Informovalo o tom Ministerstvo financí. Ačkoli se jedná o nárůst deficitu, říjnový výsledek je nejnižší říjnový schodek za posledních šest let. Zároveň však zůstává šestým nejhlubším deficitem od vzniku samostatného Česka.

V meziročním srovnání je situace příznivější – loni dosáhl rozpočtový schodek po deseti měsících 200,7 miliardy korun. Podle ministerstva přispěla k meziročnímu zlepšení rozpočtová konsolidace, která zajistila, že příjmy rostou rychleji než výdaje. Tento trend má být podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) základem odpovědné fiskální politiky i pro budoucí vlády.

Rozpočtové příjmy dosáhly za prvních deset měsíců roku 1,718 bilionu korun, což představuje meziroční nárůst o 7,2 %. Růst táhne především vyšší výběr daní, zatímco výdaje dosáhly 1,901 bilionu korun a vzrostly o 5,4 %.

<!– DIP popup–>

Daňové příjmy táhnou rozpočet nahoru

Daňové inkaso se meziročně zvýšilo o 10 %, což z něj činí hlavní motor rozpočtového růstu. Největší nárůst zaznamenala daň z příjmu právnických osob, která do rozpočtu přinesla 174,3 miliardy korun, tedy o 15,2 % více než v předchozím roce. Růst odráží především zisky firem v energetickém a průmyslovém sektoru.

Dalším významným zdrojem příjmů byla daň z neočekávaných zisků (windfall tax), kterou platí zejména energetické společnosti, petrochemické podniky a velké banky. Tato daň vynesla 32,9 miliardy korun, což je o 20,9 % více než v roce 2024.

Rychlý růst zaznamenala také daň z příjmu fyzických osob, jejíž inkaso se zvýšilo o 12 % na 152,7 miliardy korun. Ministerstvo financí vysvětluje tento růst především zvyšováním mezd a platů, které zvyšují nejen výnos daní, ale i povinné pojistné. Z toho stát vybral 664,2 miliardy korun, meziročně o 7,2 % více.

Silný vývoj pokračuje i u daně z přidané hodnoty (DPH), která přinesla 339,7 miliardy korun, tedy o 8,5 % více než loni. Ministerstvo financí tento růst přičítá zvýšené spotřebě domácností. Naopak mírnější tempo růstu zaznamenaly spotřební daně, kde stát vybral 139,5 miliardy korun, což je o 3,2 % více než v předchozím roce. Tento nárůst je dán zejména zvýšením sazeb daní z tabáku a alkoholu.

Výdaje státu rostou pomaleji, dominují sociální platby

Na výdajové straně rozpočtu tvoří tradičně největší položku sociální dávky, na které stát vyplatil 771,8 miliardy korun. Z této částky představují 599,4 miliardy korun důchody, což odpovídá meziročnímu růstu o 2,4 %. Tento nárůst je výrazně mírnější než v předchozích letech, kdy docházelo k rychlému navyšování důchodů kvůli inflaci.

Další významnou položkou jsou náklady na obsluhu státního dluhu, které dosáhly 73,5 miliardy korun, což je o 10 % více než loni. Vyšší úroky z nově vydaných státních dluhopisů zvyšují tlak na tuto část rozpočtu.

Pozitivní vývoj je vidět u kapitálových výdajů, které do konce října dosáhly 172,5 miliardy korun, tedy o 23,1 % více než loni. Objem investic však zatím pokrývá jen 64,4 % plánované roční částky, což znamená, že část výdajů může být přesunuta až do závěru roku. Výrazně vzrostly zejména investiční transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury (SFDI), které činily 74,9 miliardy korun, což je nárůst o 46,5 %.

Tento růst investic naznačuje, že stát se snaží posílit dlouhodobý ekonomický růst prostřednictvím výstavby dopravní infrastruktury a modernizace veřejných investic, ačkoli prostor pro zefektivnění výdajů zůstává.

Historické srovnání ukazuje zlepšení, ale schodek zůstává vysoký

Celoroční plán rozpočtu počítá s příjmy ve výši 2,086 bilionu korun a s výdaji 2,327 bilionu korun, tedy s naplánovaným schodkem 241 miliard korun. Pokud se podaří udržet tempo růstu příjmů a nezvýší se výdajová dynamika, mohl by konečný deficit zůstat pod touto hranicí.

Pro srovnání, loňský rozpočet skončil v deficitu 271,4 miliardy korun, což byl sice nejlepší výsledek od začátku pandemie COVID-19, ale zároveň pátý nejhlubší deficit v historii České republiky. Trend posledních let však naznačuje pozvolné zlepšování fiskální rovnováhy – od roku 2021, kdy schodek přesáhl 334 miliard, k současným 183 miliardám.

Z historického pohledu je letošní říjnový výsledek jedním z lepších za poslední dekádu, i když se stále pohybuje vysoko nad úrovněmi let 2015–2019, kdy rozpočty končily v přebytku nebo jen s mírným deficitem.

Vláda tak nadále čelí dvojímu úkolu – udržet růst příjmů a zároveň omezit strukturální výdaje, které dlouhodobě zatěžují rozpočet. Zda se tento trend podaří udržet i po volbách a v prostředí zpomalující ekonomiky, bude klíčovou otázkou pro rok 2026.