Podle aktuálních údajů se deficit k 19. prosinci přiblížil hranici 275 miliard korun, což výrazně převyšuje původně plánovaný celoroční schodek ve výši 241 miliard korun. Dodržení tohoto cíle proto považuje za nepravděpodobné ministryně financí Alena Schillerová, která na situaci upozornila prostřednictvím sociální sítě X.Rozpočtový vývoj tak podle ní potvrzuje, že fiskální plán na letošní rok nebyl realistický. Ministerstvo financí přitom již dříve připouštělo, že závěr roku může přinést zvýšené výdajové tlaky, nicméně aktuální tempo prohlubování deficitu naznačuje, že schodek se od schváleného rámce odchýlí výrazněji.<!– DIP popup–>Vývoj deficitu během rokuPodle údajů ministerstva financí se schodek státního rozpočtu v listopadu meziměsíčně prohloubil o 49,3 miliardy korun a dosáhl 232,4 miliardy korun. Přestože šlo o nejnižší listopadový deficit za posledních šest let, stále se jednalo o šestý nejhlubší schodek od vzniku samostatné České republiky.Listopadový výsledek tak ilustruje dvojí pohled na hospodaření státu. Na jedné straně je možné poukazovat na zlepšení oproti extrémním deficitům z předchozích let, na straně druhé zůstává celková úroveň schodku velmi vysoká v historickém srovnání. Právě tento rozpor je jedním z hlavních bodů současné politické debaty o stavu veřejných financí.Odlišné hodnocení předchozí vládyBývalý ministr financí Zbyněk Stanjura hodnotí průběžné výsledky za listopad podstatně pozitivněji. Uvedl, že dosluhující vláda předává rozpočet nové vládě ve výrazně lepší kondici, než v jaké jej sama přebírala. Podle jeho vyjádření je letošní průběžný výsledek ke konci listopadu o zhruba 170 miliard korun lepší než stav rozpočtu na konci listopadu roku 2021.Tento posun přičítá zejména rozpočtové disciplíně a konsolidačním opatřením, která měla za cíl brzdit tempo zadlužování státu. Stanjura tak argumentuje, že přestože schodek zůstává vysoký, trend je ve srovnání s předchozím obdobím příznivější.Chcete využít této příležitosti?Kritika struktury rozpočtuK průběžnému hospodaření státu se již v průběhu roku vyjadřoval také prezident Nejvyšší kontrolní úřad Miloslav Kala. Ten upozornil, že schválený rozpočet v některých oblastech neodpovídá realitě, což se postupně projevuje právě v závěrečných měsících roku.Jako problematické označil zejména podhodnocené výdaje na dotace na obnovitelné zdroje energie a naopak nadhodnocené očekávané příjmy z prodeje emisních povolenek. Tyto nepřesnosti podle něj zkreslují skutečný obraz rozpočtové rovnováhy a přispívají k tomu, že skutečný deficit se od plánovaného liší.Kala zároveň upozornil, že i přes určitou konsolidaci veřejných financí nadále roste státní dluh a s ním i výdaje na jeho obsluhu, což dlouhodobě zatěžuje rozpočet a snižuje jeho flexibilitu.Postoj ministerstva financíMinisterstvo financí v reakci na kritiku opakovaně uvádí, že nejistoty na straně příjmů i výdajů jsou přirozenou součástí rozpočtového procesu. Jejich rozsah se podle resortu liší v závislosti na vnějších faktorech, které nelze v době přípravy rozpočtu přesně předvídat.Z tohoto pohledu ministerstvo argumentuje, že odchylky od plánu nejsou samy o sobě důkazem špatného sestavení rozpočtu, ale spíše odrazem proměnlivého ekonomického a tržního prostředí.Celkový rámec letošního rozpočtuPro letošní rok byl státní rozpočet schválen s příjmy ve výši 2,086 bilionu korun a výdaji 2,327 bilionu korun, což odpovídá plánovanému schodku 241 miliard korun. Již nyní je však zřejmé, že skutečný výsledek bude vyšší.Pro srovnání, loňský rok skončil deficitem 271,4 miliardy korun. Šlo o nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, zároveň však o pátý nejhlubší schodek v historii České republiky. Letošní vývoj tak potvrzuje, že přestože došlo k určitému zlepšení oproti pandemickým rokům, veřejné finance zůstávají pod značným tlakem.Shrnutí situaceAktuální data ukazují, že dodržení plánovaného schodku státního rozpočtu je velmi nepravděpodobné. Zatímco část politické reprezentace poukazuje na zlepšení oproti minulým letům, jiní upozorňují na strukturální slabiny rozpočtu a pokračující růst státního dluhu. Výsledek hospodaření za celý rok tak bude nejen ekonomickým, ale i politickým tématem, které ovlivní debatu o dalším směřování fiskální politiky v následujících letech.