Mezinárodní energetický dozorčí orgán představil nový scénář, který odráží slábnoucí odhodlání bojovat proti změně klimatu. Podle nejnovější zprávy Mezinárodní energetické agentury (IEA) čeká svět dlouhé období rostoucí poptávky po ropě a zemním plynu, pokud vlády nezmění kurz v oblasti klimatické politiky. Nový scénář, který IEA představila ve své výroční zprávě World Energy Outlook, ukazuje, že bez nových opatření mohou fosilní paliva zůstat dominantním zdrojem energie až do poloviny století. Tento posun v projekcích přichází v době, kdy se globální odhodlání ke snižování emisí CO₂ zřetelně oslabuje. Změna pohledu IEA a rostoucí tlak vlád IEA dosud předpokládala, že spotřeba fosilních paliv dosáhne svého vrcholu v tomto desetiletí. Letos však poprvé připustila, že trend může být opačný. Hlavním důvodem je slábnoucí závazek států vůči klimatickým cílům, rostoucí důraz na energetickou bezpečnost a pomalejší přechod k elektromobilitě, než se dříve očekávalo. Zdroj: Shutterstock „Klimatická změna ztrácí na významu – a to velmi rychle – v mezinárodní agendě energetické politiky,“ prohlásil výkonný ředitel IEA Fatih Birol, který upozornil, že rok 2024 byl zároveň nejteplejším rokem v historii měření. Zpráva byla zveřejněna těsně před zahájením summitu COP30 v brazilském Belému, kde se světoví lídři znovu pokoušejí obnovit jednotu v boji proti globálnímu oteplování. IEA přitom zdůraznila, že její nový přístup nevznikl pod tlakem Spojených států (USA), které agenturu v minulosti kritizovaly za předpovědi o „vrcholu těžby ropy“. Washington, přispívající do rozpočtu IEA přibližně 14 %, totiž dlouhodobě prosazuje strategii energetické dominance a podporu vlastního ropného a plynárenského průmyslu. Americký ministr energetiky Chris Wright v létě označil předchozí modely IEA za „naprostý nesmysl“ a varoval, že USA by mohly omezit svou podporu agentuře, pokud ta nezmění metodiku. Scénář „Současné politiky“: návrat ke starému pohledu Ve svém novém modelu, nazvaném „Současné politiky“, IEA popisuje svět, v němž vlády po dobu dalších 25 let nezavedou žádná nová opatření v oblasti energetiky ani klimatu. Tento scénář byl dříve ze zprávy odstraněn kvůli kritice environmentálních aktivistů, podle nichž podceňoval růst obnovitelných zdrojů. Jeho opětovné zařazení prosadil energetický výbor Sněmovny reprezentantů USA, který požadoval realističtější pohled na vývoj trhu. Birol k tomu dodal: „Někteří považují tento scénář za příliš optimistický, jiní za příliš pesimistický. My jen předkládáme možnosti.“ IEA tak výslovně uvedla, že jednotlivým scénářům nepřisuzuje pravděpodobnost, ale používá je k ilustraci možných cest vývoje. Podle scénáře „Současné politiky“ by poptávka po ropě měla vzrůst ze současných 100 milionů barelů denně v roce 2024 na 113 milionů barelů v roce 2050. Růst bude tažen především leteckým, nákladním a petrochemickým průmyslem. Elektromobily by měly do roku 2035 tvořit přibližně 40 % všech prodaných vozidel, což je méně než dříve očekávané tempo přechodu. Poptávka po zemním plynu má podle IEA rovněž pokračovat v růstu, zatímco spotřeba uhlí pravděpodobně dosáhne vrcholu ještě v tomto desetiletí a poté začne klesat. Tento vývoj by znamenal, že svět by se od fosilních paliv odpoutával jen velmi pomalu – a emise CO₂ by zůstaly prakticky beze změny. Rostoucí role rozvíjejících se ekonomik a AI Jádrem všech scénářů IEA je výrazný nárůst poptávky po elektřině, která má do roku 2035 vzrůst přibližně o 40 % ve scénářích „Současné politiky“ i „Stated Policies“ (prohlášené politiky) a až o 50 % ve scénáři „Net Zero“. Tento růst má být tažen zejména rozvíjejícími se regiony, především Indií, jihovýchodní Asií, Blízkým východem, Latinskou Amerikou a Afrikou. Podle IEA bude 80 % nového růstu spotřeby energie pocházet z oblastí, které mají ideální podmínky pro solární energii. I přes růst spotřeby fosilních paliv tedy agentura očekává masivní rozvoj obnovitelných zdrojů, které pokryjí téměř veškerou novou poptávku po elektřině. Zdroj: Shutterstock Tento trend potvrzuje i Bruce Douglas, generální ředitel Global Renewables Alliance, podle něhož „téměř veškerá nová poptávka po elektřině – poháněná růstem výroby, umělou inteligencí, potřebami chlazení a přechodem na elektromobily – bude pokryta z obnovitelných zdrojů energie“. IEA dodává, že prudký nárůst spotřeby elektřiny bude částečně poháněn také rozvojem datových center a technologií umělé inteligence, které dramaticky zvyšují energetické nároky průmyslu i služeb. Zatímco datová centra jsou koncentrována převážně v rozvinutých zemích, budoucí strukturu poptávky po energii budou čím dál více určovat rozvíjející se ekonomiky. Dilema mezi klimatickými cíli a realitou trhu Zpráva IEA přichází v době, kdy se světoví lídři potýkají s napětím mezi energetickou bezpečností a klimatickými závazky. Po období vysokých cen energií a geopolitických konfliktů se mnohé vlády včetně USA, Číny a států Perského zálivu zaměřují na stabilní dodávky místo na rychlou dekarbonizaci. Hlavní producenti ropy a plynu – USA, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty – argumentují, že svět bude potřebovat všechny dostupné zdroje energie, včetně fosilních, aby uspokojil rostoucí spotřebu spojenou s technologickým pokrokem a vyšší životní úrovní. Zpráva IEA tak potvrzuje trend, který je patrný již několik let: i přes rozmach obnovitelných zdrojů zůstávají fosilní paliva základem světové energetiky. A pokud se nepodaří zásadně změnit politický směr, tento stav potrvá ještě desítky let.