Generální ředitel fondu Petr Dlouhý uvedl, že SZIF je připraven pozastavit administraci dotací pro firmy z holdingu Agrofert do doby, než bude zcela jisté, že jejich poskytování není v rozporu se zákonem. Týkalo by se to především žádostí v rámci kompenzací za hospodaření v méně příznivých podmínkách . V první fázi by podle Dlouhého šlo o pozastávku zhruba 100 milionů korun.Riziko střetu zájmů a reakce veřejných institucíSituace eskaluje ve chvíli, kdy prezident Petr Pavel oznámil, že Babiše nejmenuje premiérem, pokud veřejně nevysvětlí způsob, jakým hodlá střet zájmů vyřešit. Babiš odpověď na toto téma ve Sněmovně odmítl a uvedl, že vysvětlení poskytne až před jmenováním. SZIF proto zdůrazňuje nutnost preventivního přístupu. Podle Dlouhého musí mít jistotu, že nevyplácí peníze subjektu, který by byl v rozporu se zákonem, zejména zákonem o střetu zájmů.<!– DIP popup–>Dlouhý upozornil, že v současné chvíli není administrace žádných dotací pozastavena. Fond ale situaci monitoruje a připravuje se na možné kroky, aby předešel budoucím právním problémům pro všechny zúčastněné strany. SZIF jako platební agentura rozděluje jak národní, tak unijní dotace. Jeho rozhodování se však řídí zákonem a konečné pravomoci k pozastavení či vyplácení jsou vždy výsledkem právních postupů, nikoli osobní volby vedení.Ministr zemědělství v demisi Marek Výborný již dříve oznámil, že SZIF podnikl první kroky k vymáhání dotací vyplacených Agrofertu v době, kdy byl Babiš ve střetu zájmů. Vymáhaná částka dosahuje podle ministerstva přibližně sedmi miliard korun. Dlouhý potvrdil, že proces vymáhání pokračuje, avšak konkrétní řízení komentovat odmítl – zejména kvůli složitosti celého případu.Problém podle něj spočívá také v tom, že zákon o střetu zájmů, který vymezuje pravidla pro takové situace, byl přijat ve spěchu, neprošel Legislativní radou vlády a obsahuje řadu nejasností, které musí následně řešit soudy. Tato právní nejednoznačnost komplikuje postup SZIF i MZe a prodlužuje řízení, která mají určit, zda Agrofert musí vracet dotace, nebo zda jednal v souladu se zákonem.Chcete využít této příležitosti?Výsledky soudních sporů mezi státem a AgrofertemServer iROZHLAS.cz informoval, že několik firem z holdingu Agrofert – například Lipra Pork, SPV Pelhřimov, Agro Rozsochy, Vodňanská drůbež či Sady CZ – v posledních dnech prohrálo soudní spory týkající se nepřiznaných dotací. Šlo o případy, v nichž se firmy bránily rozhodnutím SZIF nebo ministerstva zemědělství. Tyto spory vznikly po roce 2019, kdy SZIF preventivně pozastavil projekty Agrofertu v celkové hodnotě asi 580 milionů korun.Mluvčí fondu Eva Čespiva uvedla, že SZIF uspěl ve všech sporech, které byly doposud projednány. Stejně dopadlo i ministerstvo zemědělství, jehož mluvčí Vojtěch Bílý potvrdil, že soudy zamítly všechny žaloby i následné kasační stížnosti firem patřících do holdingu.Na druhé straně Agrofert dlouhodobě deklaruje, že všechny dotace čerpal v souladu se zákonem. Mluvčí Pavel Heřmanský uvedl, že podnik nevidí žádný důvod k vracení peněz, neboť dotace byly podle něj poskytnuty v souladu s pravidly.Co může následovat a dopady na dotaceSZIF opakovaně upozorňuje, že jeho postup bude striktně právní a preventivní. Pokud Andrej Babiš jako vlastník Agrofertu opět získá přímý vliv na vládu, fond musí vyloučit možnost, že by pokračující vyplácení dotací představovalo porušení zákona. Pozastavení administrace žádostí je tak v takovém scénáři vysoce pravděpodobné.Dočasné pozastavení by znamenalo, že firmy z Agrofertu by nedostaly kompenzace a další typy podpor, dokud by SZIF neobdržel právní jistotu, že v dané situaci nedochází ke střetu zájmů. Zároveň by se tím předešlo další sérii sporů, které v uplynulých letech zatěžovaly jak SZIF, tak ministerstvo zemědělství.Celý problém se tak přesouvá z oblasti zemědělských dotací do oblasti ústavně-politické odpovědnosti, kde klíčovou roli hraje prezident a jeho požadavek na jasné vysvětlení Babišovy situace. Dokud nebude střet zájmů vyřešen, budou veškeré rozhodovací procesy spojené s dotacemi pro Agrofert pod zvýšeným dohledem i tlakem.