Když byla před deseti lety založena OpenAI, šlo o ambiciózní experiment. Elon Musk, Sam Altman a skupina významných osobností technologického světa 11. prosince 2015 oznámili vznik neziskové výzkumné laboratoře, jejímž cílem bylo vyvíjet umělou inteligenci ve prospěch celého lidstva. Zakladatelé přislíbili až jednu miliardu dolarů a veřejně deklarovali, že chtějí vytvořit protiváhu ke komerčně orientovaným technologickým gigantům, jejichž motivací je především zisk. O deset let později se tento ideál jeví jako vzdálená minulost a z někdejších partnerů se stali rivalové v jednom z nejdražších technologických závodů historie. Dnešní realita je dramaticky odlišná. Elon Musk, dnes nejbohatší člověk světa, OpenAI opustil a založil konkurenční startup xAI. Sam Altman mezitím vybudoval z OpenAI jednu z nejrychleji rostoucích komerčních společností planety. Hodnota OpenAI se podle odhadů pohybuje kolem 500 miliard dolarů, přičemž téměř veškerý tento růst nastal během pouhých tří let od spuštění ChatGPT. Tento chatbot dnes každý týden používá více než 800 milionů lidí a stal se symbolem nové éry umělé inteligence. Zdroj: Getty Images Muskova společnost xAI se mezitím snaží rychle dohnat náskok konkurence. Podle informací obeznámených se situací by xAI měla v nejbližší době uzavřít nové kolo financování v objemu zhruba 15 miliard dolarů, které by firmu ocenilo na přibližně 230 miliard dolarů. To vše v prostředí, kde se investoři předhánějí v podpoře projektů spojených s generativní a agentickou umělou inteligencí, jež vyžaduje obrovské výpočetní kapacity a kapitálově náročnou infrastrukturu. OpenAI a xAI dnes patří mezi klíčové hráče vedle společností Google, Anthropic a Meta. Trh se mezitím rychle posunul od jednoduchých textových chatbotů k generování videa, multimodální AI a nástrojům určeným přímo pro podnikové využití. To výrazně zvyšuje nároky na datová centra, specializované čipy a energii. Pro OpenAI to znamená masivní investice, které podle některých odhadů směřují k částkám v řádu bilionů dolarů v dlouhodobém horizontu. Právě zde se začínají objevovat pochybnosti. OpenAI je v současnosti stroj na spalování hotovosti a stojí proti technologickým gigantům s hlubokými kapsami i jejich dodavatelům čipů. Situace připomíná dřívější technologické vlny, kdy rychle rostoucí firmy investovaly enormní částky s cílem získat dominantní postavení, aniž by bylo jasné, zda se tyto investice dlouhodobě vyplatí. Analytici proto často srovnávají OpenAI s firmami jako Netscape, které sehrály klíčovou roli v historii internetu, ale samy se nakonec nestaly vítězi. Zdroj: Getty images Z dnešního pohledu je až paradoxní připomenout si začátky OpenAI. V roce 2016 přivezl generální ředitel společnosti Nvidia (NVDA) Jensen Huang do kanceláří OpenAI superpočítač DGX-1 v hodnotě 300 tisíc dolarů. Vývoj tohoto stroje stál Nvidia miliardy dolarů a tehdy o něj neměl zájem prakticky nikdo jiný. Musk byl jediným, kdo jej chtěl využít, přestože šlo o zařízení určené pro neziskovou organizaci. Huang později přiznal, že ho tehdy tato kombinace drahého hardwaru a neziskové struktury značně znepokojila. Napětí mezi Muskem a Altmanem se postupně stupňovalo. Musk si začal stěžovat, že OpenAI se vzdaluje původní misi a směřuje ke klasickému startupovému modelu. V roce 2017 pohrozil, že přestane projekt financovat, pokud se z něj stane technologická společnost honící se za ziskem. O rok později opustil představenstvo OpenAI s oficiálním vysvětlením, že chce předejít střetu zájmů s aktivitami své automobilové společnosti Tesla v oblasti umělé inteligence. Skutečný konflikt však naplno propukl až v posledních letech. Musk zažaloval OpenAI a Sama Altmana s tvrzením, že firma porušila své původní poslání vyvíjet AI pro obecné dobro. Ostře kritizoval také úzké propojení OpenAI se společností Microsoft (MSFT), která je jejím klíčovým partnerem a investorem. Musk se dokonce pokusil zabránit transformaci OpenAI na ziskovou strukturu a na začátku letošního roku se snažil firmu koupit za téměř 100 miliard dolarů. OpenAI mezitím dokončila rekapitalizaci a potvrdila svou hybridní strukturu, v níž nezisková organizace drží kontrolu nad ziskovou entitou fungující jako veřejně prospěšná společnost. Kritici však tvrdí, že tento model je spíše formální a skutečné fungování firmy odpovídá běžné komerční společnosti s extrémními růstovými ambicemi. Musk není jediným bývalým členem OpenAI, který se stal konkurentem. Sourozenci Dario a Daniela Amodei odešli na konci roku 2020 a založili společnost Anthropic, jejíž modely Claude dnes patří k hlavním rivalům GPT. Anthropic nedávno získala nové investice od společností Microsoft a Nvidia a její ocenění by se mohlo blížit 350 miliardám dolarů. Na rozdíl od OpenAI však podle analytiků postupuje konzervativněji, pokud jde o rozsah kapitálových výdajů. Sam Altman sází na opačný přístup. Je přesvědčen, že vítězem se stane ten, kdo investuje nejvíce a nejrychleji. Očekává, že poptávka po AI službách bude i nadále explozivně růst. Altman tvrdí, že OpenAI již nyní vidí dostatečný zájem trhu, aby ospravedlnil masivní výdajové plány. Do konce roku očekává roční tržby kolem 20 miliard dolarů a v dlouhodobém horizontu mluví o stovkách miliard. Zdroj: Getty Images Tento růst má zásadní dopad i na další společnosti. Oracle (ORCL) podepsal s OpenAI kontrakt na infrastrukturní služby v hodnotě stovek miliard dolarů, zatímco výrobci čipů zahrnují poptávku související s OpenAI do svých víceletých výhledů. Zároveň však investoři začínají být opatrnější a kladou si otázku, zda tempo investic není příliš vysoké vzhledem k nejisté návratnosti. Současný souboj Altmana a Muska tak není jen osobním konfliktem dvou vizionářů, ale symbolem širšího zápasu o podobu a ekonomiku umělé inteligence. Zda se OpenAI zapíše do historie jako vítěz, nebo spíše jako průkopník, který otevřel cestu jiným, zůstává otevřenou otázkou. Jisté však je, že sázky v tomto závodě dosáhly úrovní, jaké technologický svět dosud nepoznal.