Případ, který Trump označil za „jeden z nejdůležitějších v historii naší země“, posoudí, zda měl prezident právní pravomoc uvalit rozsáhlá dovozní cla na základě zákona International Emergency Economic Powers Act .Pokud soud rozhodne proti Trumpovi, mohlo by to zásadně otřást základy jeho celní strategie, která je ústředním prvkem celé hospodářské agendy. V sázce jsou přitom nejen geopolitické vztahy Spojených států, ale i více než 90 miliard dolarů z celních příjmů, které americké podniky už zaplatily.Co je v jádru sporu: pravomoci prezidenta a 90 miliard dolarůZákon IEEPA, přijatý v roce 1977, umožňuje americkému prezidentovi uvalovat obchodní sankce nebo cla v případě mimořádného ohrožení národní bezpečnosti. Trump tuto pravomoc během svého funkčního období využil nevídaným způsobem – zvýšil cla na klíčové obchodní partnery, včetně Indie, Brazílie a především Číny, kde sazby dosáhly až 145 %.Podle údajů americké celní a pohraniční správy podniky k 23. září zaplatily na těchto clech téměř 90 miliard dolarů, což představuje více než polovinu všech celních příjmů USA za fiskální rok 2025. Pokud soud rozhodne, že Trump překročil své pravomoci, bude vláda muset část těchto peněz vrátit firmám – potenciálně v řádu desítek miliard.Z právního hlediska by takové rozhodnutí znamenalo, že cla uvalená podle IEEPA byla nezákonná. Firmy by sice mohly žádat o refundace, ale celý proces by byl složitý a zdlouhavý. Soudci zároveň mohou určit, že se nárok na vrácení vztahuje jen na část podniků. Zatímco se případ projednává, společnosti musí nadále cla platit, což zvyšuje celkový objem možných náhrad.Dopad na obchodní dohody a vztahy s partneryTrumpova cla se stala hlavním nástrojem, jakým jeho administrativa vyvíjela tlak na zahraniční vlády. Vyšší cla často fungovala jako páka při vyjednávání – země, které přistoupily na americké podmínky, získaly snížení cel nebo jiné výhody. Tento přístup byl uplatněn mimo jiné vůči Evropské unii, Mexiku nebo Japonsku.Příkladem může být obchodní dohoda, kterou Trump v červenci uzavřel s Evropskou komisí, vedenou Ursulou von der Leyenovou. Dohoda vznikla právě poté, co Bílý dům pohrozil zvýšením cel na evropský automobilový průmysl.Právní nejistota, kterou přináší aktuální případ, však tyto dohody staví do nejistého postavení. Pokud by Nejvyšší soud rozhodl, že IEEPA nelze používat k plošnému zvyšování cel, ztratil by Trump klíčový nástroj, kterým donutil obchodní partnery k ústupkům. Mohlo by to vyvolat vlnu nových jednání – země by se mohly snažit o revizi dohod a žádat výhodnější podmínky.Podle obchodních právníků hrozí také riziko, že některé státy zavedou odvetná cla na americké zboží, pokud nebude možné cla IEEPA dále využívat. Taková situace by mohla krátkodobě poškodit americký export a oslabit vyjednávací pozici Washingtonu v klíčových strategických sektorech, jako je automobilový průmysl, zemědělství či technologie.Chcete využít této příležitosti?Co by verdikt znamenal pro Trumpovu ekonomickou agenduAmeričtí prezidenti historicky disponovali širokou škálou nástrojů, jak upravovat cla, ale Trump během svého druhého mandátu spoléhal zejména na dvě možnosti – IEEPA a paragraf 232 Zákona o rozšíření obchodu z roku 1962. Zatímco IEEPA umožňuje reagovat na mezinárodní hrozby, paragraf 232 dává prezidentovi právo uvalit cla z důvodu národní bezpečnosti.Trump §232 využil k navýšení cel na automobily, ocel, hliník, měď či nábytek a zahájil řadu vyšetřování, která mohou vést k dalšímu rozšíření seznamu zboží. Tyto pravomoci mu zůstanou i v případě, že Nejvyšší soud rozhodne proti němu. Rozdíl je v tom, že žádný jiný nástroj mu neumožňuje měnit cla tak rychle a rozsáhle jako právě IEEPA.Pokud soud pravomoc prezidenta omezí, Trump ztratí schopnost jednostranně zavádět rozsáhlé ekonomické sankce bez souhlasu Kongresu. To by mohlo mít zásadní dopad na jeho politickou agendu, která je postavena na ochraně amerického průmyslu a nátlaku na zahraniční konkurenty.Pro globální trhy by takový vývoj znamenal období nejistoty a zvýšené volatility. Investoři by museli znovu vyhodnotit dopady obchodních vztahů mezi USA a klíčovými ekonomikami, především Čínou, Indií a Evropskou unií. Naopak vítězi by mohly být ty sektory, které trpěly vysokými dovozními sazbami – například technologické firmy a dovozci spotřebního zboží.Politické pozadí případu a širší dopadyTrump už předem označil případ za zásadní pro udržení síly americké ekonomiky. V televizním rozhovoru uvedl, že případné rozhodnutí proti jeho administrativě by znamenalo nutnost vrátit miliardy dolarů firmám, které cla zaplatily. Zároveň by to podle něj mohlo „podvázat ruce“ budoucím prezidentům při ochraně amerických pracovních míst.Odborníci ale upozorňují, že rozsah prezidentských pravomocí v oblasti obchodu byl již delší dobu terčem kritiky. Verdikt Nejvyššího soudu by mohl nastavit nový právní precedent, který by definoval, kde končí hranice exekutivní moci ve vztahu k obchodní politice.Z pohledu mezinárodních trhů bude výsledek klíčový nejen pro Spojené státy, ale i pro partnery, kteří s nimi mají uzavřené bilaterální dohody. Výsledek případu tak může ovlivnit globální obchodní rovnováhu a určit, jakým způsobem bude Washington v příštích letech vyjednávat ekonomické vztahy s ostatními