic a CICC, a také švýcarská banka UBS (UBS). Data zahrnují jak primární emise akcií (IPO), tak i následné prodeje podílů společností, které již na burze figurují.

Návrat zahraničního kapitálu a klíčové transakce roku

Oživení hongkongských kapitálových trhů není jen statistickým výkyvem, ale je podloženo reálnými a objemnými transakcemi. Město je na nejlepší cestě k dosažení čtyřletého maxima v oblasti získávání finančních prostředků právě z primárních emisí akcií. Tento pozitivní trend je podpořen obnoveným zájmem zahraničních investorů o čínské akcie, a to po několika letech, kdy se tomuto trhu spíše vyhýbali z důvodu nejistoty a regulačních zásahů.

Mezi nejvýznamnější obchody, které podtrhují důležitost západních bank, patřil prodej akcií v hodnotě 4,6 miliardy dolarů, který realizoval největší světový výrobce baterií CATL (300750). Dalším klíčovým momentem byla primární emise akcií těžební společnosti Zijin Mining (2899). Význam globálních značek při těchto obchodech vysvětlila Alicia García Herrero, hlavní ekonomka pro oblast Asie a Tichomoří ve společnosti Natixis. Podle ní jsou pro velké transakce tyto zavedené globální instituce naprosto nezbytné. Důvodem, proč emitenti stále vyžadují služby bank jako Goldman Sachs nebo Morgan Stanley, je jejich schopnost přilákat zahraniční investice. Jako příklad uvedla prodej akcií v hodnotě 5,6 miliardy dolarů, který v březnu realizoval čínský výrobce elektrických vozidel a baterií BYD (1211). Bez prestiže a dosahu západních bank by bylo získání takového objemu mezinárodního kapitálu výrazně obtížnější.

Celková čísla hovoří jasně. Podle dat LSEG dosáhla aktivita na kapitálových trzích (ECM) u společností kótovaných na hongkongské burze v letošním roce hodnoty 73,1 miliardy dolarů. To představuje meziroční nárůst o neuvěřitelných 232 % ve srovnání se stejným obdobím roku 2024. Saurabh Dinakar, vedoucí globálních kapitálových trhů pro oblast Asie a Tichomoří v Morgan Stanley, potvrdil, že banka zaznamenala poměrně silný obrat, pokud jde o emisi akcií čínských společností v Hongkongu.

Politický tlak versus tržní oportunismus

Rostoucí objemy obchodů však probíhají na pozadí složité geopolitické situace. Zvyšující se napětí mezi Washingtonem a Pekingem vede k mnohem přísnější kontrole bankovních operací v Hongkongu ze strany amerických úřadů. Tento měsíc se situace vyostřila, když americký kongresový výbor zaslal oficiální dopis generálnímu řediteli Morgan Stanley, Tedovi Pickovi. Výbor v něm žádal o dodatečné informace týkající se upisování akcií pro Zijin Gold, což je offshore pobočka čínské společnosti Zijin Mining.

Jádrem problému je tvrzení výboru, že mateřská společnost Zijin Mining je spojena s porušováním lidských práv v čínské oblasti Sin-ťiang a udržuje „hluboké vazby“ na vládnoucí komunistickou stranu. Banka Morgan Stanley se rozhodla k této citlivé záležitosti nevyjadřovat. I přes tato rizika však byznys pokračuje dál. Federico Bazzoni, výkonný předseda Eight Capital Partners, trefně poznamenal, že čínské společnosti západní banky jednoduše potřebují, aby mohly oslovit mezinárodní investory. Přiznal sice existenci obchodní války a politického napětí, ale zároveň zdůraznil, že trhy jsou ze své podstaty oportunistické a hledají výnos tam, kde je to možné.

Role čínských bank a hybridní model spolupráce

Zatímco západní banky dominují v celkových objemech díky velkým mezinárodním transakcím, čínské banky nezahálejí a agresivně expandují s cílem získat větší podíl na trhu poradenských poplatků. Poplatky za transakce v Hongkongu jsou totiž často vyšší než v pevninské Číně, což z tohoto trhu činí atraktivní bojiště. Například CICC (3908), významná investiční banka z pevninské Číny, nedávno oznámila strategický plán na akvizici dvou menších makléřských společností, aby posílila svou pozici.

Rowena Chang, ředitelka ratingové agentury Fitch, potvrdila, že čínské cenné papíry se v Hongkongu rozšiřují velmi agresivně. V praxi se však často uplatňuje model spolupráce. Emitenti obvykle chtějí jako společné sponzory jak americkou investiční banku, tak místní investiční banku. Tento hybridní přístup spojuje to nejlepší z obou světů: globální dosah západních bank a lokální vliv čínských institucí.

Pokud se podíváme specificky na žebříček primárních emisí akcií (IPO), zde vedou domácí hráči. Čínské banky CICC, Citic Securities (6030) a Huatai Securities (6886) stojí v čele letošního žebříčku objemu transakcí, pokud jde čistě o IPO. Jean Thio, partnerka v oddělení kapitálových trhů advokátní kanceláře Clifford Chance, která letos radila při 18 IPO v Hongkongu, vysvětlila důvody tohoto jevu. Tyto banky navázaly pevné vztahy se společnostmi, které jsou již kótovány na burze v pevninské Číně. Jejich klíčovou výhodou jsou úzké komunikační kanály s regulačními orgány v Pekingu, zejména s Čínskou komisí pro regulaci cenných papírů (CSRC). Souhlas tohoto orgánu je nezbytný pro každou společnost z pevninské Číny, která chce vstoupit na zahraniční burzu. Komunikace s CSRC je naprosto klíčová a právě v této oblasti mají čínské banky svou nezastupitelnou silnou stránku, kterou západní konkurence nemůže plně nahradit.