Klíčové body Většina ekonomů očekává, že příští krok ECB bude zvýšení sazeb, protože inflace se stabilizovala kolem 2 % Nové prognózy ECB mají ukázat lepší růst, ale inflační rizika po roce 2027 přetrvávají Strukturální slabiny eurozóny brzdí výhled a měnová politika je nedokáže samostatně řešit Tento posun v očekávání trhu potvrzuje i nejnovější průzkum agentury Bloomberg. Více než 60 % dotázaných ekonomů se domnívá, že příští změna sazeb půjde nahoru – výrazný nárůst oproti říjnu, kdy tento názor sdílela pouze třetina respondentů.Hlavním důvodem je stabilizace inflace v eurozóně. Podle ekonomů se inflační vývoj v posledních měsících ustálil kolem 2 %, tedy úrovně blížící se cíli ECB. To snižuje naléhavost dalších snižování sazeb a zároveň otevírá prostor pro debatu o budoucím zpřísnění. Ačkoliv nikdo neočekává rychlou akci, názorová většina směřuje k tomu, že politici pravděpodobně nebudou chtít sazby dále snižovat.Depozitní sazba ECB by tak podle průzkumu měla zůstat na úrovni 2 %, a to jak při prosincovém zasedání, tak v průběhu následujících dvou let. Ekonomové se shodují, že současné nastavení měnové politiky považuje ECB za vhodné – alespoň v krátkém horizontu.Stabilní inflace, odolná ekonomika a rostoucí optimismusPodle ekonomů stojí za změnou sentimentu také překvapivě dobrá výkonnost ekonomiky eurozóny. Region se dokázal vyrovnat s globálním obchodním napětím i geopolitickými otřesy lépe, než analytici očekávali. Tyto pozitivní signály přiměly odborníky revidovat své předchozí prognózy a většina z nich nyní očekává, že nová čtvrtletní projekce ECB představí optimističtější výhled růstu.Isabel Schnabelová, členka výkonné rady ECB, navíc uvedla, že vyšší vládní výdaje posilují odolnost regionu, což je jeden z důvodů, proč je „spíše spokojena“ s tržními sázkami na budoucí zvýšení sazeb. Jeden z klíčových indikátorů dokonce naznačuje, že první zvýšení by mohlo přijít ve druhé polovině roku 2027.Většina členů Rady guvernérů však zatím trvá na tom, že sazby jsou na „dobré úrovni“. Podle Jana von Gericha ze společnosti Nordea bude úkolem prezidentky Christine Lagardeové vysvětlit, proč je ekonomické riziko relativně nízké, aniž by současně vyvolala dojem, že zvýšení sazeb je bezprostřední. Komunikace se tak stává jednou z největších výzev ECB v situaci, kdy se inflační i růstová očekávání rychle mění.Paul Hollingsworth z BNP Paribas i von Gerich očekávají po dvou letech klidu možné zvýšení sazeb v září a prosinci 2027. Upozorňují zároveň, že pokud by trh začal sázet na rychlejší utažení, mohlo by to samo o sobě zpřísnit finanční podmínky a ohrozit oživení ekonomiky.Chcete využít této příležitosti?Inflační rizika po roce 2027 a nejistoty kolem politiky USAEkonomové v průzkumu agentury Bloomberg zároveň upozorňují, že část inflačních tlaků může být odsunuta až do roku 2027. Zpoždění zavedení nového systému EU pro stanovení cen uhlíku by mohlo zvýšit inflační očekávání. Většina odborníků však předpokládá, že prognóza z letošního září – tedy růst cen v roce 2027 o 1,9 % – zůstane zachována.Velká pozornost se nyní obrací k roku 2028, který se poprvé objeví v projekcích ECB. Podle průzkumu se očekává inflace mírně nad dvouprocentním cílem, přičemž téměř dvě třetiny ekonomů se více obávají jeho překročení než nenaplnění. A i ti, kteří předpokládají slabší inflační tlaky, nepovažují tuto úroveň za dostatečný argument pro další snižování sazeb.Dennis Shen z ratingové agentury Scope míní, že rizika inflace jsou momentálně vyvážená a sazby jsou nastavené „správně“. Neočekává žádné snížení sazeb v roce 2026, i když připouští, že ECB bude muset zůstat flexibilní – zejména pokud Fed v USA bude pokračovat v uvolňování měnové politiky. Americký Fed snížil sazby již třikrát a v roce 2026 může přijít ještě jedno snížení.Právě politika USA zůstává podle ekonomů největším rizikem pro eurozónu. Obchodní i měnová opatření mohou výrazně ovlivnit evropský růst. Za závažné riziko považují ekonomové také pokračující válku na Ukrajině, jejíž dopady jsou stále obtížně předvídatelné.Strukturální slabiny eurozóny a limity měnové politikyPřibližně 45 % ekonomů uvedlo, že růst eurozóny brzdí především strukturální problémy, které ECB nemůže vyřešit ani dalšími změnami sazeb. Patří mezi ně klesající konkurenceschopnost průmyslu vůči Číně, vysoké ceny energií a nadměrná administrativní zátěž.Tyto dlouhodobé překážky jsou podle průzkumu stejně významné jako cyklické faktory. To vysvětluje, proč většina analytiků očekává, že ECB bude postupovat trpělivě – i když hospodářský růst není silný a inflace se sice stabilizovala, ale nevykazuje výrazný pokles.Carsten Brzeski z ING zdůrazňuje, že měnová politika nemůže řešit hluboké strukturální nedostatky evropské ekonomiky. Proto předpokládá, že ECB bude vyčkávat nejméně do roku 2027. Zvýšení či snížení sazeb tak nevnímá jako nástroj, který by mohl zásadně změnit konkurenceschopnost například německého automobilového průmyslu.Celkově průzkum i komentáře odborníků ukazují, že ECB se nachází v období relativní stability, ale zároveň výrazných nejistot. Inflace se sice ustálila, ale rizika zůstávají. Ekonomika se zlepšila, ale strukturální slabiny přetrvávají. A finanční trhy již začínají přemýšlet o tom, kdy – a zda – bude muset centrální banka opět zasáhnout.