Americké státní dluhopisy prožívají v závěru roku tradičně silné období. Přestože předseda Federálního rezervního systému Jerome Powell nedávno prohlásil, že prosincové snížení sazeb „není předem rozhodnuté“, vývoj na trhu ukazuje, že pro investory může být konec roku navzdory nejistotě pozitivní. Ještě před Powellovým vystoupením odhadoval nástroj CME FedWatch pravděpodobnost snížení sazeb v prosinci na zhruba 90 %. Po jeho prohlášení se tento odhad snížil na 72 %, což odráží určité zklamání trhu. Přesto se ukazuje, že klíčovým faktorem pro vývoj dluhopisů nemusí být tentokrát měnová politika Fedu, ale sezónnost, která má na trh dlouhodobě měřitelný vliv. Z historických dat vyplývá, že ceny státních dluhopisů obvykle dosahují vrcholu na konci podzimu, zatímco na jaře klesají. Tento trend se opakuje už více než půl století a podle analytiků má pevný základ v chování investorů i v cyklických faktorech trhu. Dlouhodobě potvrzený vzorec vývoje Podle studie publikované v časopise Critical Finance Review v roce 2015 lze sezónní vzorec vysledovat až do počátku 70. let, kdy americké ministerstvo financí začalo prodávat státní dluhopisy prostřednictvím veřejných aukcí. Právě tento krok zavedl tržní mechanismus určování cen a otevřel prostor pro vznik pravidelných sezónních fluktuací. Autoři studie zjistili, že od té doby je na trhu pozorovatelný stabilní cyklus, v němž se výnosy dluhopisů v závěru roku pravidelně snižují – tedy ceny rostou – a následně během jara klesají. Jinými slovy, konec roku bývá pro držitele dluhopisů obdobím nadprůměrných zisků. Zajímavé je, že nejvýraznější efekt se projevuje právě v listopadu a prosinci. Kombinovaný výnos dluhopisů za tyto dva měsíce bývá vyšší než v jakémkoli jiném období roku. Statistici dokonce uvádějí, že tento rozdíl je významný na 95% úrovni spolehlivosti, což potvrzuje, že nejde o náhodný jev. Průměrný výnos v prosinci sice sám o sobě nevyčnívá, ale v součtu s listopadem vytváří dvouměsíční okno, které je pro investory dlouhodobě nejvýhodnější. Proto mnozí správci portfolií považují konec roku za ideální období pro navýšení expozice vůči státním dluhopisům, zvláště pokud předtím trh procházel obdobím výprodejů. Proč má trh s dluhopisy svou sezónnost Samotná existence sezónního efektu by však nebyla dostatečným důvodem k investičnímu rozhodnutí, pokud by neexistovalo racionální vysvětlení, proč tento jev přetrvává. Autoři zmíněné studie proto testovali řadu možných hypotéz – od makroekonomických faktorů přes cykly na akciových trzích až po chování centrální banky. Analyzovali například, zda sezónnost nesouvisí s výplatami dividend, daňovým plánováním investorů, aukčním harmonogramem ministerstva financí nebo s cyklem zasedání Federálního výboru pro otevřený trh (FOMC). Žádná z těchto hypotéz však neprošla testem statistické významnosti. Nakonec se jako nejpravděpodobnější vysvětlení ukázal psychologický faktor – sezónně se měnící ochota investorů podstupovat riziko. Na podzim totiž mnoho investorů pociťuje vliv takzvané sezónní afektivní poruchy (SAD), která může ovlivnit náladu i rozhodovací procesy. S poklesem nálady roste averze k riziku, a investoři proto přesouvají kapitál z rizikovějších aktiv, jako jsou akcie, právě do bezpečnějších státních dluhopisů. Výsledkem je růst jejich cen a pokles výnosů. Naopak na jaře, kdy se nálada zlepšuje, se trend obrací – kapitál se přesouvá zpět do rizikových aktiv a výnosy dluhopisů opět rostou. Tento psychologický mechanismus se podle výzkumu opakuje každoročně, což z něj činí jednu z mála dlouhodobě ověřených sezónních anomálií na finančních trzích. Dopad na dnešní trh a výhled pro investory Současný vývoj na trhu s americkými státními dluhopisy tuto sezónní logiku opět potvrzuje. Přestože Fed zatím nepřikročil ke snížení sazeb, ceny dluhopisů se drží stabilně a investoři začínají opět vyhledávat jejich relativní bezpečí. Tento posun není jen reakcí na nejistotu ohledně měnové politiky, ale i na obecný trend, kdy investoři ke konci roku uzavírají rizikové pozice a přesouvají se do aktiv s nižší volatilitou. V prostředí, kde akciové trhy po výrazném růstu narážejí na odpor, tak mohou státní dluhopisy představovat atraktivní zajištění portfolia. Kromě sezónního efektu hrají roli i další faktory. Pokles inflačních očekávání, relativní stabilita americké ekonomiky a snížení výnosů desetiletých dluhopisů naznačují, že trh by mohl vstoupit do období konsolidace a mírného růstu cen dluhopisů. Na rozdíl od jiných období však tentokrát nejde o přímý efekt politiky Fedu. Zatímco dříve investoři sledovali především změny úrokových sazeb, nyní se ukazuje, že sezónní chování trhu má samo o sobě dostatečnou sílu ovlivnit ceny. Z dlouhodobého hlediska může být právě toto období pro investory vhodným momentem k diverzifikaci – zejména pro ty, kteří hledají stabilní výnosy bez nadměrného rizika. Pokud se bude opakovat historický vzorec, lze očekávat, že konec roku přinese růst cen státních dluhopisů, zatímco v prvních měsících příštího roku by mohlo dojít k jejich mírné korekci. Trh s americkými státními dluhopisy se znovu řídí pravidly, která odolala zkoušce času. Sezónní růst cen na konci roku se objevuje nezávisle na rozhodnutích Fedu i na aktuální ekonomické situaci. Zatímco investoři často hledají složité modely a makroekonomické signály, právě jednoduchý sezónní efekt může být tím, co dává trhu rytmus. A pokud se historie znovu zopakuje, letošní závěr roku by mohl být pro držitele dluhopisů dalším obdobím, kdy se trpělivost vyplatí.