Vlády se potýkají s dilematem, zda vybírat více daní od bohatých, nebo je přilákat z jiných zemí. Švýcarská konfederace, dlouhodobě považovaná za bezpečný přístav pro globální kapitál a symbol politické i ekonomické stability, stojí před rozhodnutím, které může tyto základy zásadně otřást. V nadcházejícím nedělním hlasování budou občané rozhodovat o bezprecedentním opatření, jež by mohlo radikálně změnit postavení země na mapě světového bohatství. Jde o návrh na uvalení drastické 50% dědické daně na ty nejbohatší vrstvy obyvatel. Toto referendum, které je mnohými pozorovateli označováno za jedno z nejkontroverznějších v moderní švýcarské politické historii, přichází v době, kdy se vlády po celém světě potýkají se složitým dilematem. Musí balancovat mezi snahou vybrat více prostředků do státních rozpočtů od majetných vrstev a rizikem, že tyto mobilní elity odejdou do jurisdikcí s přívětivějším daňovým režimem. Radikální návrh Mladých socialistů a klimatické cíle Iniciativa, která vyvolala bouřlivou celospolečenskou debatu, pochází z dílny krajně levicové strany Mladí socialisté. Její parametry jsou nastaveny velmi ostře a míří na absolutní špičku majetkové pyramidy. Návrh počítá se zavedením federální dědické a darovací daně ve výši 50 %, která by se vztahovala na majetky a převody přesahující hodnotu 50 milionů švýcarských franků (přibližně 47 milionů liber). Tento krok by znamenal dramatický odklon od tradičního švýcarského modelu. Švýcarsko je historicky známé svým systémem decentralizovaného zdanění, kde hlavní slovo mají jednotlivé kantony a kde je celkové daňové zatížení udržováno na relativně nízké úrovni. Navrhovaná federální daň by se navíc připočítávala k již existujícím kantonálním daním z dědictví, což vyvolává oprávněné obavy z potenciálně represivních celkových sazeb, které by mohly v součtu odčerpat většinu předávaného majetku. Výnosy z této nové daně by podle plánu předkladatelů měly být striktně účelově vázány, konkrétně na financování výdajů souvisejících s ochranou klimatu a bojem proti klimatickým změnám. Zdroj: Shutterstock Federální vláda se proti této iniciativě postavila s varováním, že by takové opatření vážně poškodilo atraktivitu Švýcarska jako stabilního domova pro mezinárodně mobilní bohatství. Velkou nevoli a paniku vyvolala také skutečnost, že návrh byl původně koncipován jako retroaktivní. Ačkoli byl tento aspekt později zmírněn, prvotní znění vyvolalo ostrou a okamžitou reakci ze strany podnikatelských skupin i daňových právníků, kteří varovali před nepředvídatelností právního prostředí. Obavy rodinných firem a reakce byznysu Nejistota ohledně výsledku referenda a jeho dopadů již nyní reálně ovlivňuje chování bohatých rezidentů. Podle informací z červnové zprávy Financial Times panuje mezi švýcarskými rodinnými kancelářemi a majetnými obyvateli hluboká nervozita. Někteří z nich již aktivně zvažují krizové scénáře, včetně možnosti přestěhování do jiných zemí, aby ochránili svůj majetek před potenciální konfiskací. Ekonomové a právní experti důrazně varovali, že opatření by mohlo mít devastující dopad na plánování nástupnictví v rodinných podnicích. Problém spočívá v tom, že bohatství těchto rodin je často vázáno v nelikvidních aktivech, jako jsou továrny, strojní vybavení nebo akcie vlastních firem, a nikoliv v hotovosti na účtech. Nutnost odvést státu polovinu hodnoty firmy v případě dědictví by mohla vést k nucenému prodeji podílů nebo dokonce k likvidaci podniků. Proti návrhu se veřejně a hlasitě vymezil například Peter Spuhler, majitel giganta v oblasti výroby kolejových vozidel Stadler Rail (SRAIL). Spuhler, který patří k nejbohatším lidem v zemi, odsoudil iniciativu slovy, že by šlo o „katastrofu pro Švýcarsko“. I když se všeobecně očekává, že švýcarská veřejnost nakonec tento radikální návrh v referendu zamítne, odpůrci opatření zůstávají ve střehu. Panují obavy, že pokud bude návrh poražen jen těsným rozdílem, může to povzbudit levicové síly k vyvolání další podobné iniciativy v horizontu několika málo let. Poradci v této souvislosti hovoří o vzniku „extrémní strukturální nejistoty“, která podkopává dlouholetou pověst Švýcarska založenou na předvídatelných pravidlech a politické stabilitě. Globální závod o milionáře: Východ versus Západ Švýcarské hlasování se odehrává v širším kontextu globálního rozkolu v přístupu k osobám s vysokým čistým jměním. Zatímco jedna skupina zemí se snaží bohatství více zdanit, jiná skupina finančních center zrychluje závod o přilákání bohatých rodin a jejich kapitálu. Na jedné straně stojí destinace jako Dubaj, Abú Dhabí, Singapur a Hongkong, které aktivně nabízejí daňové úlevy a mírnou regulaci. Jejich cílem je přilákat takzvané „family offices“ – soukromé investiční nástroje globálních superboháčů. Hongkong, který již v roce 2023 hostil odhadem 2 700 rodinných kanceláří, si stanovil ambiciózní cíl přilákat do konce roku 2025 dalších 200 těchto institucí. Zdroj: Shutterstock Na straně druhé vidíme trend zpřísňování pravidel v Evropě. Velká Británie pod vedením ministryně financí Rachel Reeves potvrdila ve svém rozpočtu zrušení statusu „non-dom“. Tento status dříve umožňoval rezidentům s trvalým bydlištěm v zahraničí vyhnout se placení britské daně ze zahraničních příjmů, což z Londýna činilo magnet pro globální elitu. Podobné tendence se objevují i ve Francii, kde sice parlament koncem října hlasoval proti socialistickému návrhu na zavedení 2% daně z majetku nad 100 milionů eur a zamítl i 3% daň pro majetky nad 10 milionů eur, ale samotná debata o těchto daních vytváří nejistotu. Specifickým případem je Itálie, která v minulosti úspěšně přilákala vlnu bohatých přistěhovalců, zejména do Milána, díky svému režimu paušální daně z příjmů ze zahraničí. I zde však dochází ke korekci – italská vláda v říjnu oznámila, že od příštího roku plánuje zvýšit tuto daň o dalších 50 % na 300 000 eur. Přesto se zdá, že pro mnohé je Itálie stále atraktivnější než nejisté Švýcarsko. Švýcarští právníci uvedli, že návrh referenda o dědické dani přímo podkopal šance země přilákat daňové exulanty z Velké Británie po změně statusu non-dom. Mnozí z těchto boháčů se nyní rozhodují pro Itálii namísto Švýcarska, což ukazuje, jak citlivý je globální kapitál na jakékoli náznaky nestability.